Aktuality a tiskové zprávy

Výsledky rozhodování Rady – 2024-2-9-26 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu

V této výzvě pro Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu se ucházelo o podporu

38 projektů. Čtyři projekty byly animované, deset dokumentárních, jeden anidok a 23 hraných. Z hlediska cílové

skupiny mezi nimi byly tři filmy dětské (rodinné) a z hlediska stopáže pět krátkých filmů do 20 minut.

Přestože počet posuzovaných projektů byl o šest vyšší než ve výzvě na jaře 2024, celková částka požadované

podpory byla velmi podobná, činila 81 milionů korun (na jaře něco přes 82 mil.). K rozdělení bylo stabilních 20

milionů korun. Rada opět vnímala alokaci jako nízkou vzhledem ke kvalitě minoritních projektů, které mají za

sebou důkladný vývoj a jsou prověřeny podporou z jiných zemí. Do budoucna by byl příhodnější větší objem

prostředků, má-li podpora dostatečně přispívat rozvoji mezinárodní spolupráce a většího zapojení a

konkurenceschop­nosti našich producentů a kreativních profesí na mezinárodním trhu.

Tematicky byly přihlášené projekty velmi pestré. Z pohledu témat dneška snad stojí za zmínku to, že se čtyři filmy

odehrávaly v komunitě LGBT a dva se přímo zabývaly válkou na Ukrajině. Poměrně časté byly filmy s hlavní

hrdinkou (všechny filmy z bývalé Jugoslávie například), stejně jako bylo časté zastoupení žen režisérek a

producentek.

Podle zemí majoritního producenta se do výzvy přihlásily projekty ze 17 zemí: deset ze Slovenska, sedm projektů

ze zemí bývalé Jugoslávie (čtyři ze Srbska, dva z Černé hory, tři z Chorvatska, dva z Makedonie, jeden ze

Slovinska, často koprodukované společně), pět z Rumunska, čtyři z Polska, dvě z Ukrajiny, dvě z Maďarska a po

jednom z Gruzie, Itálie, Kanady, Litvy, Lotyšska, Německa, Norska a Portugalska. Celkově (včetně dalších

minoritních koproducentů) projekty svádí dohromady 26 zemí.

Mnohé filmy se o podporu ucházely opakovaně. Ze žádostí bylo většinou jasné, že v projektech došlo k posunu a

že jejich producenti a tvůrci zvažovali předchozí podněty a připomínky Rady a expertů Fondu.

Rada při hodnocení projektů přihlížela především k plnění cílů výzvy. Při posuzování byla rozhodující zejména

kvalita a společenská důležitost látky a kvalita jejího scenáristického zpracování a originalita zamýšleného

režijního přístupu, personální obsazení, mezinárodní potenciál a strategie distribuce, dále česká tvůrčí stopa,

producentská strategie včetně finančního zajištění a rozpočtové proporcionality.

Rada ve shodě s odbornou skupinou došla k závěru, že se v tomto kole objevilo množství skutečně silných

projektů, které zároveň splňovaly všechna potřebná kritéria. Přetrvávajícím handicapem projektů je nedostatek

kreativních vstupů z české strany, mnohdy se omezující na zvukovou nebo obrazovou postprodukci, což Rada

vnímá jako dlouhodobý problém, jehož příčinou může být právě i nízká alokace ve výzvě. Přetrvává jev, kdy je v

projektech nedomyšlená a pouze obecně či formálně popsaná distribuční strategie jak mezinárodní, tak především

lokální, čili absentuje představa, jakou cestou se filmy dostanou k divákovi.

Z celkového množství bylo podpořeno 14 projektů, z toho čtyři dokumentární, jeden anidok, šest celovečerních,

jeden krátký hraný film, jeden celovečerní animovaný film a jeden krátký animovaný film. Rada přidělila těmto

projektům dotaci v celkové výši 20 milionů korun, a vyčerpala tak celkovou alokaci výzvy. Vynikajících projektů

bylo víc, než bylo možné smysluplně podpořit z alokované částky – nad bodovou hranici možné podpory se

dostalo dalších deset projektů.

Rada je toho názoru, že podpořené projekty představují pestrou směs druhů, témat, žánrů i spolupracují­cích zemí.

Menu