Aktuality a tiskové zprávy

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Infrastruktura.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu televizních děl, která 26. února rozhodovala o projektech ve výzvě 2026-B-1–2–13 Kompletní vývoj hraného seriálu nebo minisérie..

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu infrastruktury, která 24. února rozhodovala o projektech ve výzvách 2026-D-4–1–16 Mimořádná výzva – kina zasažená povodněmi 2024, 2026-D-6–2–17 Konference a výzkumné projekty v oblasti filmové vědy, 2026-D-3–1–2 Distribuce filmu a 2026-D-5–2–31 Účast českých AV děl na mezinárodních festivalech nebo při nominacích na mezinárodní ceny.

V krátkodobé koncepci 2026 je výzva Kreativní vývoj první verze scénáře pro celovečerní hraný film vyhlášená nově jako průběžná s termínem uzávěrky 30. dubna.

Podpora je určena pro vytvoření první verze scénáře pro celovečerní hrané kinematografické dílo, se kterým pak autor dále pracuje a poskytuje mu základní podklad pro hledání dalších partnerů (producentů, režisérů apod.). Podpora není určena pro projekty, kde již první verze scénáře existuje a projekt míří do fáze kompletního vývoje.

Při rozdělování podpory Rada usiluje v souladu s cílem výzvy o podporu žánrové diverzity v české audiovizi, a to i z hlediska oslovovaných cílových skupin. Novinkou této výzvy je také omezení žadatele na autory a autorky scénáře, které má pomoci k naplnění dalšího cíle výzvy, a sice posílení finanční nezávislosti tvůrců při psaní první verze scénáře. Výše podpory pro jeden projekt je maximálně 200 tis. Kč na jeden projekt, z čehož vyplývá, že Rada v této výzvě plánuje podpořit celkem zhruba 30 projektů. Je důležité připomenout, že jakmile se vyčerpají alokované zdroje, výzva bude uzavřena. Proto chce Rada vyzvat všechny žadatele, aby podání žádosti nenechávali na nejzazší termín, ale snažili se využít možnost žádat průběžně. Rada po uzavření výzvy následně vyhodnotí, bude-li výzva v budoucích letech vyhlašována jako průběžná, nebo se vrátí k minulému systému jednoho či dvou kol uzávěrek v rámci jedné krátkodobé koncepce.

Rada pro podporu kinematografie Státního fondu audiovize vyhodnotila výzvu na podporu výroby krátkometrážního hraného filmu. Ze sedmi zaslaných a úplných projektů nakonec rozhodla o podpoře tří z nich, přerozdělila celou alokovanou částku pro tuto výzvu určenou, a to 2 500 000 Kč, přičemž celková požadovaná suma podpory všech přijatých projektů byla 5 750 000 Kč.

Při posuzování žádostí se Rada soustředila na kvalitu a připravenost projektů, diskutovala nad doporučením hodnotitelské skupiny. V úvahu brala hlavní cíle výzvy, kterými jsou tematická a žánrová diverzita, podpora debutujících i zkušených tvůrčích týmů a producentských společností. Zaslané projekty byly různé tematické i žánrové pestrosti, jakož i v různé fázi připravenosti. Několik málo z nich neslo znaky nedostatečné rozpracovanosti, Rada je považovala za perspektivní, ale spíše jako projekty v raném stadiu. Věcné připomínky uvádí v individuálních hodnoceních.

Všechny tři podpořené projekty získaly v celkovém součtu nad 80 bodů. První dva s nejvyšším počtem bodů, Empty House a Akce kámen, od SFA obdržely podporu v plné požadované výši, třetímu v pořadí, projektu The Golden Touch byla podpora krácena o necelých 10 % z požadované částky.

Film Empty House vzniká v širší mezinárodní koprodukci. Jeho autorkou a režisérkou je Sheida Sheikhha, absolventka FAMU íránského původu, žijící a působící v Praze. Empty House je coming-of-age drama, které zvedá hlas za svobodu ženských práv v nesvobodných režimech, systémech kontroly. V intimním a autentickém příběhu mladé íránské dívky, která se po nevinném setkání se svou první láskou stane terčem šikany a obžaloby, otevírá univerzální témata morálního útlaku a hodnoty lidské důstojnosti.

Projekt Akce Kamen režiséra Maxmiliána Turka má předobraz ve skutečné dějinné události poválečného Československa. V žánru historického psychologického dramatu sleduje osud jedné rodiny, která se koncem 40. let místo přechodu do svobodné západní Evropy dostává do pasti Státní bezpečnosti. Rada ocenila žánr psycho-thrilleru, ve kterém lze část naší důležité historické paměti zpřítomnit i dnešnímu mladému publiku, protože mechanismy propagandy, vyvolávání strachu a zneužívání moci pro politické cíle poškozování demokracie jsou univerzální a nabírají na aktuálnosti.

Třetím podpořeným projektem je absurdní krimi-komedie ze současnosti The Golden Touch debutujícího režiséra Matěje Paclíka. Příběh se odehrává ve světě úspěšného influencera, který se rozhodne problém v online světě řešit v tom reálném vskutku gangsterským způsobem. Využitím satiry, černého humoru a absurdních situací film demaskuje lesk a bídu světa sociálních sítí a ukazuje, jak velký rozdíl mezi online a offline světem dokáže být. 

Do výzvy 2026-A-2–3–12 Výroba experimentálního filmu se přihlásilo osm projektů mimořádně širokého tematického, formálního i produkčního rozpětí. Od výtvarně pojatého dokumentu přes hybridní a performativní formy až po abstraktně orientované audiovizuální imprese a experimentální žánrové variace. Tato rozmanitost opět potvrdila, že oblast experimentální kinematografie je dynamickým polem, které Radu i hodnotitelskou skupinu vede k průběžnému přehodnocování a aktualizaci samotné definice „experimentálního filmu“. Předložené projekty se nacházely v rozdílných fázích kreativní a producentské připravenosti – od raných konceptů až po projekty s ověřeným audiovizuálním jazykem a jasně strukturovaným výrobním plánem. Projekty doporučené k financování vykazují nadstandardní míru inspirační a inovační kvality a zároveň přesvědčivě propojují formální experiment s jasně artikulovaným tvůrčím záměrem.

Napříč žádostmi se výrazně opakovala tematická ohniska související s poruchami komunikace, krizí civilizačních struktur, hledáním identity, environmentálními hrozbami a vztahem člověka k technologiím. Výrazným rysem mnoha projektů byla krajní až extrémní vizualita, která v nejzdařilejších případech organicky vyrůstala z dramaturgického konceptu a podporovala sdělení díla. V některých případech se však vizuální strategie pohybovala na hraně generické nápodoby dřívějších experimentálních postupů či estetiky ovlivněné současnými nástroji umělé inteligence, aniž by byla dostatečně významotvorně integrována do celkového konceptu.

Rada se na základě doporučení hodnotitelské skupiny rozhodla podpořit čtyři projekty z osmi, a to v plné výši požadované podpory, s cílem zachovat vysokou kvalitu navržených kreativních řešení a zajistit realizovatelnost projektů v odpovídajícím produkčním standardu. Z celkové alokace 3 000 000 Kč tak bylo rozděleno 2 560 tis. Kč. Ve všech případech došlo k elementární shodě mezi doporučením hodnotitelské skupiny a finálním rozhodnutím Rady.

Výsledky této výzvy potvrzují, že experimentální film zůstává důležitým prostorem pro testování nových forem a způsobů myšlení o audiovizuálním médiu, a zároveň kladou na Fond i tvůrce zvýšené nároky na jasnost konceptu, dramaturgickou ukotvenost a smysluplné propojení formální inovace s obsahem.

V kontextu aktuálních mezinárodních úspěchů Státní fond audiovize zveřejňuje souhrn selektivní podpory u vybraných projektů.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu kinematografie, která 19. února rozhodovala o projektech ve výzvě 2026-A-2–4–18 Výroba dokumentárního fil­mu.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady animace a videoher, která 16. února rozhodovala o projektech ve výzvách 2026-C-1–2–15 Kreativní vývoj animovaného filmu nebo seriálu a 2026-C-2–2–14 Výroba minoritní koprodukce animovaného filmu nebo seriálu.

Z důvodu vyčerpání alokace průběžné výzvy stahuje SFA výzvu 2026-D-5–2–31 Účast českých audiovizuálních děl na mezinárodních festivalech nebo při nominacích na mezinárodní ceny.

Fond přistoupil k uzavření výzvy z důvodu zamezení zbytečné administrativní zátěže na straně žadatelů i Fondu při administraci projektů, které by kvůli chybějícím prostředkům nebylo možné podpořit.  

Státní Fond audiovize podpořil 3 projekty v rámci výzvy Výroba animovaného

filmu a 5 projektů ve výzvě Výroba celovečerního filmu.

Výběr podpořených projektů ukazuje výraznou žánrovou pestrost: vedle silných dramat s aktuálními společenskými tématy se prosazují také projekty mířící k rodinnému publik.

Podpora směřuje jak k intimním příběhům o vině, vztazích a tělesné proměně, tak

k filmům, které pracují s humorem, dobovou energií a skutečnými událostmi,

případně k fantazijním pohádkovým světům otevírajícím téma jinakosti a

strachu.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu kinematografie, která ve dnech 4.–5. února rozhodovala o projektech ve výzvách Kreativní vývoj první verze scénáře celovečerního hraného filmu, Kompletní vývoj celovečerního hraného filmu, Výroba experimentálního filmu a Výroba krátkometrážní­ho filmu.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Kinematografie.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Kinematografie.

Státní fond audiovize vyhlašuje výběrové řízení na pozici IT manažer/ka. Podrobné informace k pozici naleznete v přiloženém dokumentu.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu animace a videoher, která 2. února rozhodovala o projektech ve výzvě Kompletní vývoj animovaného filmu.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Infrastruktura.

Do výzvy Státního fondu audiovize na podporu výroby animovaného filmu dorazilo 16 žádostí. Jedna žádost musela být vyřazena, a to s ohledem na do­držení podmínky dané zákonem o audiovizi, kdy se animovaným audiovizuálním dílem rozumí takové audiovizuální dílo, které využívá animační postupy a současně neobsahuje kontinuální záznam živé akce (§ 2 odst. 1 písm. e). Předložený projekt tuto podmínku nesplňoval, a Rada tak rozhodovala o 15 projektech. Úhrnný požadavek na dotaci činil více než 104 milionů Kč. Rada však v této výzvě měla k dispozici pouze 35 milionů Kč. Podpořeny byly 3 projekty, z nichž jednomu byla mírně snížena dotace (o 5,5 %). Alokace tak byla v této výzvě zcela vyčerpána. Všechny podpořené projekty měly velice dobře připravené podklady žádosti, a to včetně všech příloh. Spojuje je v žádostech viditelná příprava jak realizační, tak tvůrčí složky na velmi vysoké úrovni. Podpořené projekty kombinují animační techniky a práci s 3D animací. Ve 2 případech se jedná o režijní debut a všechny podpořené projekty jsou vedeny mladými debutujícími producentkami. Rada tak naplnila i specifikaci dané výzvy. 

Vedle 3 podpořených projektů se v bodovém hodnocení nad hranici 70 bodů, jež umožňuje udělení podpory, dostalo dalších 5 projektů. U nich se Rada jednoznačně shodla na jejich potenciálu a považuje je za velice slibné. U projektů pod hranicí 70 bodů byla Rada rovněž naprosto jednotná, a to ve svém názoru na potřebu důkladnější přípravy z autorského a/nebo producentského hlediska. 

Rada se v rozporu s návrhem a cílem skupiny hodnotitelů (umožnit podporu co největšímu počtu kvalitních krátkých projektů) rozhodla výrazně nesnižovat požadované dotace (v maximálním možném rozsahu: – 10 %) a tím nevytvořit prostor pro sníženou podporu více projektů. Rada tak zároveň respektovala průměrem vytvořené bodové pořadí jednotlivých projektů a tím i předložené rozpočty žadatelů. Snahou Rady nebylo pre­ferovat krátké nad celovečerními, ale hodnotit projekty komplexně s ohledem na připravenost jejich tvůrčí a realizační stránky. Pouze jeden projekt navržený skupinou hodnotitelů k podpoře Rada vyhodnotila pro výrobní výzvu jako nepřesvědčivý. Ve 4 případech se Rada v celkovém bodování neshodla se skupinou hodnotitelů o více než 8 bodů, což je žadatelům zdůvodněno v jednotlivých Tvůrčích a realizačních testech. 

Ve výzvě se sešlo 6 celovečerních a 9 krátkých filmů, z nichž se v jednom případě jednalo o VR film a ve dvou o film studentský. Ve výrobní výzvě byly opětovně předloženy 4 projekty. Státní fond kinematografie (dnes SFA) podpořil ve vývoji 6 z předložených projektů a v této výrobní výzvě uspěl 1 z nich. 

Cílová skupina je pro 9 projektů dětský divák, pro 6 jsou to dospělí. 4 projekty zmiňují mládež, ale výhradně na ni zaměřený projekt se ve výzvě neobjevil. Většina projektů kombinovala animační techniky a celkem 8 jich částečně či plně pracuje s 3D animací. Tematicky se nejčastěji objevovalo hledání sama sebe, přijetí jinakosti, strach a jeho překonání, vztah s přírodou. Žánrově se pak jed­nalo o sci-fi, dobrodružný film a pohádku. 

Z genderového hlediska se ve výzvě na režijních pozicích v 9 případech objevili muži. Ženy převládají v producentských pozicích (8 projektů). Ve výzvě se objevilo celkem 11 debutových projektů a to režijních, producentských nebo kombinace obojího. V případě žadatelů se jednalo jak o zavedené a zkušené produkce, tak o začínající společnosti. V jednom případě byla žadatelem fyzická osoba. 

Rada chce vyzdvihnout upřímný přístup žadatelů k přiznávání práce s generativní umělou inteligencí a doprovodný popis důvodů, které k ní v některých případech vedou. Fyzická slyšení hodnotíme jako Rada velmi pozitivně a kladná hodnocení k tomuto formátu slyšení registrujeme i ze strany žadatelů. 

Výrobní výzva byla pro Radu v současném složení první výzvou, o které rozhodovala, a také se jednalo o první animační výzvu po transformaci Fondu. Skladba předložených projektů ukazuje na nárůst produkce celovečerních filmů a otevřela pro Radu i zásadní otázky spojené s potřebným finančním objemem podpory výzev. Rada debatovala i nad možnostmi zaměření výzev (stopáž, studentský film apod.) i jejich počtem. Do úvahy při těchto debatách bere Rada i vysoký správní poplatek ve výrobní výzvě, který může být především pro začínající produkce ekonomicky náročný. Tyto možnosti Rada plánuje dále konzultovat,a to v rámci Fondu, s oborovými asociacemi i animační obcí jako takovou. Žádosti Radě přinesly také mnoho cenných informací ohledně standardů v oblasti honorářů napříč pozicemi ve výrobě animovaného audiovizuálního díla i vhled do smluvního nastavení mezi produkcemi a autory či autorkami. Tyto získané informace Rada brala, i s ohledem na sociální udržitelnost a diskuse na dané téma napříč audiovizí, velmi vážně. 

Výzva ukázala silné i slabé stránky Tvůrčích a realizačních testů, které bude Rada nadále revidovat a pro KK 2027 upravovat. K určitým úpravám, zejména v podobě textových vyjádření skupiny hodnotitelů i Rady k jednotlivým blokům otázek (nikoli ke každé jednotlivé otázce), již ze strany Kanceláře Fondu dochází. Rada považuje za velmi nešťastný způsob bodování, který se k žadatelům dostal ze strany skupiny hodnotitelů. Bodována byla viditelně každá jednotlivá otázka, nikoli pouze celý blok. Rozmělněné bodování působilo na žadatele dle reakcí matoucím dojmem a případný snížený počet bodů u jednotlivých otázek neodrážel v některých případech výhradně slovní komentář, ale vznikal i vzájemným porovnáváním odpovědí napříč žádostmi, což je relevantní, ale pro žadatele neroz­klíčovatelné. To se ukázalo problematické zejména v kategorii Udržitelnosti. Tento způsob prezentace výsledného bodování Rada zastavila a promítla do aktualizované metodiky pro hodnotitele; v budoucích vypsaných výzvách se již neobjeví. Bodování i písemné hodnocení jednotlivých kritérií by tak mělo přinést potřebný důraz na kvalitní slovní vyjádření skupiny hodnotitelů, které bude jasně odpovídat výslednému bodovému ohodnocení. Rada zároveň deklaruje, že tímto postupem nebyl žádný žadatel poškozen a že bodování bloků se (až na výjimky) shoduje s bodováním Rady. 

Závěrem se Rada jednoznačně vymezuje vůči osočování skupiny hodnotitelů z nekompetentnosti, ať už přímo v TRTech, nebo mimo oficiální komunikační kanály Fondu. Rovněž Rada odmítá jakékoliv útoky na podjatost či střet zájmů ve vlastních řadách. Je to právě Rada pro animaci & videohry, která byla iniciátorem vzniku současné podoby etického kodexu, který dodržuje a při rozhodování se řídí zásadami etiky, spravedlnosti a transparentnosti, které mají přednost před osobními, profesními či skupinovými zájmy. Pevně věříme, že výrazná transformace Fondu i české audiovize musí stát na pevných základech respektu, vzájemné slušnosti a trpělivosti v období, kdy se společně snažíme měnit věci k lepšímu. Velice si vážíme pečlivé práce a kreativy všech žadatelů i poctivé a detailní práce všech hodnotitelů a hodnotitelek. Právě tato spolupráce je klíčem k dlouhodobému posílení celého sektoru. 

Ve výzvě na podporu periodických publikací a internetových portálů pro rok 2026 se o podporu ucházelo celkem osm projektů. Spektrum žadatelů zahrnovalo jak dlouhodobě etablované tituly, tak menší oborové weby a podcastové formáty. Kvalita předložených žádostí byla značně nevyrovnaná – zatímco zavedená média prokázala schopnost strategického plánování a adaptace na nové trendy, u některých nových projektů byla patrná nedostatečná orientace v parametrech výzvy či absence jasné dramaturgie.

Výrazným tématem letošního hodnocení se stala sociální udržitelnost. Rada i hodnotitelé kladli zvýšený důraz na otázky férového odměňování autorů, genderové vyváženosti redakčních týmů a prevence prekarizace v oblasti kulturní publicistiky. Z hodnocení vyplynulo, že ačkoliv si většina žadatelů uvědomuje nutnost navyšování honorářů a zlepšování pracovních podmínek, ekonomická realita a omezené zdroje tento posun často brzdí.

Z hlediska obsahu a formy pokračuje trend digitalizace a hybridizace. Tradiční tištěná periodika stále častěji doplňují svou nabídku o podcasty, online speciály a živé eventy, čímž se snaží oslovit mladší publikum. Přesto zůstává slabinou některých projektů schopnost efektivně zasáhnout širší veřejnost mimo úzký okruh profesionálů či studentů filmových oborů. Rada se rovněž kriticky zaměřila na ekonomickou efektivitu tištěných nákladů v poměru k jejich reálnému dopadu.

Rada se ve svém rozhodování opírala o analýzy skupiny hodnotitelů, s nimiž se ve většině případů ztotožnila. Dva projekty nebyly podpořeny – v prvním případě pro zásadní nenaplnění parametrů výzvy a tematické míjení se s oborem audiovize, ve druhém pro dlouhodobou stagnaci a absenci širšího přesahu. U podpořených projektů musela Rada vzhledem k napjaté alokaci přistoupit ke krácení požadavků, přičemž prioritou bylo zachování kontinuity klíčových oborových médií a udržení podpory alespoň ve výši předchozího roku.

Ve výzvě bylo rozděleno 2,5 mil. Kč.

V letošní výzvě na podporu filmových festivalů a přehlídek se opětovně sešel vysoký počet žádostí, celkem 31, což je nárůst oproti loňskému roku, kdy jich dorazilo celkem 27. Finanční požadavky na podporu letos v souhrnu narostly na více než 46,2 milionů. Alokace na podporu festivalů byla oproti předchozímu roku navýšena z 27 milionů korun na 30 milionů korun.

Rada nakonec podpořila celkem 23 festivalů. Podporu získaly pouze ty projekty, které beze zbytku naplňují specifika dotačního okruhu dle výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize v okruhu Filmové festivaly a přehlídky.

Podpořeny nebyly přehlídky a festivaly, které nelze označit za národně a mezinárodně významné, a dále takové, jejichž dramaturgie se omezuje na výběr audiovizuálních děl dle formálních kritérií (země původu, žánr apod.) nebo s programovou nabídkou, která je z větší části dostupná v české distribuci. Podpořeny tedy nebyly žánrové festivaly, přehlídky národních kinematografií a distribučních premiér, festivaly složené z děl dostupných v českých kinech a televizích a akce vyloženě lokálního charakteru.

Rada tímto deklaruje, také vzhledem k oproti požadavkům omezené alokaci, že se v této věci striktně drží specifik uvedených ve výzvě, a organizátorům festivalů a přehlídek, které specifika nenaplňují, doporučuje zajistit pro financování prostředky z jiných zdrojů.

Úroveň žádostí byla obecně vysoká po obsahové stránce, nicméně někteří žadatelé neuvedli metodiku, kterou počítali návštěvnost, a čísla byla jak pro hodnotitelskou skupinu, tak i pro Radu mnohokrát matoucí. Rada vnímá, že u mnoha festivalů dochází k navyšování rozpočtu i kvůli vysoké inflaci a růstu cen energií, které se pak promítají i do jejich nákladů. Podle názoru Rady nicméně změny mířící k expanzi a rozšiřování jednotlivých festivalů neodpovídají reálným finančním možnostem Fondu a akcím, které navyšovaly rozpočet právě z těchto důvodů, Rada nemohla vyhovět. Rada navyšovala podporu oproti výši udělené v předchozích letech těm festivalům, u kterých shledala snahu o zkvalitnění jak dramaturgie festivalu, tak i kvality diváckého/náv­štěvnického zážitku pro různé cílové skupiny. Mnohé festivaly již velice dobře pracují s divákem i s odbornou komunitou v rámci industry programů, představily nápadité způsoby hybridizace, aplikovaly snížení environmentální zátěže atd.

Z pohledu rozvoje festivalů a jejich profesionalizace dle Koncepce Rozvoje Audiovize bylo prioritou Rady podpořit ty festivaly, které mají potenciál pomoci českým audiovizuálním dílům a profesionálům více se zapojit do evropského audiovizuálního prostředí, primárně skrze jejich industry aktivity.

V této výzvě se v roce 2026 sešlo celkem jedenáct žádostí, což představuje nárůst v počtu podaných žádostí oproti předešlé výzvě, kde o podporu žádalo sedm projektů. Celkový požadavek přihlášených projektů na finanční podporu činil 6,8 mil. Kč, oproti tomu alokace výzvy byla jen ve výši 3,5 mil. Kč.

Rada vnímá, že nárůst žádostí v uplynulých letech reflektuje nejen postcovidovou dobu v rámci, které se divácké návyky proměňují a hledají se nové cesty práce s divákem, tak i snahu institucí o zpřístupnění jinak nedostupného obsahu divákům. Jako priority výzvy byly dle Koncepce Rozvoje Audiovize stanoveny: Podpora VOD platforem, které nabízejí kurátorovaný, kulturně a společensky přínosný obsah, podpora projektů zvyšujících dostupnost české audiovizuální tvorby v komunitním prostředí (školy, kulturní centra a další) a podpora inovací ve způsobu distribuce a práce s publikem. Ne všechny žádosti specifika výzvy naplnily – mezi žadateli najdeme jak různorodé online distribuční platformy zaměřené na artovou tvorbu, tak i online distribuční platformy zaměřené na specifické cílové skupiny a projekty distribuční práce s konkrétně zaměřeným publikem v kinech.

Čtyři projekty cíle a podmínky výzvy nenaplnily, nebo naplnily jenom částečně. Rada po zevrubné diskusi rozhodla o podpoře pěti projektů, které buď dlouhodobě úspěšně fungují, rozvíjejí se a jsou schopné hledat i nové způsoby financování, nebo projekty přinášející nové nápady a způsoby oslovení primárně mladší cílové skupiny.

Podpora je určena na propagaci české kinematografie v zahraničí prostřednictvím účasti českých filmů na nejvýznamnějších filmových festivalech v zahraničí, koprodukčních trzích a pitching fórech nebo při nominacích na nejprestižnější mezinárodní ceny. Zároveň v případě přijetí již hotového díla do programu velkých filmových festivalů s potenciálem prodeje licencí bude možné dotaci využít na interní náklady spojené s dalším prodejem licencí. Rada Infrastruktury Státního fondu audiovize ve výzvě deklarovala, že bude zpravidla podporovat jedno kinematografické dílo pouze na jeden výjezd na festival nebo při nominacích na mezinárodní ceny. Více podpor pro jedno kinematografické dílo v této výzvě bude udělovat pouze výjimečně, a to zejména v případě, že půjde o významný festival, který umožní filmu cestu na nový distribuční trh, nebo při nominaci na prestižní mezinárodní ceny.

Předpokládaná výše podpory pro jeden projekt se řídí tabulkou, která je přílohou výzvy. Tabulka obsahuje nejvýznamnější světové festivaly a jejich sekce a předpokládanou výši dotace, kterou je možné při výjezdu na tento festival (resp. sekci) obdržet. V případě minoritních koprodukcí, kde je český koprodukční podíl nižší než 30 %, je předpokládaná výše podpory omezena do 30 % částky určené pro díla s vyšším koprodukčním podílem.

Výzva na podporu distribuce je koncipována jako průběžná, což má za cíl umožnit distributorům, aby požádali o podporu v ideálním termínu před premiérou tak, aby i rozhodnutí Rady Infrastruktury Státního fondu audiovize předcházelo uvedení filmu do kina.

V rámci snahy o větší předvídatelnost je součástí výzvy tabulka předpokládané výše podpory, která stanovuje maximum pro zahraniční filmy ve výši 150 000 Kč (250 000 Kč v případě dabovaných filmu pro děti) a tři úrovně podpory pro české filmy dle velikosti distribuce.

Rada obecně vnímá tuto výzvu primárně jako podporu distribuce náročných českých filmů do kin, kdy hodnotí jak předložený film, z hlediska tématu i cílových skupin, tak hlavně práci s ním a optimálně zvolenou a nápaditou distribuční strategii. U zahraničních filmů preferuje snímky, jejichž distribuční potenciál, ať už vzhledem k tématu, žánru nebo formě, je výrazně nižší, a distributor by ho tak bez podpory pravděpodobně nezařadil do své standardní nabídky. U těchto titulů Rada velmi pečlivě hodnotí distribuční strategii, neboť právě u těchto filmů je strategie uvedení pro úspěch v kinech naprosto zásadní.

Rada Infrastruktury obecně nepovažuje za distribuční strategii pouhé umožnění kinům film nasadit na základě umístění v plánu premiér Unie filmových distributorů a zpřístupnění základních údajů a základních propagačních materiálů (plakát). Fond podpoří především projekty s komplexní distribuční strategií, která bude odpovídat aktuálním trendům ve způsobech konzumace audiovizuálního obsahu a projekty, které se budou snažit využít specifik jednotlivých distribučních kanálů a zároveň pomocí promyšlené propagace efektivně pracovat s cílovou skupinou diváků. U zahraničních titulů Rada také hodnotí, zda je snímek obohacením distribuční nabídky, a zda by se bez předpokládané podpory do distribuce dostal a s jakým diváckým ohlasem.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu televizních děl, která 26. ledna rozhodovala o projektech ve výzvě Kompletní vývoj dokumentárního dí­la.

Státní fond audiovize informuje, že v souvislosti s rozpočtovým provizoriem státního rozpočtu probíhá jeho činnost v zákonném režimu odpovídajícím to­muto

dočasnému rozpočtovému nastavení.

Rozpočtové provizorium se vztahuje na veškeré výdaje Fondu tzn. úhradu provozních výdajů, podpor a pobídek. Fond v tomto režimu postupuje v souladu s platnou legislativou, Statutem Fondu a schválenými metodickými postupy, které

neumožňují uvolňování prostředků nad rámec zákonem stanovených limitů.

Tato skutečnost se může krátkodobě promítnout do časování výplat finančních prostředků v rámci podpor.

Veškeré agendy jsou nadále řádně administrativně zpracovávány v souladu se zákonnými lhůtami a Fond činí průběžně všechny kroky, které mu aktuální rozpočtový a legislativní režim umožňuje.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu animace a videoher, která ve dnech 21.–22. ledna rozhodovala o projektech ve výzvě Výroba animovaného filmu.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu infrastruktury, která ve dnech 14.–15. ledna rozhodovala o projektech ve výzvě Výroba celovečerního hraného filmu.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Televizní díla.

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii Televizní díla.

Zveřejňujeme předběžné výsledky rozhodování Rady pro podporu infrastruktury audiovize, která ve dnech 12.–13. ledna rozhodovala o těchto výzvách:

• Distribuční projekty – práce s publikem
• Filmové festivaly a přehlídky v roce 2026
• Periodické publikace a internetové portály v roce 2026
• Distribuce filmu – průběžná výzva
• Účast na festivalech a cenách – průběžná výzva

Od 13. ledna 2026 do 10. února 2026 je otevřena výzva pro profesní organizace k po­dávání návrhů na členství v komisi pro filmové pobídky Státního fondu audiovize.

Kandidáty navrhují ministrovi kultury subjekty definované v § 14 odst. 2 zákona

o audiovizi – odborné právnické osoby působící v oblasti audiovize nejméně 3 roky (profesní organizace):

1. odborové organizace sdružující pouze autory audiovizuálních děl nebo děl audiovizuálně užitých,

2. spolky,

3. obecně prospěšné společnosti,

4. ústavy a zájmová sdružení právnických osob,

5. střední a vyšší odborné školy filmového zaměření a

6. vysoké školy filmového zaměření

s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským.

Návrhy lze podávat na tomto formuláři.

Jako přílohu k formuláři je nutné odevzdat:

1. Podrobný profesní životopis kandidáta z oblasti audiovize
2. Písemný souhlas kandidáta s členstvím v Komisi spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství v Komisi v souladu se zákonem, opatřený podpisem kandidáta (formulář zpřístupněný na webu Fondu)
3. Výpis z rejstříku trestů kandidáta, který není občanem České republiky, nikoli starší 3 měsíců
4. Výpis z evidence trestů kandidáta nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem jiného státu než České republiky, jehož je kandidát občanem, nebo na jehož území kandidát, který je občanem České republiky, v posledních 3 letech soustavně pobýval po dobu minimálně 6 měsíců; pokud takový stát výpis z evidence trestů nevydává, nahradí jej čestné prohlášení kandidáta o bezúhonnosti; u kandidáta, který byl nebo je státním občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo který měl nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost namísto výpisu z evidence trestů jiného členského státu Evropské unie doložit výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie; doklady podle tohoto písmene nesmí být starší 3 měsíců.

Pro ověření bezúhonnosti kandidáta, který je občanem České republiky, si Fond vyžádá výpis z rejstříků trestů kandidáta podle jiného právního předpisu.

Kontaktní osoba: Pavla Mrázková (pavla.mrazkova@fondkinematografie.cz)

Státní fond audiovize vyhlašuje výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize v kategorii In­frastruktury