Výsledky rozhodování Rady - výroba českého kinematografického díla

2016-2-1-2 Celovečerní hraný film (s majoritní českou finanční účastí na celkových výrobních nákladech)
 
Do výzvy 2016-2-1-2 na podporu výroby celovečerních hraných filmů se přihlásilo celkem 25 projektů. S řadou z nich byla již Rada seznámena, neboť 12 projektů bylo podpořeno na vývoj nebo literární přípravu a 7 projektů se o podporu na výrobu neúspěšně ucházelo v předchozích výzvách.
 
Ačkoliv se nad šedesátibodovou hranici, nutnou pro postoupení projektu do druhého kola, dostalo 24 projektů, Rada vzhledem ke své dlouhodobé strategii podporovat méně projektů významnějšími částkami podpořila pouze 6 projektů.
 
Rada jako nejlepší vyhodnotila projekt Po strništi bos Jana Svěráka, který byl nejlépe připraven po autorské i producentské stránce, stejně tak připraven byl již v literární přípravě a ve vývoji podpořený projekt Krajina ve stínu Zdeňka Jiráského, dále Švejk Bohdana Slámy, Zahradnictví/Dezertér Jana Hřebejka, Kvarteto Miroslava Krobota a adaptace knihy Jerzyho Kosinského Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula.
 
Alokace v této výzvě byla vzhledem k navýšení prostředků pro rok 2016 navýšena o 50% oproti výzvám v roce 2015 a také se v ní ucházelo o podporu více projektů s výrazně vyššími finančními požadavky. Rada se snažila finanční prostředky přidělovat adekvátně předloženým rozpočtům a požadované částky snižovala pouze minimálně, až na projekt Nabarvené ptáče, který skončil na posledním podpořeném místě a jehož možný snížený požadavek připustil žadatel na slyšení.
 
Velmi dobře připraveno bylo více projektů, než kolik mohla Rada i se zvýšeným rozpočtem podpořit, a proto musela ještě důrazněji přihlédnout nejen k umělecké kvalitě projektu a dramaturgické koncepci, ale výrazněji také k producentské přípravě a stádiu zafinancování.
 
Specifické pro tuto výzvu bylo především velké množství filmů s historickou tématikou často s vysokým výrobním rozpočtem. Ve výzvě se setkaly životopisný příběh českého skladatele Josefa Myslivečka Il Boemo, adaptace stejnojmenného románu polského autora Jerzyho Kosinského Nabarvené ptáče, příběh o Miladě Horákové Milada, druhá část trilogie Zahradnictví/Dezertér z období protektorátu, Krajina ve stínu mapující poválečný vývoj a odsun Němců, adaptace románu Philipa Rotha, odrážející jeho osobní zážitky z návštěv Československa v 70 letech 20. století Pražské orgie, a životopisný příběh Emila Zátopka s názvem Zátopek.
 
Spolu s historickými filmy se objevily další žánry jako pohádka a filmy pro mládež (Čertí brko, Cesta slepých ptáků, Poslední Czech Tek), drama (Posel, Lesní vrah, Na střeše, Absence blízkosti, Navěky tvůj), komedie (Staříci, Za sny, Instalatér z Tuchlovic, Kvarteto, Tichý společník), fantasy (Legendary) nebo sci-fi (Mars).
 
Rada jednoznačně pozitivně hodnotila přínos nově požadovaných dramaturgických explikací dramaturgů, které dávají jasnou představu o dosavadním vývoji projektu, o skutečné účasti a práci dramaturga a zároveň konkrétně popisují ev. další dramaturgické či autorské úpravy. Velmi rychle a zřetelně se tak potvrdila správnost těchto nároků na žadatele. Naopak některé explikace odhalily slabou dramaturgickou práci na projektu.
 
Rada byla ve většině případů v souladu s expertními analýzami, jednotlivé rozpory jsou vysvětleny u konkrétních projektů.
 
Hodnocení
Výsledky rozhodování