2017-2-10-36 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu
Do výzvy bylo přihlášeno 29 projektů, mezi kterými opět dominovala především současná slovenská produkce. Dalšími zastoupenými zeměmi bylo Norsko, Německo, USA, Rumunsko, Finsko, Rusko, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko a další, což svědčí o čím dál výraznějším zapojení českého filmového průmyslu do mezinárodních koprodukčních projektů. Řada projektů pak byla navázána na české projekty, které recipročně hledají finance v zahraničí. Rada předpokládá, že se díky uvolnění podmínek ve „velké“ výzvě na výrobu hraného filmu část projektů (především těch ze Slovenska, které mají v rámci minorit z pochopitelných důvodů velmi výrazné zastoupení) přesune právě do „velké“ výzvy a bude tak možné podpořit více projektů, které vznikají ve spolupráci s dalšími zeměmi. Kromě hraných celovečerních filmů se o podporu ucházely i dokumentární, animované nebo krátkometrážní projekty.
V rámci hodnocení projektů Rada upřednostnila projekty, které mají potenciál oslovit české i mezinárodní publikum, a to jak v klasické distribuci, tak na festivalové scéně. Dále pozitivně hodnotila kreativní podíl české strany na výrobě filmu a případnou reciprocitu. Vzhledem ke kvalitě projektů bylo toto rozhodování velmi náročné a Rada obodovala nad 70 bodovou hranici nutnou k dosažení podpory hned 19 projektů. Podpořit jich však mohla pouze 13.
Zahraniční produkce hledají u svých českých partnerů především zajištění postprodukčních prací a vytipované členy štábů (kameramani, designéři). U slovenských projektů je spolupráce ještě intenzivnější. V posledních letech tak Rada může sledovat posun od spíše servisního charakteru spolupráce k propracovanějším koprodukčním schématům, což je jeden z klíčových dlouhodobých cílů, které si stanovila.