Aktuality a tiskové zprávy

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii In­frastruktura.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Kinematografie.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Infrastruktura.

Od 1. září do 22. září 2025 je otevřena výzva pro plátce a poplatníky audiovizuálních poplatků k předkládání návrhů kandidátů na členství v dozorčím výboru (dále jen „výbor“) Státního fondu audiovize.

Dle § 18 odst. 2 zákona o audiovizi má výbor 9 členů, které jmenuje vláda na návrh ministra, a to 2 členy za ministerstvo kultury, 2 členy za ministerstvo financí a 5 členů za plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků.

Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi kultury.

Navrhovat členy výboru jsou oprávněni plátci a poplatníci audiovizuálních poplatků dle § 25 zákona o audiovizi:

a. poplatek z kinematogra­fického představení,

b. poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

c. poplatek z převzatého televizního vysílání a

d. poplatek z vysílání reklamy.

Funkční období členů výboru je 3 roky.

Členství ve výboru je nehonorovaná funkce, členu výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna. Činnost člena výboru je vysoce odbornou ekonomickou záležitostí s velkou zodpovědností.

Výbor dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu.

Ředitel Fondu informuje výbor vždy do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí o stavu příjmů a výdajů Fondu za toto čtvrtletí, seznamuje výbor s návrhem rozpočtu Fondu a s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě. Zadávací dokumentaci podle zákona o zadávání veřejných zakázek k výběru auditora ředitel Fondu zpracovává ve spolupráci s výborem.

Jednání výboru se koná nejméně čtyřikrát za kalendářní rok.

Každý člen výboru je mimo dalšího povinen účastnit se jednání výboru (každý člen se podílí na jednání a rozhodování výboru osobně, zastoupení je nepřípustné) a aktivně se podílet na činnosti výboru a plnit úkoly vyplývající pro výbor ze zákona a usnesení výboru.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

podrobný profesní životopis kan­didáta na formuláři Fondu

písemný souhlas kandidáta s členstvím ve výboru spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství ve výboru v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou.

Kontaktní osoba:

Jana Borde Kalinová (Jana.kalinova@fondkinematografie.cz)

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Infrastruktura.

Po několikaměsíční pauze, kdy Fond připravoval transformaci a nové právní ukotvení své činnosti, se v září znovu otevírá žadatelům. Krátkodobé koncepce (KK) pro rok 2026, schválené letos v srpnu, přináší jasný harmonogram výzev a nastavují stabilní rámec pro financování české audiovize.

Fond tak po dlouhé pauze opět spouští podporu – a to hned devíti zářijovými výzvami, které dohromady nabídnou více než 154 milionů Kč. 

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady předcházelo uvedení filmu do kina. 

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce. 

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky, a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem. 

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny. 

Rada Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude zpravidla podporovat jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny. 

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem. 

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně. 

Ministerstvo kultury vyhlásilo výběrové řízení na pozici ředitele či ředitelky Státního fondu audiovize. Uchazeči musí doručit své přihlášky se všemi podklady na Obor médií audiovize Ministerstva kultury do 10. září. Předpokládané datum nástupu je 1. listopadu 2025. Podrobnosti o náplni činnosti či požadavcích najdete v přiloženém dokumentu.

Do svých řad hledáme novou administrátorku či administrátora pro oblast podpory audiovize, která/ý nám pomůže s nárůstem objemu žádostí v kontextu transformace. Více informací a soupis požadavků najdete na tomto odkazu.

V návaznosti na novelu zákona o audiovizi došlo ve středu 23. července ke schválení nového Statutu SFA vládou ČR.

Část E týkající se filmových pobídek má stejně jako příslušná část zákona odloženou účinnost od 1. 1. 2026. Výjimkou je ustanovení odstavce 25.3 této části, které je na základě přechodných ustanovení Statutu účinné dnem jeho schválení – tedy již platí pro registrace podané od 23. 7. 2025.

Novela zákona o audiovizi, která nabyla účinnosti 1. ledna 2025, prošla standardním legislativním procesem, jehož součástí je i hodnocení potenciálního střetu zájmů a transparentnost rozhodovacích procesů, a to jak z pohledu EU legislativy, tak legislativy národní.

Jakékoli pochybnosti vztahující se k potenciálnímu střetu zájmů členů nových orgánů Fondu jsou tedy díky pečlivě nastaveným rozhodovacím procesům neopodstatněné.

Podrobnosti naleznete v přiloženém souboru.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady předcházelo uvedení filmu do kina. 

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce. 

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky, a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem. 

Z důvodu vyčerpání alokace průběžné výzvy stahuje SFA výzvu 2024–3–4–31 Distribuce filmu. Vyhlášení následující průběžné výzvy Distribuce filmu Rada pro podporu infrastruktury audiovize předběžně plánuje na konec srpna, je však vázána schválením Statutu, Koncepce rozvoje audiovize a Krátkodobých koncepcí 2026 Představen­stvem Fondu a vládou ČR.

Fond přistoupil k uzavření výzvy z důvodu zamezení zbytečné administrativní zátěže na straně žadatelů i Fondu při administraci projektů, které by kvůli chybějícím prostředkům nebylo možné podpořit.

Od 9. června do 30. června 2025 je otevřena výzva pro plátce a poplatníky audiovizuálních poplatků k předkládání návrhů kandidátů na členství v dozorčím výboru (dále jen „výbor“) Státního fondu audiovize.

Dle § 18 odst. 2 zákona o audiovizi má výbor 9 členů, které jmenuje vláda na návrh ministra, a to 2 členy za ministerstvo kultury, 2 členy za ministerstvo financí a 5 členů za plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků.

Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi kultury.

Navrhovat členy výboru jsou oprávněni plátci a poplatníci audiovizuálních poplatků dle § 25 zákona o audiovizi:

a. poplatek z kinematogra­fického představení,

b. poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

c. poplatek z převzatého televizního vysílání a

d. poplatek z vysílání reklamy.

Funkční období členů výboru je 3 roky.

Členství ve výboru je nehonorovaná funkce, členu výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna. Činnost člena výboru je vysoce odbornou ekonomickou záležitostí s velkou zodpovědností.

Výbor dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu.

Ředitel Fondu informuje výbor vždy do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí o stavu příjmů a výdajů Fondu za toto čtvrtletí, seznamuje výbor s návrhem rozpočtu Fondu a s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě. Zadávací dokumentaci podle zákona o zadávání veřejných zakázek k výběru auditora ředitel Fondu zpracovává ve spolupráci s výborem.

Jednání výboru se koná nejméně čtyřikrát za kalendářní rok.

Každý člen výboru je mimo dalšího povinen účastnit se jednání výboru (každý člen se podílí na jednání a rozhodování výboru osobně, zastoupení je nepřípustné) a aktivně se podílet na činnosti výboru a plnit úkoly vyplývající pro výbor ze zákona a usnesení výboru.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

podrobný profesní životopis kan­didáta na formuláři Fondu

písemný souhlas kandidáta s členstvím ve výboru spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství ve výboru v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou.

Kontaktní osoba:

Jana Borde Kalinová (Jana.kalinova@fondkinematografie.cz)

Dne 28. května 2025 zvolila Poslanecká sněmovna celkem 20 členů do čtyř nových rad Fondu, které budou rozhodovat o podpoře kinematografie, televizních děl, animace a videoher a infrastruktury, a to v následujícím složení:

Rada pro podporu kinematografie

Peter Badač

Petr Bilík

Ľubica Orechovská

Jan Svačina

Lenka Wimmerová

Rada pro podporu televizních děl

Tomáš Feřtek

Petr Kubica

Milan Kuchynka

Barbora Struss

Aleš Týbl

Rada pro podporu animace a videoher

Lukáš Gregor

Tomáš Luňák

Michaela Režová

David Šemík

Zdeněk Záhora

Rada pro podporu infrastruktury audiovize

Daniel Krátký

Daniel Kubelka

Zdeňka Hubáček Kujová

Markéta Prchalová

Marta Švecová

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady Státního fondu audiovize předcházelo uvedení filmu do kina.  

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny.

Rada Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude zpravidla podporovat jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady předcházelo uvedení filmu do kina.  

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky, a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Český celovečerní film se po více než třiceti letech navrací do oficiálního programu nejprestižnějšího světového festivalu, Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Do sekce Un Certain Regard byl z obrovské mezinárodní konkurence vybrán celovečerní hraný debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirchnerové Karavan.

Poetická road movie o svobodě, různých podobách lásky, o sžíravé touze začít konečně žít a nejen přežívat vznikla v produkci Dagmar Sedláčkové ze společnosti MasterFilm jako česko-slovensko-italská koprodukce. Komajoritně se na něm podílí slovenská společnost nutprodukcia, dalšími koproducenty jsou italská produkční firma Tempesta, Česká televize, STVR: Slovenská televízia a rozhlas, Amygdala Pictures a společnost Innogy.

Zuzana Kirchnerová se rozhodla hned na začátku projektu pro obsazení Ani Geislerové do hlavní role Ester: „O Aně Geislerové jsem přemýšlela dlouho, toužila jsem po herečce, která by se na scénář opravdu napojila, byl jí blízký a nebála se jít na dřeň. První setkání s Aňou bylo velmi krásné, neboť jsem od prvního momentu cítila, že scénář přesně chápe, že se jí hluboce dotýká a vnímá všechny jeho vrstvy.”

Režisérka již v minulosti na festivalu v Cannes slavila úspěch s krátkometrážním filmem Bába, za nějž roku 2009 získala prestižní Cenu za nejlepší krátký film v sekci Cinéfondation. Ta patří mezi nejvýznamnější ocenění pro mladé filmaře na světě.

„Je pro nás ctí představit Karavan právě v Cannes, v sekci, která vyzdvihuje autorské hlasy a citlivé filmařské přístupy. Pro mě osobně je Karavan filmem, který otevírá téma rodičovství tak, jak se o něm často nemluví – bez idealizace, s pochybnostmi, touhou i vinou. Příběhem o lásce a o svobodě, kterou si někdy musíme umět dovolit,” dodává producentka Dagmar Sedláčková, pro kterou se rovněž jedná o návrat na festival v Cannes – v roce 2022 zde byl uveden ukrajinský snímek Pohled motýla Maksyma Nakonechnyiho, který za Českou republiku koprodukovala.

Uvedení filmu Karavan v hlavním programu festivalu je pro českou audiovizi historickým momentem. Posledním majoritně českým filmem uvedeným v programu tohoto nejprestižnějšího festivalu na světě byl v roce 1994 surrealistický film Lekce Faust režiséra Jana Švankmajera. Jedinou českou režisérkou, která se do programu festivalu Cannes probojovala, byla Věra Chytilová s filmem Ovoce stromů rajských jíme vybraným do soutěže v roce 1970. 

„Mám obrovskou radost, že se to po 12 letech fungování samostatného fondu povedlo a český film se vrací do Cannes. Navíc právě v roce, kdy světu představujeme rozsáhlé změny v naší audiovizi – rozšíření podpory na seriály a videohry, zvýšení filmových pobídek a stabilní financování včetně příspěvku ze státního rozpočtu,” komentuje ředitelka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková. 

Státní fond audiovize podpořil výrobu filmu částkou 10,4 milionu Kč. Film také získal filmovou pobídku ve výši 4,3 mil. Kč. MFF Cannes bude letos probíhat od 13. do 24. května.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady Státního fondu audiovize předcházelo uvedení filmu do kina. 

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky, a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny.

Rada Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude zpravidla podporovat jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně.

Státní fond audiovize obdržel celkem 22 platných návrhů na 10 kandidátů na členy představenstva od 19 profesních organizací. Zde jsou jména kandidátů dle postu, na který byli navrženi, včetně jejich profesního životopisu.

• za provozovatele kin

Ondřej Rečka – životopis

• za filmové distributory

Aleš Danielis – životopis

• za producenty v audiovizi

Vratislav Šlajer – životopis

• za české VOD platformy

Klára Brachtlová – životopis

Marek Singer – životopis

• za zahraniční VOD platformy

Jakub Čech – životopis

• za provozovatele převzatého TV vysílání

Rostislav Kocman – životopis

• za plátce poplatku z vysílání reklamy

Klára Brachtlová – životopis

Marek Singer – životopis

• za profesní organizace

Klára Brachtlová – životopis

Martin Cepek – životopis

Jaroslav Kolář – životopis

Marek Singer – životopis

Andrea Slováková – životopis

Vratislav Šlajer – životopis

V rámci výzvy na podporu celoroční činnosti institucí, která má za cíl zajištění jejich stabilního financování na dobu dvou let, se přihlásilo se svými žádostmi celkem 13

subjektů (oproti devíti, které žádaly v této výzvě v roce 2023). Rada Státního fondu audiovize přistoupila ke změně Krátkodobé koncepce 2024, neboť výzva na Celoroční činnost je vyhlašována jen jednou za dva roky, tedy současné rozhodnutí Rady ovlivní činnost dotčených subjektů přihlášených do této výzvy v letech 2026 a 2027. Vyhlášení výzvy by v rámci řádné Krátkodobé koncepce proběhlo jinak a v jiném čase. Aktuální výzva byla vyhlášena v provizorní podobě prodloužené Krátkodobé koncepce 2024. S ohledem na časové rozpětí mezi poslední rozhodnutou a aktuální výzvou na Celoroční činnost v kontextu dynamického vývoje audiovize – což je evidentní i z doručených žádostí –, a dalším změnám mimo audiovizi (včetně inflace), je žádoucí alokaci výzvy navýšit. Legitimní očekávání žadatele zůstane zachováno, neboť podmínky výzvy se pro žadatele, kteří do výzvy zaslali své žádosti, nemění. Navýšení je rovněž možné z důvodu jedinečné a neopakovatelné možnosti použití finančních prostředků na nevyhlášenou Krátkodobou koncepci 2025, jde tedy o její nespotřebované příjmy. Tato skutečnost ve standardním harmonogramu na sebe navazujících Krátkodobých koncepcí je neopakovatelná. Navýšením podpory pro Celoroční činnost 2026–2027 se Rada dostává na částku, kterou bude tato výzva disponovat i do budoucna. Rada tím deklaruje snahu o zabezpečení stability, pravidelnosti i výše alokace v této konkrétní výzvě.

Vedle zavedených a dobře fungujících organizací podporujících profesionální filmařské prostředí v ČR a propagaci české kinematografie u nás i v zahraničí, jako jsou Institut dokumentárního filmu, Česká filmová a televizní akademie, Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů nebo Asociace animovaného filmu, se do výzvy přihlásily i projekty, které od Rady SFA podporu dosud nežádaly. Rada u nových projektů v této výzvě zvažuje nejen to, nakolik potřebují podporu Státního fondu audiovize a nakolik jsou schopny zajistit svou činnost dlouhodobě z vlastních příjmů či z jiných veřejných zdrojů, ale také zda a jak naplňují cíle výzvy. Rada u všech projektů hodnotila i jejich přínos pro filmové profesionály a širší veřejnost a

perspektivu dlouhodobé udržitelnosti činnosti dané instituce. 

Všechny již dříve podpořené projekty požadovaly po Státním fondu audiovize výrazně vyšší podporu, než byla jejich udělená dotace v předchozí výzvě v roce 2023. Ne všichni žadatelé přitom však dokázali dostatečně odůvodnit navýšení projektu. S ohledem na to, že Státní fond audiovize v letošní Krátkodobé koncepci disponoval vyšším ročním rozpočtem na podporu české kinematografie, a tudíž i alokace na tuto výzvu byla navýšena, mohla Rada tato navýšení v odůvodněných případech brát v potaz a již zavedené projekty podpořit ve větší míře než jako v poslední dvouleté výzvě na podporu institucí. Prioritou Rady v této výzvě byla i podpora menších oborových asociací, které nemají možnost dalšího financování a kde Rada vnímá snahu o větší profesionalizaci (AČK, AFS). 

Rada nemohla podpořit projekty, které nenaplnily podmínky výzvy, jelikož podpora není primárně určena institucím, jejichž činnost je směřována pouze k vlastním členům dané instituce a do vnitřního života instituce.

Z 13 žádostí bylo Radou podpořeno 10 projektů. Celková alokace v rámci této výzvy byla 20 milionů Kč a byla kompletně vyčerpána v rámci přidělených dotací. Požadované celkové finanční prostředky na dotaci všech projektů dohromady byly ve výši 24 milionů korun.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny.

Rada Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude podporovat zpravidla jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh, nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady předcházelo uvedení filmu do kina. 

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmů pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak

předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou

distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u takových filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní. 

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Od 28. února 2025 do 27. března 2025 je otevřena výzva pro profesní organizace k podávání návrhů na hodnotitele Státního fondu audiovize.

Kandidáty navrhují subjekty definované v § 14 odst. 2 zákona

o audiovizi – odborné právnické osoby působící v oblasti audiovize nejméně 3

roky (profesní organizace):

1. odborové organizace sdružující pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých,

2. spolky,

3. obecně prospěšné společnosti,

4. ústavy a zájmová sdružení právnických osob,

5. střední a vyšší odborné školy filmového zaměření a

6. vysoké školy filmového zaměření

s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

1. podrobný pro­fesní životopis kan­didáta z oblasti kinematografie na formuláři Fondu

2. písemný souhlas kandidáta s členstvím v radě spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství v radě v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou,

3. výpis kandidáta z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem jiného státu než České republiky, jehož je kandidát občanem nebo na jehož území kandidát, který je občanem České republiky, v posledních 3 letech soustavně pobýval po dobu minimálně 6 měsíců; pokud takový stát výpis z evidence trestů nevydává, nahradí jej čestné prohlášení kandidáta o bezúhonnosti.

U kandidáta, který byl nebo je státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo který měl nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost namísto výpisu podle předchozí věty doložit výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie.

Tyto doklady nesmí být starší tří měsíců.

Kontaktní osoby:

Veronika Lengálová (veronika.lengalova@fondkinematografie.cz)

Marie Ilkivová (marie.ilkivova@fondkinematografie.cz) 

Státní fond audiovize obdržel celkem 46 platných návrhů na členy rady pro

podporu kinematografie od 16 profesních organizací. Zde jsou jejich jména se

seznamem nominujících organizací a odkazy na profesní životopis s koncepcí

kandidáta.

Peter Badač

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace hereckých agentů

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Institut dokumentárního filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

Petr Bilík

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace animovaného filmu

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Česká filmová a televizní akademie

• DOK.Incubator

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Herní klastr

• Univerzita Palackého

Ľubica Orechovská

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých kameramanů

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

Ludmila Cviková

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

Lenka Wimmerová

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace hereckých agentů

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

Martin Šrajer

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

Markéta Hodoušková

CV a koncepce kandidátky

• Český filmový a televizní svaz FITES

Petr Jarchovský

CV a koncepce kandidáta

• Asociace producentů v audiovizi

Jan Svačina

CV a koncepce kandidáta

• Český filmový a televizní svaz FITES

Státní fond audiovize obdržel celkem 79 platných návrhů na členy rady pro

podporu televizních děl od 54 profesních organizací. Zde jsou jejich jména se

seznamem nominujících organizací a odkazy na profesní životopis s koncepcí

kandidáta.

Marek Loskot

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace hereckých agentů

• Asociace komerčních televizí

• Asociace producentů v audiovizi

• Česká filmová a televizní akademie

• Česká protipirátská unie

• Herní klastr

Nataša Slavíková

CV a koncepce kandidátky

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Český filmový a televizní svaz FITES

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• MICHAEL Střední škola, Gymnázium a Vyšší doborná škola

• Soukromá vyšší odborná škola filmová

Barbora Struss

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Institut dokumentárního filmu

Aleš Týbl

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Česká protipirátská unie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Sdružení pro internetový rozvoj v České republice

• Soukromá vyšší odborná škola filmová

Petr Kubica

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

Lucia Kajánková

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace hereckých agentů

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

Ondřej Kazík

CV a koncepce kandidáta

• Aeroškola

• DOK.Incubator

• Institut dokumentárního filmu

• krutón

• Sdružení přátel Těšínska

• Univerzita Palackého

Tomáš Feřtek

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Česká protipirátská unie

• Sdružení pro internetový rozvoj v České republice

Milan Kuchynka

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých kameramanů

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

Eva Papoušková

CV a koncepce kandidátky

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Česká protipirátská unie

• Sdružení pro internetový rozvoj v České republice

Radim Špaček

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace hereckých agentů

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Český filmový a televizní svaz FITES

Brit Jensen

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Česká filmová a televizní akademie

Alica Sigmund Heráková

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace producentů v audiovizi

Jakub Korda

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Univerzita Palackého

Státní fond audiovize obdržel celkem 118 platných návrhů na členy rady pro

podporu animovaných audiovizuálních děl a videoher od 57 profesních organizací.

Zde jsou jejich jména se seznamem nominujících organizací a odkazy na profesní

životopis s koncepcí kandidáta.

Lukáš Gregor

CV a koncepce kandidáta

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• ANOMALIA

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• Česká protipirátská unie

• Fakulta umění a architektury, Technická univerzita v Liberci

• Herní klastr

• Kudlovské ateliéry

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Ostravská univerzita

• Unie filmových distributorů

• Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta umění a

designu

• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

David Šemík

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká protipirátská unie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Herní klastr

• Masarykova univerzita

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

• Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Střední škola uměleckomanažerská

• Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno

Petr Babinec

CV a koncepce kandidáta

• ANOMALIA

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace komerčních televizí

• Asociace provozovatelů kin

• Česká protipirátská unie

• Kudlovské ateliéry

• MICHAEL Střední škola, Gymnázium a Vyšší doborná škola

• Regionální filmový fond

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Unie filmových distributorů

• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

• Vysoká škola kreativní komunikace

• Zlínský kreativní klastr

Pavlína Kalandrová

CV a koncepce kandidátky

• ANOMALIA

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu

• Asociace provozovatelů kin

• CEE Animation

• Česká protipirátská unie

• DOK.Incubator

• Herní klastr

• Kudlovské ateliéry

• Unie filmových distributorů

Michaela Režová

CV a koncepce kandidátky

• Aeroškola

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• CEE Animation

• Česká filmová a televizní akademie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• krutón

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

Jindřich Skeldal

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých herních vývojářů

• Asociace komerčních televizí

• Asociace virtuální a rozšířené reality

• Česká protipirátská unie

• MICHAEL Střední škola, Gymnázium a Vyšší doborná škola

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• VOŠ informačních studií a Střední škola elektrotechniky multimédií a

informatiky

• Vysoká škola kreativní komunikace

Tomáš Luňák

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• CEE Animation

• Česká filmová a televizní akademie

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

Zdeněk Záhora

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Herní klastr

• Masarykova univerzita

• Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Střední škola uměleckomanažerská

• Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno

Adam Smetana

CV a koncepce kandidáta

• Herní klastr

• Masarykova univerzita

• Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Střední škola uměleckomanažerská

• Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno

Pavel Horáček

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých herních vývojářů

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

Kateřina Kačerovská

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace producentů v audiovizi

• CEE Animation

• Česká filmová a televizní akademie

Jiří Kubíček

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Česká filmová a televizní akademie

Ivana Sujová

CV a koncepce kandidátky

• Asociace producentů v audiovizi

• CEE Animation

• Česká filmová a televizní akademie

Dominik Roháček

CV a koncepce kandidáta

• Asociace českých herních vývojářů

Státní fond audiovize obdržel celkem 124 platných návrhů na členy rady pro

podporu infrastruktury od 55 profesních organizací. Zde jsou jejich jména se

seznamem nominujících organizací a odkazy na profesní životopis s koncepcí

kandidáta.

Petr Vítek

CV a koncepce kandidáta

• Aeroškola

• Akademie múzických umění v Praze

• ANOMALIA

• Asociace animovaného filmu

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního fil­mu

• DOK.Incubator

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• krutón

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

• Unie filmových distributorů

• Univerzita Palackého

Zdeněk Blaha

CV a koncepce kandidáta

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• CEE Animation

• Česká filmová a televizní akademie

• DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního fil­mu

• DOK.Incubator

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Institut dokumentárního filmu

• NaFilM

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

• Univerzita Palackého

Marta Švecová

CV a koncepce kandidátky

• Aeroškola

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Česká filmová a televizní akademie

• DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního fil­mu

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• krutón

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální Filmová Kancelář Plzeňský kraj

• Unie filmových distributorů

Jiří Forejt

CV a koncepce kandidáta

• Aeroškola

• Akademie múzických umění v Praze

• Animánie

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Free Cinema Pofiv

• JUNIORFEST

• krutón

• Střední průmyslová škola sdělovací techniky

Zdeňka H. Kujová

CV a koncepce kandidátky

• ANOMALIA

• Asociace animovaného filmu

• Asociace producentů v audiovizi

• Herní klastr

• Janáčkova akademie múzických umění

• Masarykova univerzita

• Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Střední škola uměleckomanažerská

• Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno

• Univerzita Palackého

• Zlínský kreativní klastr

Hana Kulhánková

CV a koncepce kandidátky

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• Člověk v tísni

• DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního fil­mu

• DOK.Incubator

• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální filmová kancelář Plzeňský kraj

Daniel Krátký

CV a koncepce kandidáta

• Aeroškola

• Akademie múzických umění v Praze

• Asociace animovaného filmu

• Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace provozovatelů kin

• krutón

• Masarykova univerzita

• Unie filmových distributorů

Tereza Šimíková

CV a koncepce kandidátky

• Asociace českých filmových klubů

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace producentů v audiovizi

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

• DOC.DREAM – Spolek pro podporu dokumentárního fil­mu

• Občanské sdružení pro podporu animovaného filmu

• Regionální Filmová Kancelář Plzeňský kraj

Zdeněk Záhora

CV a koncepce kandidáta

• Herní klastr

• Masarykova univerzita

• Soukromá vyšší odborná škola grafická a Střední umělecká škola grafická

• Střední škola filmová, multimediální a počítačových technologií

• Střední škola uměleckomanažerská

• Střední škola umění a designu a vyšší odborná škola Brno

Daniel Kubelka

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace provozovatelů kin

• MMF Czech Republic

• Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí

• Unie filmových distributorů

Kateřina Svatoňová

CV a koncepce kandidátky

• Asociace českých kameramanů

• Asociace filmových střihačů a střihaček

• Asociace hereckých agentů

• Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů

Peter Kot

CV a koncepce kandidáta

• Asociace animovaného filmu

• Asociace provozovatelů kin

• Unie filmových distributorů

Markéta Prchalová

CV a koncepce kandidátky

• Asociace animovaného filmu

• Asociace komerčních televizí

• Česká protipirátská unie

Markéta Hodoušková

CV a koncepce kandidátky

• Český filmový a televizní svaz FITES

Dominantním žánrem byla sice dramata, nicméně vedle nich byly do výzvy přihlášeny také různé jinak zaměřené žánrové projekty. Mezi podpořené projekty se dostaly dobrodružný pohádkový film pro děti a mládež, drama s prvky krimi a melodramatu z 30. let minulého století, adaptace románu Ladislava Fukse, film o dospívání z komunity skateboardingu, nebo hybridní film o fungování úřadu práce a systému státní podpory. Do výzvy Státního fondu audiovize na podporu výroby celovečerního hraného filmu dorazilo 47 žádostí. Radní mezi 10 vybraných filmů rozdělili 100 mil Kč.

„V silné konkurenci této výzvy byly nakonec podpořeny dva první celovečerní hrané filmy silných osobností dokumentární režie a jeden debut. Mezi podpořené projekty se tentokrát dostalo pět snímků režírovaných ženami,“ uvedla předsedkyně Rady Marta Švecová.

Stroj na krásné počasí debutující Barbory Chalupové nás přenese do 18. století na vídeňský císařský dvůr, kde český vynálezce Prokop Diviš předvádí Marii Terezii přístroj, který by měl zamezit častým požárům stavení způsobených blesky. Ta jej i s mladým pomocníkem Tadeášem vysílá do Moravské Lhotky vynález vyzkoušet. Tam se však nesetkají s vřelým přijetím. Producentem pohádkového rodinného filmu je společnost Helium Film, koprodukčními zeměmi Rakousko a Polsko a radní podpořili snímek částkou 14 mil. Kč. Barbora Chalupová o sobě dala vědět oceňovaným dokumentem V síti, o sexuálních predátorech na českém internetu, který natočila s Vítem Klusákem.

Film Pan Theodor Mundstock režiséra Martina Šulíka (Muž se zaječíma ušima, Sluneční stát) podpořili radní částkou 12,5 mil. Kč. Snímek natočený podle známé knihy Ladislava Fukse vypráví příběh protektorátního Žida, který se pokouší zachránit chlapce Šimona, jenž se jako jediný z rodiny jeho přátel vyhnul transportu do koncentračního tábora. Mundstock sám prožívá ve své fantazii bizarní výjevy z transportů a života v koncentračním táboře. Když sám odchází do transportu, je klidný a plný naděje, že dokáže přežít. Nečekaný střet s nákladním autem ale ukončí jeho život. Poslední, koho spatří, je právě Šimon. Existenční drama je koprodukcí ČR, Slovenska, Polska a Německa. Českým producentem je společnost Luminar Film.

Zábavně nevyzpytatelná, rafinovaná detektivní story ve stylu Agathy Christie, ale i atraktivní zpracování pozapomenuté kapitoly meziválečné historie. Film všeobecně divácky přístupný, chytře a komplexně vystavěný. Tak mluví o filmu Hotel Záhoří producent Stairway Films. Tento ambiciózní projekt, na kterém se koprodukčně podílí ČR, Slovensko, Rakousko a Německo, se zabývá tématy pravdy, loajality a podvodu na pozadí Evropy na pokraji druhé světové války. Režie se ujal debutující Jan Švejkar, úspěšný režisér komerčních reklam. Radní podpořili film částkou 12,5 mil. Kč.

Film Let z Kábulu sleduje hlavní hrdinku jménem Zibaa a její boj o přežití v zemi, kde převzalo vládu hnutí Taliban. Příběh se odehrává ve dvou paralelních časových rovinách. Jedna sleduje události během 24 hodin na kábulském letišti, zatímco druhá začíná dva měsíce předtím. Režisérka Sahraa Karimi využívá v příběhu i vlastní zkušenosti, neboť v roce 2021 musela také uprchnout ze země před talibánci. V minulosti natočila řadu oceňovaných snímku, které byly uvedeny na prestižních festivalech včetně Benátek. Koprodukci ČR, Itálie, Francie a Finska podpořili radní částkou 12,5 mil. Kč. Českým producentem je společnost Alluvium Production.

Mezi světy je celovečerní debut oceňované režisérky animovaných krátkých filmů Diany Cam Van Nguyen (Milí tati, Spolu sami). Již název evokuje hlavní téma příběhu studentky fotografie Mai, která pochází z druhé generace Vietnamců v Čechách. Její rodina a tradice na jedné straně a na druhé její přítel muzikant Dan, který ji požádal o ruku, dostávají Mai do situace, kdy propadá pocitům viny. Do toho se dozví, že jí rodiče domluvili za jejími zády sňatek s mladíkem z Vietnamu. Producentem filmu je společnost 13tka, koprodukčními zeměmi jsou Slovensko, Francie a Vietnam. Radní podpořili snímek částkou 12,5 mil. Kč.

Druhý celovečerní film režiséra Adama Kolomana Rybanského Dovolená v Českém ráji podpořil Fond částkou 8 mil. Kč. Manželé Milan a Týna přijíždí s dětmi na dovolenou do kempu v Českém ráji. Od počátku je mezi hlavními hrdiny filmu dusná atmosféra, která vygraduje, když se Milan po jednom večírku s místními trampy ztratí v lese. Za filmem stojí produkční společnost Bratři a koprodukčním státem je Slovensko. Rybanského debut Kdyby radši hořelo měl premiéru na Berlinale v roce 2022.

Oceňovaná režisérka dokumentárních filmů Adéla Komrzý (Zkouška umění, Jednotka intenzivního života) debutuje s filmem Úřad práce. Snímek na pomezí hraného a dokumentárního filmu sleduje nezaměstnanou Viki, která se dílem náhody dostane na volné místo v oddělení hmotné nouze na Úřadu práce. Příběh mapuje následujících šest měsíců, spolu s Viki a jejíma očima postupně poznáváme klienty hmotné nouze, vyloučené ze společnosti stigmatem chudoby: bezdomovce, matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnané, cizince (především Ukrajince) nebo příslušníky menšin, lidi po výkonu trestu, důchodce, lidi fyzicky i psychicky nemocné, drogově závislé, alkoholiky. Dozvídáme se o jejich osudech a dopadech chudoby na lidské životy i záludnostech byrokratického systému. Producentem snímku je Marina Films. Česko-slovensko-belgickou koprodukci podpořili radní částkou 6 mil. Kč. 

Regular je název filmu odvozený od pojmu ze skateboardingu, v jehož komunitě se odehrává film režisérů Davida Hofmanna a Ondřeje Erbana. Hlavní postava snímku Miky má dva hlavní koníčky, ježdění na skatu a kouření marihuany. Když se po maturitě nedostane na vysokou školu, vydá se s kamarádem Patrikem do Prahy. Místo vybájeného života pracuje jako skladník v IKEA. Ubíjející realitu všedních dní změní setkání s energickou Polkou Julií a také jedna tragédie, která na sebe nedá dlouho čekat. David Hofmann snímkem debutuje jako režisér celovečerního snímku, má ve své sbírce Českého lva za nejlepší kameru za film Mord. Ondřej Erban v roce 2018 získal Cenu Magnesia za nejlepší studentský film Sto dvacet osm tisíc. Producentem filmu je společnost moloko film, koprodukčními státy Polsko a Slovensko. Radní podpořili snímek částkou 7,5 mil. Kč.

Antonie, celovečerní debut režisérky dokumentárních filmů Rozálie Levé Kohoutové (CzechTek, Gottland, FC Roma) je intimní drama o otcovské lásce a výměně rodičovských rolí, odehrávající se na sídlišti, kde muži na rodičovskou nechodí. Antonie citlivou formou prozkoumává konvenční představy o rodičovství a zabývá se tématy lásky, nevěry, odpuštění a rasismu v konzervativním prostředí maloměsta v Ústeckém kraji. Film je koprodukcí ČR, Francie a Slovenska. Hlavní roli otce hraje Miroslav Pecháček (seriál Zrádci, Krajina ve stínu), českým producentem je společnost Punk Film. Státní fond audiovize ho podpořil celkem 8 mil. Kč. Snímek dostal podporu i na prestižním Rotterdam Lab Award a Eurimages Co-production Development Award.

Romantická komedie První schůzky režiséra Šimona Holého (A pak přišla láska) je koprodukcí ČR, Polska a Bulharska. Příběh sleduje proměny hlavní hrdinky Marty během deseti let setkávání a hledání vhodného protějšku. Do hlavní role obsadil režisér herečku Simonu Lewandovskou (seriál Dobré ráno, Brno, seriál Studna). Radní podpořili film částkou 6,5 mil. Kč. 

Ve výzvě na podporu výroby dokumentárních filmů Rada Státního fondu audiovize čelila podobné situaci jako ve výzvě na podporu výroby celovečerního hraného filmu. Do výzvy dorazilo 36 žádostí, Rada měla k dispozici alokaci ve výši 12,5 mil. Kč a dotaci tedy získalo pouze jedenáct nejlépe hodnocených projektů.

„Oproti poslední výzvě tentokrát nechyběla výrazná tematická pestrost. Filmy byly většinově správně zacíleny na kina či alternativní distribuci. Mezi podpořené projekty se dostaly dystopický dokument noir, portréty o konceptuálním umělci Šejnovi nebo filozofu Petříčkovi, observační dokument o sporu o uhelný důl či dokument o klubové scéně v turbulentním období 90. let,“ řekla předsedkyně Rady Marta Švecová.

Nový dokument režisérky Veroniky Liškové (Návštěvníci, hraný film Rok vdovy) Moje druhé, skvělé já se zabývá lékařským i společenským fenoménem poruch příjmů potravy. Tereza je oceňovaná mladá herečka a hudebnice, která účinkuje na jevištích několika etablovaných činoherních i experimentálních scén. Vedle své umělecké kariéry a dnů plných zkoušek, představení, přesunů mezi divadly, brigád i setkání s přáteli má však ještě jeden život. Život plný nesvobody, úzkosti, tenze, samoty, a hlavně neustálého řešení toho, co a jaké množství může sníst. Koprodukci ČR, Itálie a Slovenska podpořili radní částkou 1,5 mil. Kč. Producentem je společnost Cinémotif Films.

Být v obraze režiséra Jana Gogoly ml. (Vězení dějin) je portrétem filozofa, žáka Jana Patočky a univerzitního profesora Miroslava Petříčka. Producentem je společnost Hypermarket Film. Koprodukčními zeměmi jsou Slovensko a Francie. Rada podpořila snímek částkou 1,6 mil. Kč.

Dokument Nekonečný výjezd sleduje příběh dvou vozíčkářů a nerozlučných kamarádů Jirky a Petra. Oba pracují v marketingové agentuře a jsou zapálení fanoušci fotbalové Slavie Praha. Dokument je plný fotbalu, černého humoru a sleduje cestu handicapovaných lidí za svými sny. Režisér Johan Kolínský se vrací s dokumentem do fotbalového prostředí, jeho první film Spolu jsme silnější byl sondou mezi fanoušky stejného klubu. Producentem snímku je moloko film a radní ho podpořili částkou 1,5 mil. Kč.

Režiséři Adam Šoltés a Matúš Chovanec v dokumentu nazvaném Město snů sledují život v Trebišovské osadě, jedné z největších vyloučených lokalit na slovensko-maďarsko-ukrajinských hranicích. Dva místní Romové a bývalí kriminálníci Dezider a Lavor se snaží jako samozvaní detektivové zlepšit životní úroveň místních lidí. Produkční společností je Cinepoint, koprodukční zemí Slovensko a radní podpořili snímek celkem 1,2 mil. Kč.

90KY Hudební euforie je nový dokumentární film režiséra Radima Špačka (Pouta, Stíny v mlze). Hlavní hrdina čtyřicátník Jiří se rozhodne uspořádat hudební festival, jednorázový, velkolepý, plný ikon hudebních devadesátek. Při hledání vhodného místa a oživování starých kapel ale věci nejdou tak lehce, jako kdysi. Při snaze oživit ducha minulosti se vyjevují rozdíly a něco tak banálního, jako je organizace festivalu, poskytuje základ pro úvahu o zásadních okamžicích, které formovaly naši současnost, a to skrze fenomén kapel a rockových klubů, který se pomalu, ale prokazatelně vytrácí. Producentem je společnost KOZA Film a od radních projekt dostal podporu 1,1 mil. Kč.

Jak zakopat díru studenta FAMU Piotra Jasińskiho (Všechno v pořádku, brambory na řádku) podpořil Fond částkou 1 mil. Kč. Režisér považuje spor o polský povrchový důl Turów za mezník v evropském boji s dopadem těžby na životní prostředí. V Polsku je otázka jeho provozu spojena s budoucností demokracie a právního státu. V Německu a České republice jsou zase mezinárodní vztahy pragmaticky nadřazené ochraně životního prostředí. Důl je testem smyslu a efektivity spolupráce v rámci Evropské unie. Producentem je Kuli Film a koprodukčními zeměmi Polsko a Německo.

Režisér Jakub Kučera (Vrstvy města) sleduje v dokumentu Protože musím dlouholetého vedoucího katedry konceptuální tvory AVU a umělce, jehož díla najdeme v galeriích po celém světě, Miloše Šejnu. Umělec je průvodcem v krajině, kde žije a tvoří již téměř 60 let. Pozornost si určitě zaslouží jeho přístup k životu i práci. Producentem je společnost Perfilm a radní podpořili snímek částkou 750 tisíc Kč.

Ve filmu Sněžný muž na černém asfaltu se režisér Martin Ryšavý (Afoňka už nechce pást soby, Medvědí ostrovy) vrací na oblíbenou Sibiř a navazuje na svoje předchozí dokumenty o místních lovcích sobů a kočovnících. V centru projektu je evenský básník Michail Kolesov, který žije v řídce obydlené oblasti v ruské dálnovýchodní republice Sacha. Kolesovova poezie čerpá z každodenního života Evenů v neutěšených ekonomických poměrech, které se za dobu války Ruska s Ukrajinou ještě zhoršili. Producentem filmu je společnost D1film a radní podpořili snímek 1 mil. Kč.

Roli médií a propagandy zkoumá v Praze žijící ukrajinská režisérka Anna Kryvenko (Můj neznámý vojín) ve filmu Tento dům nemá žádná poškození. Proměnu Mariupolu, ukrajinského města zničeného ruskou invazí v roce 2022, sleduje film prostřednictvím pečlivé dekonstrukce obrazů, reklam na sociálních sítích a archivních záběrů a odhaluje drsnou realitu města, které je rychle obnovováno, aby zakrylo známky války. Koprodukci ČR, Německa, Slovenska a Ukrajiny podpořila Rada Fondu celkem 1,1 mil. Kč. Producentem je Somatic Films.

Širší obraz o postavení žen, duševním zdraví a ústavní péči popisuje dokument Sestry režisérky Terezy Bernátkové (Sóla pro poslance a senátory, Dvojí život jedné strany). Řádové sestry de Notre Dame a sedmdesát dospívajících dívek, které byly klasifikovány jako mentálně postižené, byly koncem 50. let poslány na samý okraj bývalého Československa. Dnes se ústavní péče transformovala, ale areál, uprostřed kterého je vidíme se procházet dnes, stále stojí. Celý život se musely potýkat s přehlížením a diskriminací a film se snaží prolamovat pomyslné mlčení, které v této otázce panuje. Producentem filmu je společnost MasterFilm, koprodukční zemí je Francie. Snímek dostal podporu 1 mil. Kč.

Údolí noci režisérky původem z amerického Seattlu Lynne Siefert se zabývá otázkami klimatické krize. Odehrává se v budoucnosti v roce 2035, kdy je město Phoenix téměř nevhodné k normálnímu životu. V této globálně stále přítomné a trvalé vlně veder se stane z noci nový mechanismus přežití. Producentem je Somatic Films, koprodukčními zeměmi Nizozemsko a USA. Radní podpořili snímek 750 tis. Kč. 

Do výzvy Státního fondu audiovize na podporu výroby celovečerního hraného filmu dorazilo 47 žádostí, což představuje výrazné navýšení oproti předešlé výzvě, kde Rada rozhodovala o 23 žádostech. Úhrnný požadavek na dotaci činil více než 453 milionů Kč. Rada však v této výzvě měla k dispozici pouze 100 milionů Kč, a v důsledku tak mohla podpořit pouze deset z přihlášených žádostí.

U většiny podpořených projektů došlo k určitému krácení přidělené dotace oproti původnímu požadavku. Rada ale vždy důkladně zvažovala, zda projekt zůstane realizovatelný. Vedle deseti podpořených projektů se v bodovém hodnocení nad hranici 70 bodů, jež umožňuje udělení podpory, dostalo dalších 20 projektů. Všechny z nich Rada považuje za slibné, nicméně u většiny z nich byla Rada do určité míry nejednotná ve svém názoru a vnímala u daných projektů prostor pro důkladnější přípravu z autorského a/nebo producentského hlediska.

Zároveň Rada vnímala tlak způsobený transformací Fondu a avizované proluky ve vyhlašování výzev, který se projevil v množství předčasně podaných žádostí, které ještě potřebují další vývoj. Mnoho z nich bylo Radou SFA podpořeno do vývoje ve výzvách z roku 2024. Mnoho projektů se ve výzvě objevilo opakovaně (čtrnáct projektů). Stejně jako při posledním rozhodování této výzvy Rada i nyní posuzovala tyto vracející se projekty velmi pečlivě a s ohledem na jejich dosavadní proměny a potenciál. Mezi deset podpořených projektů se dostaly dva, které ve výzvě žádaly opakovaně.

Z genderového hlediska ve výzvě na režijních pozicích výrazně převažovali muži, mezi podpořené projekty se však tentokrát dostalo pět snímků režírovaných ženami. Ve výzvě se objevily i debutové projekty režiséra či režisérky a také debuty dokumentárních režisérů a režisérek. V silné konkurenci této výzvy byly nakonec podpořeny dva první celovečerní hrané filmy silných osobností dokumentární režie a jeden debut.

V této výzvě nadále pokračoval pozitivní trend větší žánrové pestrosti přihlášených filmů, který Rada zaznamenala už při předešlých výzvách na výrobu hraného filmu. Jako obvykle byla sice dominantním žánrem dramata (včetně komediálních a historických), nicméně vedle nich byly do výzvy přihlášeny také různé jinak zaměřené žánrové projekty. Mezi podpořené projekty se dostaly pohádka pro děti a mládež, drama s prvky krimi a melodramatu z třicátých let minulého století, historické drama, generační výpověď v podobě romantické komedie, coming-of-age z komunity skateboardingu nebo hybridní film o fungování úřadu práce a systému státní podpory

Ve výzvě na podporu výroby dokumentárních filmů Rada Státního fondu audiovize čelila podobné situaci jako ve výzvě na podporu výroby celovečerního hraného filmu. Ve všech předešlých výzvách na podporu výroby dokumentu Rada rozhodovala o poměrně stabilním počtu projektů, v minulé výzvě jich bylo 19 a v předminulé 20. Do aktuální výzvy však dorazilo 36 žádostí s celkovým požadavkem na podporu převyšujícím 52 mil. Kč. Rada však měla k dispozici alokaci ve výši 12,5 mil. Kč a dotaci tedy získalo jen jedenáct nejlépe hodnocených projektů. Byla vyčerpána celá alokace výzvy. Vedle podpořených projektů se v bodovém hodnocení nad hranici 70 bodů, jež umožňuje udělení podpory, dostalo dalších 15 projektů. Všechny z nich Rada považuje za slibné, nicméně u většiny z nich byla Rada do určité míry nejednotná ve svém názoru a vnímala u daných projektů prostor pro důkladnější přípravu z autorského a/nebo producentského hlediska. Zároveň Rada vnímala tlak způsobený transformací Fondu a avizované proluky ve vyhlašování výzev, který se projevil v množství předčasně podaných žádostí, které ještě potřebují další vývoj. Mnoho z nich bylo Radou SFA podpořeno do vývoje ve výzvách z roku 2024. Tyto projekty potřebují ještě řadu věcí dořešit, takže jejich hodnocení bylo nižší a přirozeně byly upřednostněny projekty v pokročilejší fázi vývoje či na prahu výroby.

Oproti poslední výzvě tentokrát nechyběla ani výrazná tematická pestrost. Filmy byly většinově správně zacíleny na kina či alternativní distribuci. Mnohé projekty byly žánrově portréty osobností, ať už významných, či neznámých, nějakým způsobem zajímavých, většinou z kulturní či sportovní sféry. Menší skupina projektů pak představovala dokumentární reflexi současné geopolitické situace s probíhajícími či hrozícími válečnými konflikty (Tchaj-wan, Ukrajina). Několik dalších snímků více konceptuální formou pojednávalo nějaký společenský fenomén (klimatické změny, vietnamská menšina v Česku, poruchy příjmu potravy). Z genderového hlediska na režijních pozicích výrazně převažovali muži, mezi podpořené projekty se však tentokrát dostaly čtyři snímky režírované ženami. Mezi podpořené projekty se dostaly dystopický dokument noir, portréty o konceptuálním umělci Šejnovi a filosofu Petříčkovi, observační dokument o sporu o uhelný důl či dokument o klubové scéně v turbulentním období 90. let.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny.

Rada Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude podporovat zpravidla jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh, nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady předcházelo uvedení filmu do kina.

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmů pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u takových filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní.

Rada obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny.

Rada Fondu ve výzvě deklarovala, že bude zpravidla podporovat jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh nebo při nominacích na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

V odůvodněných případech může Rada svým rozhodnutím částku uvedenou v tabulce překročit či podpořit účast českého kinematografického díla na festivalu, který není v tabulce uveden. Částku podpory potom Rada posuzuje individuálně.

Mezinárodní filmový festival v Berlíně oslaví letos tři čtvrtě století konání a do jeho oficiálního programu byly vybrány hned tři české filmy. Již tradičně se prosadila česká animace. Berlínský festival uvede ve světové premiéře celovečerní animovaný film Pohádky po babičce z dílny MAUR film, i krátký animovaný snímek Kámen Osudu, výtvarnice a studentky UMPRUM Julie Černé. Výběr doplní dokument Čas do zásahu režiséra Vitalije Manského, který ukazuje život obyvatel v ukrajinském Lvově ohrožovaném ruskými raketami a drony. Letošní jubilejní 75. ročník festivalu se v Berlíně koná od 13. do 23. února.

Česká animace si připisuje další úspěch na nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalech. Film Pohádky po babičce vybralo Berlinale do soutěžní sekce Generation Kplus. Snímek natočený podle knihy O nepotřebných věcech a lidech spisovatele a dramatika Arnošta Goldflama používá k vyprávění satirickou nadsázku i magický realismus. Příběhy z kouzelné zahrady sledují tři sourozence Dereka, Suzanne a Toma, kteří tráví svůj první víkend sami s dědečkem, jenž se po smrti své ženy uzavřel do sebe. V tomto zlomovém okamžiku se Suzanne ujímá role vypravěčky, stejně jako to dělávala jejich babička, a naplňuje dům kouzelnými příběhy plnými humoru, dobrodružství a fantazie. Prostřednictvím svých nápaditých příběhů, do kterých každý přidává svou vlastní ingredienci, znovu objevují léčivou sílu vyprávění. Jak se do domu vrací radost a smích, děti a jejich dědeček navazují hlubší vztah a nacházejí útěchu a sílu ve společných vzpomínkách. Režie se ujali David Súkup, Patrik Pašš, Leon Vidmar a Jean-Claude Rozec a film je výsledkem koprodukční spolupráce čtyř zemí – kromě České republiky také Slovenska, Slovinska a Francie. Českými producenty jsou Alena a Martin Vandasovi ze společnosti MAUR film. Státní fond audiovize podpořil vznik filmu částkou 6,5 milionů Kč.

Nový dokumentární film Čas do zásahu, oceňovaného režiséra Vitalije Manského, mapuje dění ve válečném týlu na západě Ukrajiny. Zatímco na východě Ukrajiny probíhají frontové boje, režisér půl roku natáčel ve svém rodném městě Lvov, kde je všednodenní existence ovlivněna dobou letu ruských raket k jejich cílům. Snímek se představí v sekci Forum. Českým koproducentem je Hypermarket Film. Státní fond audiovize podpořil snímek ve výzvě na minoritní koprodukce částkou 1 mil. Kč.

Do sekce krátkých filmů Berlinale Shorts byl vybrán snímek Kámen Osudu výtvarnice a animátorky Julie Černá z pražské UMPRUM. Jde o lyrický příběh, který vychází z prožitků režisérky a zkoumá témata porozumění, krásy a osamělosti. Animovaný muzikál sleduje vyprávění o antropomorfi­zovaném Kameni Osudu, což je alter ego autorky. Krátký film je natočen na motivy stejnojmenného komiksu, za který dostala Julie Černá v roce 2022 cenu Muriel za nejlepší studentský komiks. Producentem snímku je Kristina Husová ze společnosti Pure Shore.

Letošní účast českých filmů je obdobná jako v loňském roce, kdy měl na Berlinale světovou premiéru dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a minoritní koprodukce Redakce ukrajinského režiséra Romana Bondarčuka. Celovečerní hraný projekt režisérky a scenáristky Miry Fornay Otoč králíka se loni představil na koprodukčním trhu.

Novela zákona o audiovizi změnila od 1. ledna 2025 Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize (SFA). Došlo tak k největší proměně českého audiovizuálního průmyslu za posledních více než 10 let. Nejdůležitějšími novinkami je rozšíření podpory o seriály a videohry a navýšení procenta u filmových pobídek. S tím souvisí samozřejmě i změny a navýšení na příjmové straně Fondu a změny struktury.

„Novela zákona o audiovizi je jedním z našich klíčových legislativních návrhů. Po roce a půl náročné práce a podrobných diskusích s klíčovými hráči na trhu audiovize se podařila skvělá věc, která přináší zásadní změny a významně mění současnou realitu audiovize. A zajistí audiovizi finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. „Náš cíl je jasný: podpořit kvalitní český audiovizuální obsah a české filmové tvůrce, a pomoci našemu průmyslu prosadit se v zahraničí," dodal ministr.

Zásadní změnou na příjmové straně je sjednocení výše takzvaných parafiskálních poplatků na 2 procenta. Znamená to zvýšení odvodů do Státního fondu audiovize z příjmů ze vstupenek do kin, z převzatého televizního vysílání prostřednictvím kabelových nebo satelitních televizí a od všech streamovacích platforem, které působí v České republice. Nově to tedy znamená zpoplatnění nejen tuzemských, ale také mezinárodních platforem jako Netflix, Disney+, Amazon Prime apod., a to

odvodem ve výši 3,5 %, který bude kombinací povinného odvodu do Fondu a přímých investic do místní tvorby. Povinný odvod je stanoven ve výši 1 procenta a

zbývajících 2,5 procenta je ponechán na rozhodnutí každé platformy.

„Státní fond audiovize zavádí nový rámec podpory založený na čtyřech kategoriích, který odráží rostoucí prolínání různých typů audiovizuální tvorby. Změna také reaguje na vyvíjející se potřeby globálního audiovizuálního průmyslu. Zvýšení maximálního procenta pro pobídky zároveň zlepší konkurenceschopnost české audiovize,“ doplnila ředitelka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková.

Nový systéme rozděluje podporu do čtyř kategorií: Kinematografie, Televizní díla, Animace a videohry a Infrastruktura audiovize. Kategorie Kinematografie bude pokračovat v podpoře vývoje a výroby celovečerních i krátkometrážních hraných, dokumentárních a experimentálních filmů, včetně podpory minoritních koprodukcí. Kategorie Televizních děl bude zaměřena na podporu vývoje a výroby hraných a dokumentárních seriálů a minisérií. Zavedení kategorie Animace a videoher je krokem, který reaguje na rostoucí kulturní a ekonomickou roli herního průmyslu v rámci moderních audiovizuálních médií. Infrastruktura audiovize bude poskytovat podporu distribuci, propagaci a festivalům, ochraně filmového dědictví, publikační

činnosti v oblasti audiovize, a také technickému rozvoji a modernizaci audiovize. Prioritou budou investice do moderních technologií a vzdělávání. Každá ze čtyř kategorií bude mít vlastní radu s pěti radními, čtyři rady tedy nahradí dosavadní jednu radu, kde zasedalo 9 radních. Proces nominací a jmenování zůstane stejně transparentní jako dosud. Členy rad budou nominovat profesní a odborné organizace, o kandidátech budou hlasovat poslankyně a poslanci a radní jmenuje ministr kultury. Novinkou, kterou novela zřizuje, je představenstvo – orgán Fondu, který bude schvalovat Koncepci rozvoje audiovize předkládanou ředitelem SFA (nahrazuje a rozšiřuje dosavadní Dlouhodobou koncepci), schvalovat Statut Fondu a jeho změny, rozdělovat finanční prostředky do čtyř kategorií podpory a navrhovat ministrovi ke jmenování hodnotitele (kteří nahrazují dosavadní experty). Představenstvo bude mít celkem 15 členů zvolených na pětileté funkční období. Kromě předsedů čtyř již zmíněných rad v něm zasednou zástupci ministerstva kultury a ministerstva financí, zástupci plátců a poplatníků audiovizuálních poplatků, tedy producentů, kinařů, distributorů, českých VOD platforem, zahraničních VOD platforem, soukromých televizí, provozovatelů převzatého TV vysílání a po jednom také zástupce filmově zaměřených vysokých škol a zástupce odborných organizací.

Více o volbách do orgánů SFA

Změnou projde i systém filmových pobídek. Procento u pobídek bylo zvýšeno z 20 na 25 procent, u animovaných a nové kategorie digitálně produkovaných projektů dokonce na 35 procent. Maximální výše pobídky u jednoho projektu se zvyšuje ze 150 milionů na 450 milionů korun. Nový systém bude dvoufázový místo trojfázového, což by mělo zjednodušit proces administrace projektů. Stejně jako u celého Fondu dojde k postupnému náběhu systému, který by měl plně fungovat podle nových pravidel od 1. ledna 2026. Cílem je udržet Českou republiku na pozici atraktivní země pro natáčení zahraniční i domácí filmové produkce.

Více ke změnám u filmových pobídek

Snížit administrativní zátěž, která se s rozšířením Fondu nutně pojí, pomůže elektronický systém PORT. A to jak na straně zaměstnanců Fondu, tak na straně žadatelů a poplatníků. V současné chvíli funguje v systému modul poplatková přiznání, který se rozšíří o moduly podpory, pobídek a analýzy dat. Ve finální fázi tedy budou žadatelé a poplatníci moci komunikovat s Fondem primárně přes tento systém a vše vyřešit velmi rychle a komfortně. Vývoj systému a uvedení do provozu, tak aby splňoval všechny komplexní a zákonné požadavky digitalizace státní správy

v ČR, je ale velmi složitý proces. Proto i náběh PORTu bude pozvolný a jednotlivé funkce a rozhraní budou přibývat postupně. 

V souladu s nárůstem rozsahu podpory a produkčních filmových pobídek rozšíří své aktivity i obě mezinárodní oddělení Fondu: Czech Film Center, které se zaměřuje na propagaci českých děl a tvůrců v zahraničí a na spolupráci s festivaly a odbornými akcemi, a Czech Film Commission propagující Českou republiku a její filmovou infrastrukturu jako atraktivní světovou destinaci pro audiovizuální produkci.

Všechny změny jsou motivovány snahou dostat Českou republiku do pozice perspektivního a stabilního partnera domácích i zahraničních filmařů ve složitých, rychle se měnících podmínkách a silné mezinárodní konkurenci.

Více informací najdete v článku na webu našeho oddělení Czech Film Center

Vážení provozovatelé kin,

dovolujeme si Vás tímto upozornit, že 1.1.2025 vstoupil v účinnost zákon č. 480/2024 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novelou zákona o audiovizi dochází k transformaci fondu, což znamená že se rozšiřuje jeho činnost na celou oblast audiovize včetně videoher.

Zásadní pro Vás jako provozovatele kin je skutečnost, že se mění Vaše poplatková povinnost a to následovně:

1. Výše audiovizuálního poplatku se z 1 % zvyšuje na 2%
2. Odvod poplatku je prováděn pouze jednou ročně. Končí tedy dosavadní model odevzdávání poplatkových přiznání a platba poplatku po kvartálech!

K letošnímu roku 2025 se tedy na Vás vztahuje poplatková povinnost pouze ve smyslu odvodu 4Q za rok 2024 v současném měsíci lednu event. starší nevypořádané poplatky.

Přiznání se stále zpracovávají přes https://port.fondkinematografie.cz/sign/in

Znění vašeho § je až na % totožné a sice následující: 

§ 26 Poplatek z kinematogra­fického představení

(1) Plátcem poplatku z kinematogra­fického představení je pořadatel kinematografického představení.

(2) Předmětem poplatku z kinematogra­fického představení je cena vstupného za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.

(3) Základem poplatku z kinematogra­fického představení je cena vstupného bez poplatku z kinematogra­fického představení, která je placena za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Plátce poplatku z kinematogra­fického představení zahrne poplatek z kinematogra­fického představení do ceny vstupného.

(4) Sazba poplatku z kinematogra­fického představení činí 2 %.

(5) Plátce poplatku z kinematogra­fického představení je povinen vést evidenci pro účely poplatku, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména

a) název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představení,

b) počet diváků kinematografického představení a výši vstupného vybraného za pořádání kinematografického představení.

Současně se na vás vztahuje i odst. 4 § 29 a sice Poplatkovým obdobím audiovizuálních poplatků je kalendářní rok.

Nově tedy budete jak poplatkové přiznání, tak poplatek odvádět Fondu jen jednou v roce.

První poplatkové přiznání a odvod poplatku dle textace novely zákona odevzdáte Fondu prostřednictvím systému PORT v roce 2026 a tedy za celý rok 2025 najednou.

Metodiku k podávání poplatkových přiznání, po jejich zpracování, naleznete na webu fondu a formulář pak bude generován i v systému PORT.

Právní identita fondu zůstává stejná, nejedná se o změnu instituce, jedná se pouze o změnu názvu. IČO, sídlo, fakturační údaje atp. zůstávají stejné.

Provozovatelé kin jsou nadále povinni pravidelně odevzdávat Unii filmových distributorů (UFD) kompletní statistické údaje pro potřeby a evidenci MKČR, SFA a pro statistické účely EU a to do 25.dne následujícího měsíce po skončení čtvrtletí (25.1; 25.4.; 25.7.; 25.10.)

Tyto údaje se vyplňují do připraveného formuláře a odesílají přes aplikaci DISFILM, kde kina jsou registrována.

Od 13. ledna 2025–24. února 2025 je otevřena výzva k podávání návrhů na členy představenstva (dále jen „představenstvo“) Státního fondu audiovize.

Na základě § 11b zákona o audiovizi má představenstvo patnáct členů. Funkční období členů představenstva je pět let.

Návrhy na členy představenstva lze podat pouze na formuláři Fondu.

Členy představenstva jsou předsedové čtyř rad Fondu a 11 členů jmenovaných ministrem. Ministr jmenuje 1 člena představenstva za ministerstvo kultury a 1 člena představenstva na návrh ministra financí.

Ministr jmenuje

·     3 členy představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. a), a

to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující provozovatele kin, 1 člena na návrh právnické osoby sdružující filmové distributory a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující producenty v audiovizi,

·      2 členy představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. b), a to 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří jsou usazeni v České

republice, a 1 člena na návrh právnické osoby sdružující poskytovatele

audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České

republice,

·      1 člena představenstva za plátce audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. c), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele převzatého televizního

vysílání,

·      1 člena představenstva za poplatníky audiovizuálního poplatku podle § 25 písm. d), a to na návrh právnické osoby sdružující provozovatele televizního

vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě licence udělené na základě

jiného právního předpisu,

·      1 člena představenstva na návrh právnické osoby sdružující vysoké školy nebo

jejich fakulty působící v oblasti audiovizuální tvorby a

·      1 člena představenstva na návrh odborné právnické osoby podle § 14 odst. 2.

Nenavrhnou-li konkrétní navrhující subjekty kandidáty, jmenuje ministr člena představenstva i bez návrhu.

Představenstvo na základě ustanovení § 11a zákona o audiovizi

a)  schvaluje Koncepci rozvoje audiovize podle § 10 odst. 4, jejíž návrh předkládá ředitel Fondu,

b)  schvaluje rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle § 10 odst. 1 písm. c) na základě návrhu zpracovaného ředitelem Fondu; rozdělení těchto peněžních prostředků musí být v souladu s Koncepcí,

c)  schvaluje návrh statutu Fondu a jeho změn a

d)  navrhuje ministrovi ke jmenování hodnotitele.

Každý člen představenstva je mimo dalšího povinen účastnit se jednání představenstva (každý člen se podílí na jednání a rozhodování představenstva

osobně, zastoupení je nepřípustné) a aktivně se podílet na činnosti představenstva

a plnit úkoly vyplývající pro představenstvo ze zákona a usnesení představenstva.

Členu představenstva nenáleží za výkon jeho funkce odměna.

Představenstvo se schází při schvalování Koncepce rozvoje audiovize podle § 10 odst. 4 a podle potřeby.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

podrobný profesní životopis kan­didáta na formuláři Fondu

písemný souhlas kandidáta s členstvím ve výboru spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství ve výboru v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou,

Kontaktní osoba:

Jana Borde Kalinová (jana.kalinova@fondkinematografie.cz)

 

S platnou novelou zákona o audiovizi přichází zásadní krok transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize: volby do orgánů nového Fondu a volba hodnotitelů. Zde se můžete podívat na záznam webinář ze 7. ledna 2025, kde vám přiblížíme dění následujících měsíců, kdy bude třeba zvolit členy do čtyř rad, představenstva, dozorčího výboru a hodnotitele.

 

Vážení příjemci podpory,

blíží se konec roku a s tím souvisí mimo jiné vyplňování formuláře Hlášení o spotřebě finančních prostředků za rok 2024 (HoS 2024), které má být dodáno na Fond nejpozději do 10.01.2025.

Níže uvádíme, za jakých podmínek má příjemce podpory formulář HoS 2024 povinnost dodat na Fond a kterých projektů se tato povinnost netýká.  

Povinnost dodat formulář “Hlášení o spotřebě finančních prostředků v roce 2024“ se vztahuje ke všem „běžícím“ projektům, kde byla v průběhu realizace projektu již vyplacena první/druhá splátka podpory, nebo celá výše podpory a současně:

– příjemce podpory v roce 2024 neobdržel žádnou/další splátku, ale ke dni 31.12.2023 vykázal nespotřebovanou část finančních prostředků

– příjemce podpory má povinnost dodat závěrečné vyúčtování projektu až v roce 2025

– v následujících letech byl/ nebo bude dán podnět na FÚ a k 31.12.2024 nebyla vyplacena poslední splátka (její proplacení poslední bylo pozastaveno z důvodu podání podnětu na FÚ)

 Povinnost dodat formulář “Hlášení o spotřebě finančních prostředků v roce 2024“ se netýká projektů:

– u kterých jsou vyplaceny všechny splátky a závěrečné vyúčtování bylo dodáno Fondu v termínu do 31.12.2024

– u kterých byl dán podnět na FÚ a současně u kterých jsou vyplaceny všechny splátky a závěrečné vyúčtování bylo dodáno Fondu v termínu do 31.12.2024

 

UPOZORNĚNÍ!!!

V případě, že odevzdáváte Hlášení k více projektům, dodávejte do datové schránky JEDNO HLÁŠENÍ ZA KAŽDÝ JEDNOTLIVÝ PROJEKT:

1 DATOVÁ ZPRÁVA = 1 HLÁŠENÍ O SPOTŘEBĚ = 1 PROJEKT (nelze akceptovat hromadné doručování za všechny projekty do jedné datové zprávy!!)

 

Všechny informace naleznete také na webových stránkách Fondu v sekci Dokumenty – Hlášení o spotřebě finančních prostředků. 

V případě nejasností nebo dotazů se prosím obracejte přímo na:

Róbert Vašek – 770 147 531, robert.vasek@fondkinematografie.cz nebo

Kristýna Mílová – 771 274 780, kristyna.milova@fondkinematografie.cz 

Od 6. ledna do 27. ledna 2025 je otevřena výzva pro plátce a poplatníky audiovizuálních poplatků k předkládání návrhů kandidátů na členství dozorčím výboru (dále jen „výbor“) Státního fondu audiovize.

Dle § 18 odst. 2 zákona o audiovizi má výbor 9 členů, které jmenuje vláda na návrh ministra, a to 2 členy za ministerstvo kultury, 2 členy za ministerstvo financí a 5 členů za plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků.

Návrhy se podávají Fondu, který je předá ministrovi kultury.

Navrhovat členy výboru jsou oprávněni plátci a poplatníci audiovizuálních poplatků dle § 25 zákona o audiovizi:

a. poplatek z kinematogra­fického představení,

b. poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

c. poplatek z převzatého televizního vysílání a

d. poplatek z vysílání reklamy.

Funkční období členů výboru je 3 roky.

Členství ve výboru je nehonorovaná funkce, členu výboru nenáleží za výkon jeho funkce odměna. Činnost člena výboru je vysoce odbornou ekonomickou záležitostí s velkou zodpovědností.

Výbor dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu.

Ředitel Fondu informuje výbor vždy do konce kalendářního měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí o stavu příjmů a výdajů Fondu za toto čtvrtletí, seznamuje výbor s návrhem rozpočtu Fondu a s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě. Zadávací dokumentaci podle zákona o zadávání veřejných zakázek k výběru auditora ředitel Fondu zpracovává ve spolupráci s výborem.

Jednání výboru se koná nejméně čtyřikrát za kalendářní rok.

Každý člen výboru je mimo dalšího povinen účastnit se jednání výboru (každý člen se podílí na jednání a rozhodování výboru osobně, zastoupení je nepřípustné) a aktivně se podílet na činnosti výboru a plnit úkoly vyplývající pro výbor ze zákona a usnesení výboru.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

podrobný profesní životopis kan­didáta na formuláři Fondu

písemný souhlas kandidáta s členstvím ve výboru spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství ve výboru v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou,

Kontaktní osoba:

Jana Borde Kalinová (Jana.kalinova@fondkinematografie.cz)

Od 3. ledna 2025 do 30. ledna 2025 je otevřena výzva pro profesní organizace k podávání návrhů na členství v radách Státního fondu audiovize:

• rada Státního fondu audiovize pro poskytování podpory kinematografie,
• rada Státního fondu audiovize pro poskytování podpory televizních děl,
• rada Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher,
• rada Státního fondu audiovize pro poskytování podpory infrastruktury audiovize.

Kandidáty navrhují ministrovi kultury subjekty definované v § 14 odst. 2 zákona o audiovizi – odborné právnické osoby působící v oblasti audiovize nejméně 3 roky (profesní organizace):

1. odborové organizace sdružující pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých,

2. spolky,

3. obecně prospěšné společnosti,

4. ústavy a zájmová sdružení právnických osob,

5. střední a vyšší odborné školy filmového zaměření a

6. vysoké školy filmového zaměření

s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem

autorským.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

1. podrobný profesní životopis kan­didáta z oblasti kinematografie na formuláři Fondu

2. písemný souhlas kandidáta s členstvím v radě spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství v radě v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta na formuláři Fondu zveřejněném společně s výzvou,

3. koncepci kandidáta specifikující jeho návrhy pro činnost rady a Fondu,

4. výpis kandidáta z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem jiného státu než České republiky, jehož je kandidát občanem nebo na jehož území kandidát, který je občanem České republiky, v posledních 3 letech soustavně pobýval po dobu minimálně 6 měsíců; pokud takový stát výpis z evidence trestů nevydává, nahradí jej čestné prohlášení kandidáta o bezúhonnosti. 

U kandidáta, který byl nebo je státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo který měl nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost namísto výpisu podle předchozí věty doložit výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie. 

Tyto doklady nesmí být starší tří měsíců.

Kontaktní osoby:

Veronika Lengálová (veronika.lengalova@fondkinematografie.cz)

Marie Ilkivová (marie.ilkivova@fondkinematografie.cz) 

Od 1.1.2025 vchází v účinnost novela zákona o audiovizi, díky které se stáváme Státním fondem audiovize. Platné znění novely si můžete přečíst zde.

Tyto webové stránky jsou zatím ve zkušebním provozu, brzy se celé znění zákona objeví i zde. Děkujeme za trpělivost.

V sekci Filmové pobídky – Dokumenty a formuláře jsou zveřejněny upravené kulturní testy (KT) pro hraná a dokumentární AVD. Tyto KT nyní ve své části „výrobní kritéria“ detailněji zohledňují v bodech 10, 13 a 15 výrobu AVD, kdy součástí pobídkového projektu není natáčení živé herecké akce na území ČR.  U těchto bodů je nyní zaveden variantní způsob bodového hodnocení žadatelem dle způsobu výroby daného AVD. V souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona o audiovizi také připravujeme upravené formuláře jednotlivých žádostí podávaných v pobídkovém procesu. Zveřejněny budou neprodleně poté, co novela zákona o audiovizi nabude účinnosti (tedy bude vyhlášena ve Sbírce zákonů). Žádáme o jejich využívání, během měsíce ledna však budeme akceptovat i žádosti podané na dosavadních formulářích. Po nabytí účinnosti novely zákona zveřejníme rovněž neprodleně Průvodce žadatele o filmovou pobídku zahrnující změny pro rok 2025 dle platné legislativy. 

Webinář a prezentace nejdůležitějších změn v systému filmových pobídek, které přinesla novela zákona.

Webinář najdete zde: https://www.youtube.com/watch?…