Statut

Obecná ustanovení

1. Státní fond audiovize (dále jen „Fond“) je právnickou osobou se sídlem v Praze.

2. Fond je zřízen zákonem č. 496/2012 Sb., o audiovizi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a je státním fondem ve smyslu § 28 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), ve znění pozdějších předpisů. Fond patří do působnosti Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“), které je jeho nadřízeným správním orgánem.

3. Posláním Fondu je podpora, kultivace a rozvoj audiovizuálního umění a průmyslu.

4. Statut Fondu (dále jen „statut“) ve smyslu § 9 odst. 3 zákona upravuje podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci a hospodaření Fondu, o poskytování podpory audiovize a o poskytování filmových pobídek a je závazný pro osoby podávající žádosti o podporu audiovize nebo o filmové pobídky, jakož i pro plátce audiovizuálních poplatků. Pojmy definované v zákoně mají ve statutu shodný význam. Statut na návrh představenstva Fondu schvaluje vláda.

5. Řízení o žádostech podávaných podle zákona se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), pokud zákon nestanoví jinak.

6. Fond se při poskytování podpory audiovize a filmových pobídek řídí ve věci podmínek poskytování veřejné podpory přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie, kterými se prohlašují určité kategorie veřejné podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Nelze-li podporu audiovize nebo filmovou pobídku poskytnout za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie veřejné podpory za slučitelné s vnitřním trhem, poskytne se podpora audiovize nebo filmová pobídka až poté, co příslušný orgán Evropské unie udělí s poskytnutím podpory souhlas, resp. povolí výjimku z obecného zákazu poskytnutí veřejné podpory, a to za podmínek, které Evropská komise stanoví.

7. Správu audiovizuálních poplatků vykonává Fond podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), pokud zákon nestanoví jinak.

Činnost Fondu

1. Fond vykonává správu audiovizuálních poplatků podle zákona a správních poplatků.

2. Fond poskytuje podporu audiovize ve 4 kategoriích, a to podpora kinematografie, podpora televizních děl, podpora animovaných audiovizuálních děl a videoher a podpora infrastruktury audiovize. Audiovizuální dílo, které využívá postupů animace, ale nesplňuje podmínky definice § 2 odst. 1 písm. e) zákona, se může ucházet o podporu audiovize v dotačním okruhu vývoj nebo výroba v kategorii podpora kinematografie nebo podpora televizní tvorby, je-li to v souladu s příslušnou výzvou.

3. Fond vykonává majetková autorská práva k audiovizuálním dílům, k autorským dílům a uměleckým výkonům audiovizuálně užitým, která zdědil nebo zdědí stát, nebo která připadla nebo připadnou státu a jejichž výkon Fondu náleží podle § 26 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), tj. tzv. odúmrtě.

4. Fond vykonává autorská práva k audiovizuálním dílům, jakož i jiná práva ze závazkových právních vztahů, která na jeho právního předchůdce přešla sloučením se státními organizacemi Filmové studio Barrandov – Copyright a Filmové studio Zlín – Copyright podle § 14 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i práva výrobce zvukově obrazového záznamu, která mu náleží k audiovizuálním dílům zveřejněným v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991 podle § 106 odst. 4 autorského zákona, a poskytuje oprávnění k jejich užití.

5. Fond uděluje ve smyslu § 53 zákona koprodukční status podle Úmluvy, Revidované Úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci a potvrzení o splnění podmínek koprodukce.

6. Fond poskytuje filmové pobídky.

7. Fond vykonává metodickou činnost, sbírá, zpracovává a analyzuje data ze své vlastní činnosti a obecně z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost.

8. Fond vykonává činnosti související s rozvojem podmínek pro realizaci výroby audiovizuálních děl na národní i regionální úrovni a propagační činnosti v oblasti audiovize a filmového průmyslu v České republice a zahraničí, včetně zabezpečení účasti České republiky na národních a mezinárodních festivalech a trzích, a činnosti související s členstvím České republiky v odborných asociacích z oblasti audiovize.

9. Fond je příslušný hospodařit s agendovým informačním systémem, který je majetkem státu.

10. Fond sestavuje koncepci rozvoje audiovize (dále jen „Koncepce“), která je hlavním strategickým dokumentem Fondu; definuje cíle rozvoje a opatření, kterými bude Fond těchto cílů dosahovat.

11. Opatření v části Koncepce vztahující se k podpoře audiovize vydává Fond v podobě čtyř krátkodobých koncepcí (dále jen „Krátkodobé koncepce“), sestavovaných každoročně pro každou z kategorií podpory.

Vnitřní organizace Fondu

1. Orgány Fondu jsou:

   1. představenstvo, které schvaluje Koncepci a v souladu s ní rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle čl. 2. odst. 2.2, schvaluje návrh statutu a jeho změny a navrhuje ministrovi kultury (dále jen „ministr“) jmenování a odvolávání hodnotitelů.

   2. ředitel Fondu, který stojí v čele Fondu, je jeho statutárním orgánem a jeho zaměstnancem, odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu, vydává vnitřní předpisy Fondu a plní další úkoly spojené s organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu.

   3. čtyři rady pro poskytování podpory audiovize (dále jen „rady“ nebo jednotlivě „rada“), které rozhodují o formě podpory audiovize, podpoře projektů a její výši, náročnosti audiovizuálního díla nebo projektu, připouští-li to jeho povaha, a o výši intenzity veřejné podpory podpořených projektů, jakož i o podmínkách, za nichž je podpora audiovize poskytnuta, a podmínkách, při jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize, a to

      • rada Fondu pro poskytování podpory kinematografie,

      • rada Fondu pro poskytování podpory televizních děl,

      • rada Fondu pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher a

      • rada Fondu pro poskytování podpory infrastruktury audiovize.

   4. dozorčí výbor („výbor“), který dohlíží na hospodaření Fondu a na zjištěné nedostatky upozorňuje ředitele Fondu.

2. Poradními orgány Fondu jsou:

   1. hodnotitelé, kteří vykonávají činnost v rámci skupin hodnotitelů jmenovaných radami pro účely hodnocení žádostí o poskytnutí podpory audiovize a

   2. komise pro filmové pobídky („komise“), která posuzuje žádosti o registraci pobídkového projektu (podané do 31. 12. 2025) a žádosti o zápis pobídkového projektu (podané po 1. 1. 2026) z hlediska splnění obsahových předpokladů, jako podklad pro vydání rozhodnutí o takových žádostech a plní další úkoly dle zákona a statutu.

3. Představenstvo, rada, komise a výbor jsou kolektivními orgány.

4. Kancelář Fondu, kterou tvoří zaměstnanci Fondu, plní úkoly spojené s hospodařením a organizačním, technickým a právním zabezpečením činnosti Fondu, zejména zajišťuje podporu pro rozhodování orgánů Fondu a zajišťuje výkon rozhodnutí těchto orgánů. Kancelář Fondu dále sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost a zpracovává návrh Koncepce s využitím takto získaných dat a s využitím podkladů zpracovaných pro tento účel radami.

Postup při navrhování a jmenování členů orgánů a poradních orgánů Fondu

1. Fond vyhlašuje výzvy k podávání návrhů kandidátů na členy představenstva jmenované ministrem podle § 11b odst. 5 a 6 zákona, na členy rad, na pět členů výboru, které podle § 18 odst. 1 zákona navrhují plátci, poplatníci nebo právnické osoby sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků, na členy komise a na hodnotitele prostřednictvím webových stránek Fondu. Fond zveřejní výzvu nejpozději 3 měsíce před zánikem členství člena představenstva, rady, výboru nebo komise, na jehož místo má být jmenován nový člen, jde-li o zánik členství uplynutím funkčního období, a nejpozději 1 měsíc po zániku členství člena představenstva, rady, výboru nebo komise, na jehož místo má být jmenován nový člen, jde-li o zánik členství z jiných důvodů. Výzvy k podávání návrhů kandidátů na hodnotitele zveřejňuje Fond podle potřeby, zpravidla na základě žádosti rad nebo představenstva tak, aby Fond disponoval dostatečným množstvím hodnotitelů pro účely posuzování žádostí o podporu audiovize.

2. Každá výzva musí obsahovat vymezení lhůty, v jejímž průběhu mohou navrhující subjekty kandidáty navrhovat. Dokumenty, které jsou součástí návrhu kandidáta nebo jsou k návrhu přikládány, mohou být předloženy v kopiích; Fond si následně může od navrhovatele vyžádat úředně ověřenou kopii. Dokumenty v jiném než českém nebo slovenském jazyce musí být doplněny jejich překladem do českého jazyka; Fond si následně může od navrhovatele vyžádat úředně ověřený překlad.

3. Ve výzvě k podávání návrhů kandidátů na členy představenstva jmenované ministrem Fond označí, kteří členové představenstva podle § 11b odst. 5 a 6 zákona mají být jmenováni a kterým navrhujícím právnickým osobám je tedy výzva adresována. Ve výzvě k podávání návrhů kandidátů na členy rady Fond označí, do které rady mají být členové jmenováni. Ve výzvě k podávání návrhů kandidátů na hodnotitele Fond označí, pro kterou kategorii podpory audiovize a pro který dotační okruh podle § 31 zákona mají být kandidáti navrhováni.

4. Návrh kandidáta na členství v představenstvu, radě, výboru nebo komisi a návrh kandidáta na hodnotitele musí obsahovat

   1. název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, navrhujícího subjektu a jméno, příjmení, funkci a kontaktní údaje osoby zastupující navrhující subjekt, je-li navrhující subjekt právnickou osobou,

   2. jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště, datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, navrhujícího subjektu a jeho kontaktní údaje, je-li navrhující subjekt fyzickou osobou,

   3. jde-li o návrh kandidáta na člena rady, určení konkrétní rady, do níž je kandidát na člena navrhován,

   4. jde-li o návrh kandidáta na hodnotitele, určení, pro kterou kategorii podpory audiovize a pro který dotační okruh podle § 31 zákona je kandidát navržen,

   5. jméno a příjmení kandidáta, datum narození, adresu trvalého bydliště, kontaktní adresu, číslo občanského průkazu (je-li kandidát občanem České republiky), adresu elektronické pošty a telefonní číslo,

   6. podrobný profesní životopis kandidáta z oblasti audiovize,

   7. písemný souhlas kandidáta s členstvím v příslušném orgánu nebo poradním orgánu Fondu, spojený s čestným prohlášením, že splňuje předpoklady pro členství stanovené zákonem, opatřený podpisem kandidáta,

   8. výpis z rejstříku trestů kandidáta, který není občanem České republiky, nikoli starší 3 měsíců,

   9. údaje kandidáta, který je občanem České republiky, potřebné pro ověření jeho bezúhonnosti Fondem,

   10. výpis z evidence trestů kandidáta nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem jiného státu než České republiky, jehož je kandidát občanem, nebo na jehož území kandidát, který je občanem České republiky, v posledních 3 letech soustavně pobýval po dobu minimálně 6 měsíců; pokud takový stát výpis z evidence trestů nevydává, nahradí jej čestné prohlášení kandidáta o bezúhonnosti; u kandidáta, který byl nebo je státním občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo který měl nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost namísto výpisu z evidence trestů jiného členského státu Evropské unie doložit výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie; doklady podle tohoto písmene nesmí být starší 3 měsíců, a

   11. další údaje obsažené ve výzvě k podávání návrhů.

5. Má-li ve vztahu ke kandidátovi Fond k dispozici dokumenty podle odstavce 4.4 písm. f) až j) od alespoň jednoho navrhujícího subjektu, nebude považovat za neúplné návrhy od jiných navrhujících subjektů, podané na základě téže výzvy a navrhující stejného kandidáta na členství v témže orgánu Fondu. Má-li kandidát zřízen v agendovém informačním systému profil kandidáta a podává-li navrhovatel návrh kandidatury prostřednictvím agendového informačního systému, označí navrhovatel návrh odkazem na profil kandidáta a neuvádí informace ani nepřikládá doklady podle odstavce 4.4 písm. e) až g) a i). Doklady podle odstavce 4.4 písm. h) nebo j) navrhovatel, který podává návrh kandidatury prostřednictvím agendového informačního systému, nemusí přikládat a pouze odkáže na profil kandidáta, pokud profil kandidáta obsahuje příslušné doklady splňující podmínky stanovené v odst. 4.4. písm. h) nebo j), zejména z hlediska jejich stáří.

6. Nejpozději do 3 týdnů od skončení lhůty k podávání návrhů na základě příslušné výzvy vyřadí ředitel Fondu návrhy podané osobami, které nejsou k navrhování kandidátů oprávněny, návrhy nesplňující náležitosti podle odstavce 4.4 (s přihlédnutím k odstavci 4.5) a návrhy odeslané po skončení lhůty k jejich podávání. Ostatní návrhy doručí ředitel Fondu ministrovi, spolu s informací, kolik členů příslušného orgánu má být jmenováno, a jde-li o představenstvo, na návrh jakého okruhu navrhujících subjektů. Pokud však jde o kandidáty na hodnotitele, doručí je ředitel Fondu představenstvu, které z nich při svém nejbližším jednání vybere návrhy kandidatur, jež prostřednictvím kanceláře Fondu doručí ministrovi. Fond zveřejňuje přehled kandidatur předložených ministrovi prostřednictvím webových stránek Fondu, a to v rozsahu jména a příjmení kandidáta, orgánu, do kterého je navržen a identifikace jeho navrhovatele / navrhovatelů.

7. Při navrhování kandidátů na členy rad Poslanecké sněmovně dbá ministr na to, aby byli v každé radě, pokud možno, rovnoměrně zastoupeni zástupci více odborností, a to i s ohledem na odbornost členů rad, jimž členství zanikne nebo zaniklo, a na zaměření příslušné formy podpory audiovize, o níž rozhoduje rada, do níž má být člen jmenován.

8. Ministr jmenuje členy představenstva za ministerstvo kultury a za ministerstvo financí podle § 11b odst. 4 zákona vždy bez zbytečného odkladu poté, kdy předchozímu takto jmenovanému členu představenstva členství zaniklo. Člen představenstva za ministerstvo financí je takto jmenován na návrh ministra financí, který si ministr za tím účelem vyžádá.

9. Ministr navrhuje vládě jmenování členů výboru za ministerstvo kultury a za ministerstvo financí podle § 18 odst. 1 zákona vždy bez zbytečného odkladu poté, kdy předchozímu takto jmenovanému členu výboru členství zaniklo. Členové výboru za ministerstvo financí jsou takto navrhováni ministrem na návrh ministra financí, který si ministr za tím účelem vyžádá.

10. Každý jmenovaný hodnotitel stvrdí svým podpisem podmínky, za nichž bude v souladu se statutem vykonávat funkci hodnotitele a hodnotit žádosti o podporu audiovize tvůrčím a realizačním testem. Fond může požadavky na konkrétní plnění povinností hodnotitele zahrnout do výzvy podle odstavce 4.1, přičemž souhlas kandidáta dle odstavce 4.4 písm. g) se v takovém případě považuje za souhlas s takovými podmínkami.

11. Členství člena představenstva, který jím je z titulu výkonu předsedy funkce rady, vzniká a zaniká spolu se vznikem a zánikem funkce předsedy rady a novým členem představenstva se na jeho místo stane nový předseda téže rady, od okamžiku svého zvolení do funkce předsedy rady. Předsedu rady nezastupuje při výkonu funkce člena představenstva místopředseda rady.

12. Ředitele Fondu jmenuje a odvolává ministr. Za účelem výběru vhodného kandidáta na funkci ředitele ministr vyhlásí výběrové řízení, a to nejpozději 6 měsíců před skončením funkčního období předchozího ředitele, nebo do 2 týdnů od zániku funkce ředitele z jiných důvodů než uplynutím funkčního období.

13. Do zprovoznění agendového informačního systému se návrhy kandidatur podávají písemně s využitím formulářů Fondu zpřístupněných prostřednictvím webových stránek Fondu.

Podněty a návrhy na odvolání členů orgánů a poradních orgánů Fondu

1. Kdokoli je oprávněn podat Fondu podnět k odvolání člena představenstva, rady, komise, výboru nebo k odvolání hodnotitele, má-li důvodné podezření, že existuje důvod pro odvolání podle zákona. Podnět musí obsahovat jméno a příjmení osoby, jejíž odvolání je navrhováno, jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu fyzické osoby, nebo název, identifikační číslo (bylo-li přiděleno) a adresu sídla právnické osoby, která jej činí, datum a podpis, jakož i podrobné zdůvodnění podnětu včetně specifikace zákonem určeného důvodu pro odvolání.

2. Navrhne-li odvolání člena představenstva ten, kdo jej do funkce navrhl, nemusí být návrh zdůvodněn. Návrh se podává Fondu, který jej bez zbytečného odkladu doručí ministrovi.

3. Navrhne-li odvolání člena výboru právnická osoba sdružující plátce nebo poplatníky audiovizuálních poplatků, na jejíž návrh byl člen výboru jmenován, musí být takový návrh odůvodněn. Návrh se podává Fondu, který jej bez zbytečného odkladu doručí ministrovi.

4. Bez zbytečného odkladu po doručení podnětu Fondu podle odstavce 5.1 nebo návrhu podle odstavce 5.3 si ředitel Fondu vyžádá vyjádření dotčeného člena představenstva, rady, komise, výboru nebo hodnotitele k podnětu a poskytne mu pro tento účel předmětný podnět a lhůtu k vyjádření. Takto se však nepostupuje, je-li důvodem navrženého odvolání dle podnětu zákonem určená kvalifikovaná neúčast člena rady na jednání rady nebo člena výboru na jednání výboru.

5. Ředitel Fondu může navrhnout odvolání člena představenstva, rady, komise, výboru nebo odvolání hodnotitele, má-li důvodné podezření, že existuje důvod pro odvolání podle zákona. Postupuje přitom podle odstavce 5.4.

6. Zjistí-li ředitel Fondu, že je splněna zákonem určená podmínka kvalifikované neúčasti člena rady na jednání rady nebo člena výboru na jednání výboru, je povinen navrhnout odvolání příslušného člena rady nebo výboru.

7. Ředitel Fondu doručí každý podnět a návrh na odvolání člena představenstva, rady, výboru nebo komise, spolu s vyjádřením osoby, jejíž odvolání je navrženo, je-li včas poskytnuto podle odstavce 5.4, ministrovi nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy obdrží vyjádření dotčeného člena představenstva, rady, komise, výboru nebo hodnotitele, a to (s výjimkou svých vlastních návrhů) spolu se svým doporučením k vyhovění nebo nevyhovění podnětu. Ředitel Fondu současně o každém podnětu a návrhu, který předá ministrovi, informuje předsedu orgánu, jehož člen je navržen k odvolání, ledaže je předseda tím členem, kterého se podnět týká.

8. Rozhodne-li ministr, že podnět k odvolání člena představenstva nebo člena komise je důvodný, nebo jde-li o návrh na odvolání člena představenstva podle odstavce 5.2, odvolá člena představenstva nebo člena komise z funkce.

9. Rozhodne-li ministr, že podnět k odvolání člena rady je důvodný, navrhne jeho odvolání Poslanecké sněmovně.

10. Rozhodne-li ministr, že podnět k odvolání člena výboru je důvodný, nebo jde-li o návrh na odvolání člena výboru podle odstavce 5.3, navrhne jeho odvolání vládě.

11. Ředitel Fondu doručí každý podnět k odvolání hodnotitele, spolu s vyjádřením osoby, jejíž odvolání je navrženo, je-li včas poskytnuto podle odstavce 5.4, představenstvu, které na svém nejbližším jednání rozhodne o tom, zda odvolání hodnotitele navrhne ministrovi. Návrh na odvolání hodnotitele doručí představenstvo prostřednictvím kanceláře Fondu ministrovi. Představenstvo je za účelem rozhodnutí oprávněno vyžádat si stanovisko rady, které hodnotitel poskytoval hodnocení žádostí o podporu audiovize. Rozhodne-li ministr, že návrh představenstva na odvolání hodnotitele je důvodný, odvolá hodnotitele z funkce.

12. Každá osoba jmenovaná do funkce člena orgánu Fondu, komise nebo do funkce hodnotitele je povinna oznámit řediteli Fondu existenci zákonného důvodu pro zánik své funkce, resp. členství, bez odkladu poté, kdy se o něm dozví.

Odměňování členů rady a komise a hodnotitelů

1. Odměnu člena rady a člena komise za výkon jejich funkce stanoví na návrh ministra vláda usnesením.

2. Odměnu hodnotitele za hodnocení žádostí o podporu audiovize stanoví na návrh ministra vláda usnesením. Hodnotitel však může dle vlastního rozhodnutí vykonávat funkci bezplatně. Odměna je hodnotiteli vyplacena v případě, kdy řádně a včas splnil povinnosti související s hodnocením žádostí o podporu audiovize a vyplácí se zpravidla čtvrtletně do konce prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí.

3. Náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce náleží členům rady, představenstva a komise podle právních předpisů.

Střet zájmů členů orgánů a poradních orgánů

1. Porušení povinnosti člena rady podle § 14 odst. 7 zákona, porušení povinnosti člena výboru podle § 18 odst. 8, nebo porušení povinnosti člena rady, výboru nebo komise podle § 14 odst. 4 správního řádu, nebo podle § 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), nebo porušení povinnosti člena orgánu, který je veřejným funkcionářem podle § 2 zákona o střetu zájmů, podle tohoto zákona, je považováno za jednání, které ohrožuje důvěru v nezávislost člena rady, výboru, resp. komise nebo jeho nestrannost při výkonu funkce.

2. Je-li hodnotitel jmenován radou do skupiny hodnotitelů jako její člen nebo náhradník podle § 23 zákona pro hodnocení projektů ve výzvě, na jejímž základě byla podána žádost o podporu audiovize pro projekt, na jehož realizaci se hodnotitel jakýmkoli způsobem podílí, nebo v jejímž hodnocení mu brání překážka podle § 14 správního řádu, je hodnotitel povinen to oznámit příslušné radě a kanceláři Fondu, a to bez odkladu poté, kdy se o podání příslušné žádosti o podporu audiovize dozví, nejpozději však do 3 pracovních dnů poté, kdy jsou mu kanceláří Fondu doručeny žádosti o podporu podané na základě příslušné výzvy. V pochybnostech rozhodne o splnění kritérií pro vznik překážky pro účast hodnotitele na hodnocení projektů dle dané výzvy a o jeho vyloučení z projednání věci rada, která jej do dané skupiny hodnotitelů jmenovala podle § 23 odst. 1 zákona.

3. Brání-li jmenovanému hodnotiteli překážka při hodnocení projektů podle zákona, je nahrazen náhradníkem v souladu s čl. 13. odst. 13.4. Byla-li na základě průběžné výzvy podána žádost o podporu audiovize, bránící hodnotiteli v hodnocení projektů podle § 23 odst. 2 zákona, nemá nahrazení hodnotitele náhradníkem vliv na jeho předchozí hodnocení jiných žádostí o podporu audiovize podaných na základě stejné výzvy a takové hodnocení, provedené hodnotitelem v době, než se o podání příslušné žádosti o podporu audiovize dozvěděl, se nepovažuje za rozporné se zákonem.

4. Porušení povinnosti hodnotitele podle odstavce 7.2, podle § 23 odst. 2 zákona, nebo podle § 14 odst. 4 správního řádu, je považováno za jednání, které ohrožuje důvěru v jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce.

5. Za účelem zamezení účasti osob, jimž brání překážka podjatosti nebo střet zájmů nebo jiná zákonem stanovená překážka, na hodnocení projektů, označí žadatel v žádosti o podporu audiovize takové členy příslušné rady a hodnotitele (na základě veřejného seznamu jmenovaných hodnotitelů pro danou kategorii podpory audiovize a pro daný dotační okruh), u nichž má za to, že jim překážka v hodnocení jeho projektu brání.

6. Člen představenstva, rady, výboru nebo komise je povinen nejpozději bez odkladu po zahájení jednání oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže by se zřetelem k výsledku projednání věci mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo máli na věci jiný zájem. Oznámení se podává ústně v průběhu jednání a je součástí zápisu z jednání. V pochybnostech rozhoduje o vyloučení člena orgánu z projednání věci příslušný orgán, jehož je členem.

Obecně o jednání orgánů a poradních orgánů Fondu

1. Jednání představenstva, rady, výboru a komise mohou probíhat prezenčně, za osobní účasti členů, nebo dálkově, za účasti členů prostřednictvím zvukové a obrazové techniky dálkovým přístupem (videokonference nebo telekonference), nebo kombinací obou forem, kdy se někteří členové kolektivního orgánu jednání účastní prezenčně a jiní dálkově.

2. Nemůže-li se člen orgánu zúčastnit jednání osobně, umožní mu kancelář Fondu na jeho včasnou žádost dálkové připojení, je-li to možné. Za zajištění techniky, jejímž prostřednictvím se člen orgánu jednání dálkové účastní, včetně mobilního nebo datového signálu, odpovídá v místě svého připojení příslušný člen orgánu. Člen představenstva, rady, výboru a komise nemůže být při jednání příslušného orgánu zastoupen jinou osobou. Tam, kde to statut připouští, může příslušný kolektivní orgán o věci hlasovat korespondenčně (per rollam).

3. Jednání představenstva, výboru a rady svolává předseda (v jeho nepřítomnosti místopředseda) příslušného orgánu prostřednictvím kanceláře Fondu. Jsou-li při jednání orgánu přítomni všichni jeho členové, mohou se vzdát práva na včasné svolání jednání. Ředitel Fondu svolá prostřednictvím kanceláře Fondu jednání představenstva, výboru a rady v případě, kdy předseda, resp. místopředseda příslušného orgánu poruší svou povinnost svolat takové jednání. Jednání může být svoláno také při některém z předchozích jednání příslušného orgánu, což se uvede do zápisu z jednání.

4. Každý člen orgánu, který se nemůže svolaného jednání zúčastnit, je povinen zaslat Fondu omluvu bez odkladu poté, kdy se dozvěděl o překážce, která mu v tom brání. Každý člen orgánu, který se nemůže svolaného jednání zúčastnit osobně a požaduje dálkové připojení, je povinen zaslat Fondu žádost o dálkové připojení nejpozději 3 pracovní dny před konáním jednání.

5. Jednání představenstva, výboru, komise a rady jsou neveřejná a řídí je vždy předseda příslušného orgánu, v jeho nepřítomnosti místopředseda a v případě nepřítomnosti místopředsedy jiný pro příslušné jednání zvolený předsedající člen příslušného orgánu.

6. Představenstvo, každá rada, výbor i komise si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu.

7. Funkce předsedy a místopředsedy zaniká vzdáním se funkce, odvoláním ze strany orgánu, který jej do funkce zvolil, nebo zánikem členství v příslušném orgánu. Předseda a místopředseda představenstva a výboru jsou voleni na funkční období 3 let a uplynutím tohoto období funkce zaniká. Dojde-li k výměně nadpolovičního počtu členů představenstva, rady, výboru nebo komise, oproti složení příslušného orgánu v době, kdy byl jeho předseda, resp. místopředseda zvolen, zaniká funkce předsedy, resp. místopředsedy takto zvoleného, a to dnem, kdy počet členů příslušného orgánu, kteří nebyli jeho členem v době volby, přesáhne polovinu.

8. Volba předsedy a místopředsedy představenstva, rady, výboru nebo komise se koná v případě, že dosavadnímu předsedovi nebo místopředsedovi zanikne funkce podle odst. 8.7, a to bez zbytečného odkladu poté.

9. Volba nebo odvolání předsedy nebo místopředsedy představenstva, rady, výboru nebo komise se může konat pouze v případě, kdy předem rozeslaný program jednání tento bod obsahuje, jinak jen v případě, kdy se jednání účastní všichni členové dotčeného orgánu.

10. Právo navrhovat kandidáty na předsedu nebo místopředsedu orgánu má každý člen příslušného orgánu. Každý kandidát na místo předsedy a místopředsedy musí se svou kandidaturou vyslovit souhlas, a to nejpozději při jednání orgánu, při němž se volba koná a vyslovil-li tento souhlas, není jeho účast při jednání, kde probíhá volba předsedy nebo místopředsedy, nezbytná.

11. Volba předsedy a místopředsedy probíhá odděleně, a to tajným hlasováním. Zvolen je kandidát, který získal většinu hlasů přítomných členů orgánu. Nezíská-li žádný kandidát většinu hlasů přítomných členů, hlasování se stejnými kandidáty se opakuje. Pokud ani poté nezíská žádný kandidát většinu hlasů přítomných členů, volí orgán v nové volbě předsedu nebo místopředsedu ze 2 kandidátů, kteří v prvním hlasování předchozí volby získali nejvíce hlasů. Pokud je více kandidátů, kteří se v prvním hlasování umístili na druhém místě se stejným počtem hlasů, hlasuje se v nové volbě o kandidátovi z prvního místa a všech kandidátech z druhého místa. Pokud je více kandidátů, kteří se v prvním hlasování umístili na prvním místě se stejným počtem hlasů, hlasuje se v nové volbě pouze o všech kandidátech z prvního místa. Pokud ani poté není předseda nebo místopředseda zvolen, probíhá nová volba s novými kandidáty.

12. Každý člen představenstva, rady, výboru a komise, každý hodnotitel a každý zaměstnanec Fondu je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděl. Každý člen představenstva, rady, výboru a komise a každý hodnotitel je povinen počínat si tak, aby svým jednáním neohrozil důvěru ve svou nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce a nenarušil důstojnost vykonávané funkce. Člen představenstva, rady, výboru a komise a každý hodnotitel, přijde-li do styku s informacemi o projektech, ve vztahu k nimž jsou podány žádosti o podporu audiovize, nebo o pobídkových projektech, není oprávněn využít takové informace ke svému prospěchu.

13. Komunikace mezi Fondem a členy orgánů Fondu při svolávání jejich jednání a poskytování podkladů pro jednání a rozhodování provádí Fond zpravidla prostřednictvím elektronické pošty, dálkového přístupu k materiálům prostřednictvím jiného nástroje elektronické komunikace, nebo prostřednictvím agendového informačního systému.

14. Zápisy z jednání představenstva, rady, výboru a komise jsou přístupné zaměstnancům Fondu, kteří podle náplně své práce mají znát jejich obsah.

15. Má se za to, že se člen rady neúčastnil jednání rady po dobu více než 3 měsíce ve smyslu § 16 odst. 2 písm. d) zákona, pokud se neúčastnil žádného jednání rady v kterémkoli období přesahujícím 3 měsíce, konala-li se v tomto období alespoň dvě jednání rady.

16. Má se za to, že se člen výboru neúčastnil jednání výboru po dobu více než 6 měsíců ve smyslu § 20 odst. 2 písm. d) zákona, pokud se neúčastnil žádného jednání výboru v kterémkoli období přesahujícím 6 měsíců, konala-li se v tomto období alespoň dvě jednání výboru.

17. Korespondenční hlasování rady nebo výboru se nepovažuje za jednání rady nebo výboru pro účely dle odst. 8.15 a 8.16.

Představenstvo

1. Každý člen představenstva je povinen účastnit se jednání představenstva, podílet se na jeho činnosti a rozhodování.

2. Každý člen představenstva má právo:

   1. předkládat ostatním členům představenstva prostřednictvím tajemníka představenstva koncepční návrhy k projednání, a to vždy v dostatečném předstihu před jednáním představenstva, aby bylo umožněno zařadit příslušný bod na program jednání představenstva a aby byla zajištěna možnost ostatním členům představenstva a zaměstnancům kanceláře Fondu se na projednání příslušného bodu připravit,

   2. zaslat ostatním členům představenstva svá stanoviska k věcem, které budou součástí programu jednání představenstva, jehož se nemůže zúčastnit.

3. Administrativní úkony související s jednáním představenstva zajišťuje pověřený zaměstnanec Fondu („tajemník představenstva“), který zejména zajišťuje organizačně a technicky přípravu jednání a podklady pro jednání představenstva, svolávání jednání, připravuje stanovisko kanceláře Fondu k projednávaným bodům a zajišťuje pořizování zápisu z jednání a jeho uveřejnění.

4. Jednání představenstva se koná zpravidla třikrát v kalendářním roce a svolává se písemnou pozvánkou, která obsahuje datum, čas a místo konání jednání nebo informaci o tom, že jednání proběhne prostřednictvím elektronických zařízení dálkovým přístupem, a program jednání. Pozvánka se doručuje členům představenstva prostřednictvím elektronické pošty nebo datové schránky alespoň 7 dnů předem.

5. Předseda představenstva, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva, je povinen svolat jednání představenstva, požádá-li o to alespoň 5 členů představenstva nebo ředitel Fondu, a to nejpozději do 14 dnů od obdržení žádosti a tak, aby se jednání představenstva uskutečnilo nejpozději 1 měsíc od obdržení žádosti.

6. Není-li představenstvo usnášeníschopné nebo je-li se zřetelem k omluvenkám, které Fond obdrží, zřejmé, že nebude usnášeníschopné, bude jednání zrušeno a předseda nebo místopředseda představenstva svolá bez zbytečného odkladu prostřednictvím kanceláře Fondu nové jednání představenstva.

7. Jednání představenstva se účastní tajemník představenstva a ředitel Fondu a mohou se jej zúčastnit také tajemníci všech čtyř rad. Osobám podle předchozí věty se doručuje pozvánka podle odstavce 9.4.

8. Kancelář Fondu poskytne členům představenstva podklady pro jednání nejpozději 7 dnů před dnem jednání; to však nevylučuje poskytnutí jiných podkladů i v pozdější době, pokud nebyly dříve k dispozici.

9. Při hlasování o usneseních představenstva se hlasuje zvednutím ruky, ledaže je hlasování v souladu se statutem tajné.

10. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů tak, že návrh je přijat, hlasuje-li pro jeho přijetí většina přítomných členů představenstva. Návrh rozhodnutí představenstva předkládá k hlasování člen představenstva, který jednání řídí, a to v návaznosti na schválený program jednání a na předchozí diskuzi k projednávané věci. Každý jiný člen představenstva má též právo předložit návrh usnesení představenstva k hlasování, je-li to v souladu se schváleným programem jednání.

11. O jednání představenstva pořizuje tajemník představenstva zápis, který musí obsahovat datum a místo jednání, seznam přítomných členů představenstva a dalších osob účastnících se jednání, schválený program jednání a stručný souhrn diskuze k jednotlivým bodům, rozhodnutí přijatá představenstvem a stanoviska členů představenstva, pokud o to požádají.

12. Součástí zápisu z jednání představenstva je protokol o hlasování o usnesení představenstva, který obsahuje údaje o tom, jak který člen představenstva hlasoval; pokud se však hlasuje tajně, protokol obsahuje pouze počet hlasů pro / proti / zdržel se. Zápis z jednání představenstva podepisuje ten z členů představenstva, který jednání řídil, a tajemník představenstva. Zápis musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům představenstva a řediteli Fondu. Fond uveřejňuje zápis z jednání představenstva prostřednictvím webové stránky Fondu.

13. Nesnese-li věc odkladu, může předseda představenstva (v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva) vyzvat prostřednictvím kanceláře Fondu členy představenstva ke korespondenčnímu hlasování (per rollam) prostřednictvím elektronické pošty nebo jiného vhodného Fondem provozovaného hlasovacího rozhraní. Započítají se hlasy došlé Fondu ve lhůtě určené ve výzvě k hlasování, která nesmí být kratší než 7 dnů, přičemž pro účely posouzení schválení nebo neschválení navrženého usnesení se za přítomné považují všichni členové představenstva. O hlasování sepíše tajemník představenstva zápis, který musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům představenstva a řediteli Fondu. Ustanovení odstavce 9.12 věty poslední platí obdobně.

14. Koncepci připravenou kanceláří Fondu podle § 11 odst. 2 zákona, Krátkodobé koncepce a rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona schvaluje představenstvo na návrh ředitele Fondu.

15. Ředitel Fondu seznamuje představenstvo s výroční zprávou Fondu, účetní závěrkou Fondu a zprávou auditora, a to před jejich předložením vládě, jakož i s jejich konečným schváleným zněním.

16. Představenstvo je oprávněno v odůvodněných případech rozhodnout o vyslání svého člena na tuzemskou nebo zahraniční služební cestu. Výdaje související se služební cestou člena představenstva hradí Fond, avšak pouze ve výši předem schválené ředitelem Fondu.

Rada

1. Každý člen rady je povinen účastnit se jednání rady, podílet se na její činnosti a rozhodování.

2. Každý člen rady má právo:

   1. předkládat ostatním členům rady prostřednictvím tajemníka rady návrhy k projednání, a to vždy v dostatečném předstihu před jednáním rady, aby bylo umožněno zařadit příslušný bod na program jednání rady a aby byla zajištěna možnost ostatním členům rady se na projednání příslušného bodu připravit,

   2. zaslat ostatním členům rady svá stanoviska k věcem, které budou součástí programu jednání rady, jehož se nemůže zúčastnit,

   3. nahlédnout do všech materiálů Fondu týkajících se poskytování podpory audiovize v kategorii spadající do působnosti příslušné rady.

3. Administrativní úkony související s jednáním každé jednotlivé rady zajišťuje pověřený zaměstnanec Fondu („tajemník rady“), který zejména zajišťuje organizačně a technicky přípravu jednání, svolávání jednání a podklady pro jednání rady a pořizování zápisu z jednání a jeho uveřejnění.

4. Jednání rady se svolává písemnou pozvánkou, která obsahuje datum, čas a místo konání jednání nebo informaci o tom, že jednání proběhne prostřednictvím elektronických zařízení dálkovým přístupem, a program jednání. Pozvánka se doručuje členům rady prostřednictvím elektronické pošty nebo datové schránky alespoň 7 dnů předem, resp. alespoň 2 dny předem v případě, že se bude jednat pouze o schválení složení skupiny hodnotitelů.

5. Předseda rady, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda rady, je povinen svolat jednání rady, požádají-li o to alespoň 3 členové rady nebo ředitel Fondu, a to nejpozději do 14 dnů od obdržení žádosti a tak, aby se jednání rady uskutečnilo nejpozději 1 měsíc od obdržení žádosti.

6. Není-li rada usnášeníschopná nebo je-li se zřetelem k omluvenkám, které Fond obdrží, zřejmé, že nebude usnášeníschopná, bude jednání zrušeno a předseda nebo místopředseda rady svolá bez zbytečného odkladu prostřednictvím kanceláře Fondu nové jednání rady.

7. Jednání rady se účastní tajemník rady. Jednání rady se může zúčastnit ředitel Fondu, jakož i zaměstnanci kanceláře Fondu, a na požádání jim musí být uděleno slovo. Jednání rady se může jako host zúčastnit jakákoli další osoba se souhlasem rady. Jednání rady se v radou určeném rozsahu účastní žadatelé o podporu audiovize za účelem prezentace projektů. Osobám, které se mohou nebo mají zúčastnit jednání, zašle tajemník rady nebo pověřený pracovník kanceláře Fondu pozvánku.

8. Kancelář Fondu poskytne členům rady podklady pro jednání nejpozději 7 dnů před dnem jednání; to však nevylučuje poskytnutí jiných podkladů i v pozdější době, pokud nebyly dříve k dispozici.

9. Při hlasování o usneseních rady se hlasuje zvednutím ruky, nerozhodne-li rada pro konkrétní případ jinak, ledaže je hlasování v souladu se statutem tajné. Rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů tak, že návrh je přijat, hlasuje-li pro jeho přijetí většina přítomných členů rady. Návrh rozhodnutí rady předkládá k hlasování člen rady, který jednání řídí, a to v návaznosti na schválený program jednání a na předchozí diskuzi k projednávané věci. Každý jiný člen rady má též právo předložit návrh usnesení rady k hlasování, je-li to v souladu se schváleným programem jednání a neníli takový návrh v rozporu s jiným již přijatým rozhodnutím rady. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

10. O jednání rady pořizuje tajemník rady zápis, který musí obsahovat datum a místo jednání, seznam přítomných členů rady a dalších osob účastnících se jednání, schválený program jednání a stručný souhrn diskuze k jednotlivým bodům, rozhodnutí přijatá radou a stanoviska členů rady, pokud o to požádají.

11. Součástí zápisu z jednání rady je protokol o hlasování o usnesení rady, který obsahuje údaje o tom, jak který člen rady hlasoval a jde-li o hodnocení žádosti o podporu audiovize, obsahuje též údaje o tom, jak ji který člen rady hodnotil; pokud se však hlasuje tajně, protokol obsahuje pouze počet hlasů pro / proti / zdržel se. Zápis z jednání rady podepisuje ten z členů rady, který jednání řídil, a tajemník rady. Zápis musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům rady a řediteli Fondu. Fond uveřejňuje zápis z jednání rady prostřednictvím webové stránky Fondu.

12. Rozhodnutí rady vydaná ve správním řízení podepisuje předseda rady, v jeho nepřítomnosti místopředseda rady.

13. Nesnese-li věc odkladu, může předseda rady (v jeho nepřítomnosti místopředseda rady) vyzvat prostřednictvím kanceláře Fondu členy rady ke korespondenčnímu hlasování (per rollam) prostřednictvím elektronické pošty nebo jiného vhodného Fondem provozovaného hlasovacího rozhraní. Započítají se hlasy došlé Fondu ve lhůtě určené ve výzvě k hlasování, která nesmí být kratší než 7 dnů, přičemž pro účely posouzení schválení nebo neschválení navrženého usnesení se za přítomné považují všichni členové rady. O hlasování sepíše tajemník rady zápis, který musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům rady a řediteli Fondu. Ustanovení odstavce 10.11 věty poslední platí obdobně. Postupem podle tohoto odstavce nelze hlasovat na základě žádostí o podporu audiovize o formě podpory audiovize, o podpoře projektů a její výši, o náročnosti audiovizuálního díla nebo projektu, o výši intenzity veřejné podpory, ani o podmínkách, za nichž je podpora audiovize poskytnuta, lze však hlasovat o žádostech o změnu již vydaných rozhodnutí.

14. Rada poskytuje řediteli Fondu odbornou součinnost při provádění vydaných rozhodnutí rady o podpoře audiovize, včetně kontroly dokumentů a podkladů, které v souladu s vydanými rozhodnutími dodají Fondu žadatelé. V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 zákona poskytuje rada kanceláři Fondu podklady za účelem přípravy návrhu Koncepce a Krátkodobých koncepcí.

15. Rada je oprávněna rozhodnout o vyslání svého člena na tuzemskou služební cestu. Kromě účelu jednání rady může být důvodem služební cesty člena rady pouze účast na tuzemských audiovizuálních festivalech, odborných panelech a workshopech. Výdaje související se služební cestou člena rady hradí Fond, avšak pouze ve výši předem schválené ředitelem Fondu.

Výbor

1. Každý člen výboru je povinen účastnit se jednání výboru, podílet se na jeho činnosti a rozhodování.

2. Každý člen výboru má právo:

   1. předkládat ostatním členům výboru návrhy k projednání,

   2. zaslat ostatním členům výboru svá stanoviska k věcem, které budou součástí programu jednání výboru, jehož se nemůže zúčastnit,

   3. při výkonu činnosti dohledu na hospodaření Fondu nahlédnout do všech dokladů a záznamů Fondu v držení Fondu, s výjimkou obsahu správních spisů a dokumentů obsahujících obchodní tajemství.

3. Při výkonu dohledu na hospodaření Fondu výbor zejména:

   1. seznamuje se s návrhem rozpočtu Fondu předloženým ředitelem Fondu,

   2. dohlíží na hospodaření Fondu zejména na základě čtvrtletně předkládaných informací ředitele Fondu o stavu příjmů a výdajů Fondu podle § 17 odst. 3 zákona,

   3. seznamuje se s návrhem výroční zprávy Fondu, účetní závěrky Fondu a zprávy auditora, předložené mu ředitelem Fondu podle § 17 odst. 4 zákona,

   4. spolupracuje s ředitelem Fondu na zpracování dokumentace k výběru auditora podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

   5. je oprávněn vyžádat si od ředitele Fondu informace nebo vysvětlení týkající se hospodaření Fondu,

   6. projednává výsledky kontrol hospodaření Fondu, předložených ředitelem Fondu včetně návrhů vhodných opatření k nápravě,

   7. je oprávněn navrhnout řediteli Fondu provedení kontroly hospodaření Fondu prostřednictvím nezávislého auditu.

4. Administrativní úkony související s jednáním výboru zajišťuje pověřený zaměstnanec Fondu („tajemník výboru“), který zejména zajišťuje organizačně a technicky přípravu jednání, svolání jednání a podklady pro jednání výboru a pořizování zápisu z jednání.

5. Jednání výboru se svolává nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí, a to písemnou pozvánkou, která obsahuje datum, čas a místo konání jednání nebo informaci o tom, že jednání proběhne prostřednictvím elektronických zařízení dálkovým přístupem, a program jednání. Pozvánka se doručuje členům výboru prostřednictvím elektronické pošty nebo datové schránky alespoň 7 dnů předem.

6. Předseda výboru, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda výboru, je povinen svolat jednání výboru, požádají-li o to alespoň 4 členové výboru, předseda představenstva, předseda rady nebo ředitel Fondu, a to nejpozději do 14 dnů od obdržení žádosti a tak, aby se jednání uskutečnilo nejpozději 1 měsíc od obdržení žádosti.

7. Není-li výbor usnášeníschopný nebo je-li se zřetelem k omluvenkám, které Fond obdrží, zřejmé, že nebude usnášeníschopný, bude jednání zrušeno a předseda nebo místopředseda výboru svolá bez zbytečného odkladu prostřednictvím kanceláře Fondu nové jednání výboru.

8. Jednání výboru se účastní tajemník výboru a ředitel Fondu, jemuž se doručuje pozvánka podle odstavce 11.5.

9. Kancelář Fondu poskytne členům výboru podklady pro jednání nejpozději 7 dnů před dnem jednání; to však nevylučuje poskytnutí jiných podkladů i v pozdější době, pokud nebyly dříve k dispozici.

10. Při hlasování o usneseních výboru se hlasuje zvednutím ruky, nerozhodne-li výbor pro konkrétní případ jinak, ledaže je hlasování v souladu se statutem tajné. Výbor rozhoduje většinou hlasů přítomných členů tak, že návrh je přijat, hlasuje-li pro jeho přijetí většina přítomných členů výboru. Návrh rozhodnutí výboru předkládá k hlasování člen výboru, který jednání řídí, a to v návaznosti na schválený program jednání a na předchozí diskuzi k projednávané věci. Každý jiný člen výboru má též právo předložit návrh usnesení výboru k hlasování, je-li to v souladu se schváleným programem jednání a s jednacím řádem výboru. Při jednání výboru lze hlasovat pouze o věcech, které jsou součástí oznámeného programu jednání.

11. O jednání výboru pořizuje tajemník výboru zápis, který musí obsahovat datum a místo jednání, seznam přítomných členů výboru a dalších osob účastnících se jednání, schválený program jednání a stručný souhrn diskuze k jednotlivým bodům, rozhodnutí přijatá výborem a stanoviska členů výboru, pokud o to požádají. Součástí zápisu je protokol o hlasování o usnesení výboru, který obsahuje údaje o tom, jak který člen výboru hlasoval; pokud se však hlasuje tajně, protokol obsahuje pouze počet hlasů pro / proti / zdržel se. Zápis z jednání výboru podepisuje ten z členů výboru, který jednání řídil, a tajemník výboru. Zápis musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům výboru a řediteli Fondu. Zápisy z jednání výboru jsou neveřejné.

12. Nesnese-li věc odkladu, může předseda výboru (v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru) vyzvat prostřednictvím kanceláře Fondu členy výboru ke korespondenčnímu hlasování (per rollam) prostřednictvím elektronické pošty nebo jiného vhodného Fondem provozovaného hlasovacího rozhraní. Započítají se hlasy došlé Fondu ve lhůtě určené ve výzvě k hlasování, která nesmí být kratší než 7 dnů, přičemž pro účely posouzení schválení nebo neschválení navrženého usnesení se za přítomné považují všichni členové výboru. O hlasování sepíše tajemník výboru zápis, který musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům výboru a řediteli Fondu. Ustanovení odstavce 11.11 věty poslední platí obdobně.

Komise

1. Každý člen komise je povinen účastnit se jednání komise, podílet se na její činnosti a rozhodování.

2. Administrativní úkony související s jednáním komise zajišťuje pověřený zaměstnanec Fondu („tajemník komise“), který zejména zajišťuje organizačně a technicky přípravu jednání, svolání jednání a podklady pro jednání komise a pořizování zápisu z jednání.

3. Jednání komise svolává tajemník komise nebo jiný pověřený pracovník kanceláře Fondu podle potřeby písemnou pozvánkou, která obsahuje datum, čas a místo konání jednání nebo informaci o tom, že jednání proběhne prostřednictvím elektronických zařízení dálkovým přístupem. Pozvánka se doručuje členům komise prostřednictvím elektronické pošty nebo datové schránky alespoň 5 dnů předem. Jsou-li při jednání komise přítomni všichni jeho členové, mohou se vzdát práva na včasné svolání jednání. Jednání komise může být svoláno také při některém z předchozích jednání, což se uvede do zápisu z jednání.

4. Není-li komise usnášeníschopná nebo je-li se zřetelem k omluvenkám, které Fond obdrží, zřejmé, že nebude usnášeníschopná, bude jednání zrušeno a tajemník komise nebo jiný pověřený pracovník kanceláře Fondu svolá bez zbytečného odkladu nové jednání komise.

5. Jednání komise se účastní tajemník komise a ředitelem Fondu pověření zaměstnanci Fondu z oddělení filmových pobídek, jimž se doručuje pozvánka podle odstavce 12.3.

6. Kancelář Fondu poskytne členům komise podklady pro jednání nejpozději 5 dnů před dnem jednání; to však nevylučuje poskytnutí jiných podkladů i v pozdější době, pokud nebyly dříve k dispozici.

7. Při hlasování o usneseních a stanoviscích komise se hlasuje zvednutím ruky, ledaže je hlasování v souladu se statutem tajné. Komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů tak, že návrh je přijat, hlasuje-li pro jeho přijetí většina přítomných členů komise. Návrh usnesení předkládá k hlasování člen komise, který jednání řídí, a to v návaznosti na program jednání a na předchozí diskuzi k projednávané věci.

8. O jednání komise pořizuje tajemník komise zápis, který musí obsahovat datum a místo jednání, seznam přítomných členů komise a dalších osob účastnících se jednání, schválený program jednání a stručný souhrn diskuze k jednotlivým bodům, usnesení a stanoviska přijatá komisí a stanoviska členů komise, pokud o to požádají. Součástí zápisu je protokol o hlasování o usnesení komise, který obsahuje údaje o tom, jak který člen komise hlasoval; pokud se však hlasuje tajně, protokol obsahuje pouze počet hlasů pro / proti / zdržel se. Hlasování, jimiž se posuzují žádosti o registraci pobídkového projektu (podle znění zákona účinného do 31. 12. 2025) nebo žádosti o zápis pobídkového projektu (podle znění zákona účinného od 1. 1. 2026), jakož i další hlasování o stanoviscích týkajících se pobídkových projektů, které komisi svěřuje zákon, se však nelze zdržet. Zápis z jednání komise podepisuje ten z členů komise, který jednání řídil, a tajemník komise. Zápis musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům komise a řediteli Fondu. Zápis z jednání komise se nezveřejňuje.

9. Nesnese-li věc odkladu, může kancelář Fondu vyzvat členy komise ke korespondenčnímu hlasování (per rollam) prostřednictvím elektronické pošty nebo jiného vhodného Fondem provozovaného hlasovacího rozhraní. Započítají se hlasy došlé Fondu ve lhůtě určené ve výzvě k hlasování, která nesmí být kratší než 7 dnů, přičemž pro účely posouzení schválení nebo neschválení navrženého usnesení se za přítomné považují všichni členové komise. O hlasování sepíše tajemník komise zápis, který musí být bez odkladu rozeslán elektronicky členům komise a řediteli Fondu. Ustanovení odstavce 12.8 věty poslední platí obdobně.

10. Komise (postupem podle zákona ve znění účinném do 31. 12. 2025):

    1. posuzuje žádosti o registraci pobídkového projektu z hlediska splnění obsahových předpokladů a stanoviskem určí, zda pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, a pokud určí, že pobídkový projekt obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky nesplňuje, své stanovisko zdůvodní,

    2. určuje, zda audiovizuální dílo, jehož výroba probíhá v rámci pobídkového projektu a ve vztahu ke kterému nebylo ke dni podání žádosti o filmovou pobídku vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory audiovize v dotačním okruhu výroba, je náročným audiovizuálním dílem, a jaká je v takovém případě nejvyšší intenzita veřejné podpory.

11. Komise (postupem podle zákona ve znění účinném od 1. 1. 2026)

    1. posuzuje žádosti o zápis pobídkového projektu z hlediska splnění obsahových předpokladů podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona, a to i po případné změně, k níž má dojít na základě žádosti žadatele podle § 52b odst. 5 zákona, a stanoviskem určí, zda pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky, a pokud určí, že pobídkový projekt obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky nesplňuje, své stanovisko zdůvodní,

    2. posuzuje, zda jsou pobídkové projekty shodné podle § 42 odst. 7 zákona, zda pro účely filmových pobídek některá audiovizuální díla tvoří seriál a zda jde o hrané, animované nebo dokumentární audiovizuální dílo,

    3. určuje, zda audiovizuální dílo, jehož výroba probíhá v rámci pobídkového projektu a ve vztahu ke kterému nebylo ke dni podání žádosti o filmovou pobídku vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory audiovize v dotačním okruhu výroba, je náročným audiovizuálním dílem a jaká je v takovém případě nejvyšší intenzita veřejné podpory,

    4. poskytuje jiná odborná stanoviska v souvislosti s filmovými pobídkami dle požadavků ředitele Fondu.

12. Posouzení podle odstavce 12.10 písm. a) a odstavce 12.11 písm. a) se v rozsahu požadavků přímo použitelného právního předpisu Evropské unie na kulturní produkt provádí hodnocením kulturního testu, předloženého žadatelem, který obsahuje Fondem určený seznam kulturních kritérií. Kulturní test je rozdělen do dvou částí nazvaných jako „kulturní kritéria“ a „výrobní kritéria“. Pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady pro poskytnutí filmové pobídky podle věty prvé, pokud hodnocením komise dosáhne v celkovém součtu za obě tyto části kulturního testu alespoň poloviny stanoveného maximálního počtu bodů a současně alespoň 4 bodů v části „kulturní kritéria“.

13. Komise přiděluje bodová hodnocení jednotlivým kritériím kulturního testu podle odstavce 12.10 písm. a). resp. odst. 12.11 písm. a) takto:

    1. tam, kde bodové hodnocení kritéria vychází z objektivních údajů, bude přiděleno podle údajů uvedených žadatelem.

    2. tam, kde bodové hodnocení kritéria vychází ze subjektivního posouzení komisí, bude přiděleno tak, že každý na jednání přítomný člen komise přidělí kritériu své individuální bodové ohodnocení v rámci rozmezí připuštěného kulturním testem a výsledné bodové hodnocení příslušného kritéria komisí bude odpovídat tomu bodovému hodnocení, které mu přidělila většina přítomných členů komise; pokud se takto výsledné bodové hodnocení nedá určit, určí se jako průměr všech jednotlivých bodových hodnocení zaokrouhlený na celé číslo.

14. Pobídkový projekt splňuje obsahové předpoklady podle odstavce 12.10 písm. a) a odstavce 12.11 písm. a), pokud je splňuje na základě hodnocení kulturního testu podle odstavce 12.12 a pokud splňuje i ostatní zákonem předepsaná kritéria (zejména soulad s právními předpisy České republiky), o čemž komise rozhoduje hlasováním.

Hodnotitelé

1. Ze seznamu jmenovaných hodnotitelů sestavuje rada bez zbytečného odkladu po skončení lhůty k podávání žádostí o podporu audiovize skupinu hodnotitelů, která má nejméně 3 členy a 3 náhradníky, a to s přihlédnutím

   1. k cílům a druhu příslušné výzvy tak, aby byli vybráni hodnotitelé disponující odborností pro příslušnou kategorii podpory audiovize a pro příslušný dotační okruh,

   2. k překážkám podjatosti, které dle informací od žadatelů a jmenovaných hodnotitelů mohou jednotlivým hodnotitelům při posuzování projektů na základě příslušné výzvy hrozit.

2. Rada sestaví skupinu hodnotitelů včetně náhradníků zvlášť pro každou výzvu k podávání žádostí o podporu audiovize.

3. Kancelář Fondu oznámí bez zbytečného odkladu každému hodnotiteli, že byl zařazen do skupiny hodnotitelů a jejich náhradníků a pro kterou výzvu a seznámí jej s časovým harmonogramem hodnocení žádostí.

4. Pokud hodnotiteli brání zákonná nebo jiná závažná překážka v účasti hodnocení projektů, oznámí to bez zbytečného odkladu Fondu, a na jeho místo postoupí náhradník podle obecného pořadí náhradnictví, nebo náhradník přiřazený hodnotiteli, jemuž daná překážka brání, podle rozhodnutí příslušné rady.

5. Každý hodnotitel je povinen účastnit se jednání skupiny hodnotitelů a podílet se spolu s ostatními členy skupiny hodnotitelů na hodnocení žádostí o podporu audiovize podaných v příslušné výzvě v souladu s harmonogramem podle odst. 13.3 a organizačními pokyny kanceláře Fondu.

6. Jednání skupiny hodnotitelů svolává kancelář Fondu a uskutečňuje se zpravidla dálkovým přístupem.

7. Hodnotitelé provádějí hodnocení žádostí o podporu audiovize osobně, s vynaložením všech svých profesních znalostí, spravedlivě a v dobré víře.

Ředitel Fondu

1. Ředitel Fondu v rámci výkonu své funkce zejména:

   1. zajišťuje provoz Fondu,

   2. odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu, včetně vedení účetnictví,

   3. je nadřízeným zaměstnanců Fondu, v souladu s potřebami Fondu a rozpočtovými možnostmi Fondu stanovuje počet zaměstnanců Fondu, náplň práce jednotlivých zaměstnanců a činí v zastoupení Fondu právní jednání vůči zaměstnancům Fondu,

   4. stanovuje organizační uspořádání kanceláře Fondu, stanovuje působnost a vztahy jednotlivých organizačních útvarů a pravomoci jejich vedoucích a jiných zaměstnanců oprávněných jednat jménem Fondu, které upravuje organizační řád kanceláře Fondu,

   5. vykonává rozhodnutí rad o podpoře audiovize,

   6. vydává rozhodnutí o filmových pobídkách a pobídkových projektech,

   7. vydává rozhodnutí o udělení koprodukčního statusu a potvrzení o splnění podmínek koprodukce podle § 53 zákona,

   8. vydává potvrzení příjemcům podpory audiovize podle § 41 zákona,

   9. vydává rozhodnutí o odnětí podpory audiovize podle § 40a zákona,

   10. zastupuje Českou republiku v mezinárodních organizacích, které vykonávají činnost v oblasti audiovize, kinematografie a filmového průmyslu, pokud tím nepověří jiného zaměstnance Fondu,

   11. vydává organizační řád, aprobační řád a další vnitřní předpisy Fondu,

   12. vydává metodiku agendového informačního systému a pro komunikaci jeho prostřednictvím,

   13. vydává metodické pokyny pro vyúčtování podpory audiovize a uznatelných nákladů pro účely poskytnutí filmových pobídek, které jsou pro žadatele závazné, a

   14. rozhoduje ve věcech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu Fondu.

2. Zastupování ředitele Fondu v době jeho nepřítomnosti se řídí vnitřním předpisem Fondu.

Kancelář Fondu

1. Kancelář Fondu tvoří zaměstnanci Fondu v organizační struktuře a s náplní práce stanovené vnitřními předpisy Fondu. Kancelář Fondu zabezpečuje organizační, administrativní, ekonomickou, právní a technickou činnost Fondu. Kancelář Fondu se při zajišťování svých činností řídí vnitřními předpisy Fondu.

2. V oblasti hospodaření Fondu kancelář Fondu zejména:

   1. vykonává správu audiovizuálních poplatků, vede evidenci plátců a poplatníků audiovizuálních poplatků a vede řízení související s výběrem audiovizuálních poplatků,

   2. vykonává správu správních poplatků souvisejících s žádostmi podávanými Fondu podle zákona,

   3. vykonává správu dotací ze státního rozpočtu účelově určených na poskytování podpory audiovize, na filmové pobídky a na úkoly a činnost Fondu podle § 10 zákona a na jeho provoz,

   4. vykonává správu příjmů z využití majetku Fondu, zejména z využití práv podle čl. 2. odst. 2.3 a 2.4, včetně vyplácení odměn nositelům autorských práv a práv souvisejících s právem autorským.

3. V oblasti kontroly kancelář Fondu zejména:

   1. provádí kontrolu úplnosti žádostí podaných podle zákona a kontrolu splnění podmínek pro čerpání podpory audiovize,

   2. provádí veřejnosprávní kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), včetně kontroly na místě, jakož i kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“), u žadatelů nebo příjemců podpory audiovize,

   3. provádí kontrolu splnění podmínek pro výplatu filmové pobídky včetně určení její výše v souladu se zákonem a

   4. provádí kontrolu splnění podmínek, za nichž byla Fondem poskytnuta podpora audiovize nebo filmové pobídky a předpokladů, které musí splňovat příjemce podpory audiovize a filmových pobídek podle zákona.

4. Kancelář Fondu dále zejména:

   1. připravuje výzvy k podávání návrhů kandidatur do orgánů Fondu a návrhů kandidatur hodnotitelů,

   2. připravuje výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize,

   3. připravuje podklady pro jednání orgánů Fondu,

   4. vykonává správu práv podle čl. 2. odst. 2.3 a 2.4,

   5. sbírá, zpracovává a analyzuje data z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize a provádí související analytickou a koncepční činnost,

   6. vykonává rozhodnutí a usnesení orgánů Fondu a zabezpečuje uveřejňování dokumentů Fondu a informací prostřednictvím webových stránek Fondu v souladu se zákonem, jinými právními předpisy, statutem, vnitřními předpisy Fondu, rozhodnutími představenstva, rady, výboru, komise nebo ředitele Fondu,

   7. shromažďuje žádosti a připravuje podklady pro udělení koprodukčního statusu podle Úmluvy, Revidované úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci,

   8. v oblasti správy agendového informačního systému navrhuje a implementuje jeho úpravy,

   9. zabezpečuje provoz webových stránek Fondu,

   10. vykonává činnosti podle čl. 2. odst. 2.7, a to včetně vydávání metodik k poskytování podpory audiovize nebo filmových pobídek pro žadatele, školení žadatelů, pořádání informačních a konzultačních jednání nebo seminářů pro žadatele apod., vypracovává návrh Koncepce a Krátkodobých koncepcí a

   11. vykonává činnosti související s rozvojem podmínek pro realizaci výroby audiovizuálních děl na národní i regionální úrovni a propagační činnosti v oblasti audiovize a filmového průmyslu v České republice a zahraničí, včetně zabezpečení účasti České republiky na národních a mezinárodních festivalech a trzích, a činnosti související s členstvím České republiky v odborných asociacích z oblasti audiovize, v souladu se statutem.

5. Členové představenstva, rady, výboru nebo komise mohou zadávat zaměstnancům kanceláře Fondu konkrétní úkoly související s činností příslušného orgánu a jeho jednáním či rozhodováním pouze prostřednictvím usnesení příslušného orgánu, nebo prostřednictvím ředitele Fondu.

Koncepce rozvoje audiovize a Krátkodobé koncepce

1. Koncepce je hlavním strategickým dokumentem Fondu, definuje cíle rozvoje a opatření, kterými bude Fond těchto cílů dosahovat. Koncepci a její změny schvaluje představenstvo na návrh ředitele Fondu. Koncepci a její změny zveřejňuje Fond prostřednictvím svých webových stránek.

2. Opatření v části Koncepce vztahující se k podpoře audiovize schvaluje představenstvo v podobě 4 Krátkodobých koncepcí každoročně sestavovaných pro 4 kategorie podpory audiovize podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona, v souvislosti s rozhodnutím o rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize pro daný kalendářní rok mezi tyto 4 kategorie, a to vše na návrh ředitele Fondu. Rozdělení peněžních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podpory audiovize musí být v souladu s Koncepcí a musí zajišťovat rozvoj každé z kategorií. Objem peněžních prostředků určených ke každoročnímu rozdělení mezi 4 kategorie podpory audiovize určuje ředitel Fondu, a to na základě odhadu objemu finančních prostředků, které bude mít Fond pro účely podpory audiovize k dispozici. Krátkodobé koncepce zveřejňuje Fond prostřednictvím svých webových stránek nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku pro rok následující.

3. Koncepce definuje cíle Fondu v oblasti všech činností Fondu, Krátkodobé koncepce obsahují v rámci schválené Koncepce opatření pouze v oblasti podpory audiovize pro daný kalendářní rok. Návrh Koncepce a Krátkodobých koncepcí a jejich změn zpracovává kancelář Fondu na základě celoročního sběru, zpracování a analýzy dat z vlastní činnosti Fondu a z oblasti audiovize. Cíle a priority stanovené prostřednictvím Koncepce a Krátkodobých koncepcí a jejich opatření jsou navrhovány v mezích střednědobých výhledů rozpočtu Fondu, s přihlédnutím k očekávaným příjmům Fondu.

4. Při navrhování Koncepce a Krátkodobých koncepcí může kancelář Fondu formou dotazníkového šetření a poptávky po evaluaci oslovit osoby a instituce působící v audiovizi.

5. Koncepce obsahuje zejména:

   1. základní údaje o strategii, zejména cíl, kterého je třeba dosáhnout,

   2. východiska analýzy důvodů pro poskytování podpory audiovize a filmových pobídek, při srovnání se stavem audiovizuálního prostředí v České republice a v zahraničí,

   3. vymezení cílů pro oblast poskytování podpory audiovize, poskytování filmových pobídek a pro ostatní oblasti činnosti Fondu, včetně návrhu opatření, jak těchto cílů dosáhnout.

6. Krátkodobá koncepce pro každou kategorii podpory audiovize obsahuje pro daný kalendářní rok:

   1. seznam a specifikace plánovaných výzev pod jednotlivými okruhy podpory audiovize podle § 31 odst. 1 zákona, včetně časového harmonogramu a vymezení objemu finančních prostředků, v jehož rámci bude rada o poskytnutí podpory audiovize na základě každé výzvy rozhodovat (dále též jako „finanční prostředky přidělené k výzvě“) v souladu s usnesením představenstva podle § 11a písm. b) zákona a

   2. popis odlišností oproti Krátkodobé koncepci předchozího roku.

7. Pokud peněžní prostředky Fondu účelově určené na podporu audiovize nepostačují k rozdělení mezi 4 kategorie podpory audiovize dle rozhodnutí představenstva, schválí představenstvo na návrh ředitele Fondu bez zbytečného odkladu úpravu tohoto rozdělení a související úpravy Krátkodobých koncepcí.

8. Představenstvo může rozhodnout o změně svého rozhodnutí o rozdělení finančních prostředků účelově určených na podporu audiovize mezi 4 kategorie podpory audiovize podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona a o související změně dotčených Krátkodobých koncepcí i z jiných důvodů, než uvedených v odst. 16.7. Nelze však měnit podmínky již vyhlášených výzev k podávání žádostí o podporu audiovize.

9. Kancelář Fondu dodá představenstvu data a informace týkající se dosavadního naplňování Koncepce a Krátkodobých koncepcí za účelem vyhodnocení a případných úprav Koncepce.

Rozvoj podmínek pro realizaci výroby audiovizuálních děl a propagační činnost v oblasti audiovize a filmového průmyslu

1. Propagační činnosti v oblasti audiovize a filmového průmyslu zejména směrem do zahraničí realizuje Fond prostřednictvím svých oddělení Czech Film Center a Czech Film Commission.

2. Činnost propagace Fondu realizuje Fond prostřednictvím Oddělení koncepcí a analýz.

3. Prostřednictvím Czech Film Center propaguje Fond českou audiovizi, audiovizuální díla, kulturu a tvůrce na mezinárodních audiovizuálních festivalech a trzích:

   1. organizací české národní expozice či zajištěním účasti za účelem prezentace aktuální české tvorby, financování audiovize a infrastruktury audiovize, navazování nových možností zahraniční spolupráce a sledování aktuálních trendů v audiovizi, poskytování informací a kontaktů,

   2. formou spolupráce s festivalovými dramaturgy a představováním nových českých audiovizuálních děl festivalovým kurátorům, mezinárodním prodejcům, zástupcům audiovizuálních trhů a fór, pořádáním výběrových projekcí,

   3. koordinací účasti českých audiovizuálních děl a audiovizuálních profesionálů na festivalech a trzích,

   4. formou konzultací festivalové strategie poskytovaných výrobcům audiovizuálních děl, kteří jsou nezávislými producenty,

   5. vytvářením zázemí pro české audiovizuální profesionály, zejména pro nezávislé producenty, tvůrce, zástupce festivalů a organizací pro prezentaci jejich práce a navazování kontaktů,

   6. formou odborných jednání se zástupci zahraniční audiovize a filmového průmyslu, a

   7. budováním stabilních kontaktů (networking), udržováním povědomí o aktuálních trendech, o personálním zajištění jednotlivých festivalů a trhů a o možnostech účasti české audiovizuální tvorby na mezinárodních akcích.

4. Prostřednictvím Czech Film Center udržuje Fond informovanost o české audiovizi, dílech a tvůrcích formou soustavné informační a prezentační kampaně, konkrétně zejména

   1. správou informačních a prezentačních nástrojů mapujících českou audiovizi (webové stránky www.filmcenter.cz), správou online databázových nástrojů (katalog dokončených audiovizuálních děl, databáze vznikajících projektů, databáze osob a společností, průvodce festivaly a trhy, kalendář akcí a uzávěrek, online katalog krátkých filmů),

   2. kampaní zacílenou na filmové profesionály v České republice i v zahraničí (public relations, tisková práce, elektronické oběžníky, články, sociální sítě).

   3. prostřednictvím publikační činnosti (magazín).

5. Prostřednictvím Czech Film Center rozvíjí Fond podmínky pro profesní a ekonomický růst audiovizuálního prostředí

   1. formou pravidelných prezentačních a odborných akcí zaměřených na mladé talenty, krátké filmy, prezentaci a konzultaci projektů,

   2. organizací nepravidelných prezentačních a odborných akcí (partnerství se zahraničními festivaly a trhy, odborné panely a vzdělávací aktivity),

   3. podporou vizibility a konkurenceschopnosti českých audiovizuálních projektů v zahraničí (doporučení pro mezinárodní prodejce, spolupráce s koprodukčními trhy, vzdělávacími programy a dalšími mezinárodními subjekty),

   4. formou konzultací strategie vývoje a výroby projektů poskytovaných výrobcům audiovizuálních děl, kteří jsou nezávislými producenty.

6. Prostřednictvím Czech Film Center zastupuje Fond českou audiovizi ve vybraných odborných mezinárodních organizacích v oblasti audiovize a účastní se jejich aktivit.

7. Prostřednictvím Czech Film Commission realizuje Fond propagaci českého audiovizuálního průmyslu zejména:

   1. formou propagace České republiky jako atraktivní destinace pro realizaci audiovizuálních děl zaměřené na zahraniční filmový průmysl, a to účastí na mezinárodních audiovizuálních festivalech a trzích nebo vlastními národními expozicemi,

   2. interně vytvářenými marketingovými iniciativami,

   3. prezentacemi na zahraničních služebních cestách,

   4. prostřednictvím publikační činnosti, včetně provozu webu filmcommission.cz a komunikace prostřednictvím sociálních sítí, elektronických oběžníků a tiskových zpráv,

   5. prostřednictvím online databází českých lokací, českých audiovizuálních profesionálů a zahraničních audiovizuálních děl již realizovaných na území České republiky,

   6. spoluprací s odbornými zahraničními periodiky, inzercí v odborných online databázích a profesních periodikách,

   7. společnými aktivitami s ministerstvem zahraničních věcí (spolupráce s velvyslanectvími a konzuláty České republiky v zahraničí, projekty ekonomické diplomacie PROPED, apod.),

   8. prostřednictvím výkonu funkce zahraničního atašé v Los Angeles,

   9. formou propagace prospěšnosti výroby audiovizuálních děl zaměřené na českou veřejnost, instituce a úřady, a to prezentacemi v regionech a na českých filmových festivalech, online publikační činností včetně komunikace prostřednictvím sociálních sítí a spoluprací s veřejnoprávními a dalšími médii.

8. Prostřednictvím Czech Film Commission zastupuje Fond českou audiovizi ve vybraných odborných mezinárodních organizacích v oblasti audiovize a účastní se jejich aktivit.

9. Prostřednictvím Czech Film Commission provádí Fond metodickou činnost na regionální úrovni zejména:

   1. spoluprací s krajskými a městskými úřady za účelem zajištění a zvyšování povědomí o přínosech audiovizuální výroby,

   2. poskytováním odborného poradenství v oblasti zakládání a provozu regionálních filmových kanceláří, jejich certifikace a poskytováním školení zaměstnancům regionálních filmových kanceláří,

   3. spoluprací s regiony v oblasti propagace a marketingu filmových destinací, pořádáním profesních poznávacích exkurzí (location tours).

10. Prostřednictvím Czech Film Commission Fond rozvíjí podmínky pro realizaci výroby audiovizuálních děl v České republice, a to zejména udržováním a budováním konkurenceschopnosti českých služeb audiovizuálního průmyslu v evropském prostoru ve spolupráci s dalšími odděleními Fondu, institucemi a asociacemi v oblasti audiovize, s následnou propagací výsledných projektů, včetně projektů v oblasti úpravy místních podmínek pro natáčení, geopolitické bezpečnosti, duševního zdraví ve filmu, ekologie a udržitelnosti audiovizuální výroby, bezpečnosti práce audiovizuální výroby a samoregulačních epidemiologických opatření.

Obecně o podpoře audiovize

1. Podpora audiovize je Fondem poskytována ve 4 kategoriích dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona, a to:

   1. podpora kinematografie,

   2. podpora televizních děl,

   3. podpora animovaných audiovizuálních děl a videoher a

   4. podpora infrastruktury audiovize,

   přičemž o poskytování podpory v každé kategorii rozhoduje rada s působností pro příslušnou kategorii.

2. Podporu audiovize může Fond poskytnout na realizaci projektů v následujících dotačních okruzích:

   1. vývoj českého audiovizuálního díla, přičemž vývojem se rozumí zejména

      • činnosti směřující k vytvoření literárních a jiných děl, na jejichž základě má být audiovizuální dílo vytvořeno a má být pořízen jeho záznam, nebo na jejichž základě má být vytvořena videohra, a zajištění nebo získání oprávnění k jejich užití,

      • činnosti směřující k zajištění zdrojů financování výroby audiovizuálního díla, včetně vytvoření koprodukční struktury, a

      • činnosti směřující k základní přípravě výroby audiovizuálního díla, jako je například obsazení hereckých rolí nebo hlavních členů realizačního týmu, technologické testy a obhlídky.

      Podpora audiovize pro vývoj audiovizuálního díla je poskytována buď jako podpora pro kreativní vývoj, zahrnující jen tvůrčí činnosti, nebo pro kompletní vývoj, zahrnující i ostatní uvedené činnosti, nebo činnosti uvedené v příslušné výzvě k podávání žádostí o podporu audiovize;

   2. výroba českého audiovizuálního díla, čímž se rozumí činnosti zahrnující přípravné práce, natáčení (resp. počítačová animace) a dokončovací práce (zvukové, obrazové, trikové i jiné) audiovizuálního díla, resp. v přípravě videohry všechny činnosti spočívající ve vytvoření videohry na základě výsledků jejího vývoje, a pokud na projekt příslušného audiovizuálního díla Fond neposkytl podporu audiovize v dotačním okruhu podle písm. a), je možno také činnosti považované za vývoj audiovizuálního díla zahrnout do jeho výroby,

   3. distribuce audiovizuálního díla nebo skupiny audiovizuálních děl, čímž se rozumí činnosti směřující ke zpřístupnění audiovizuálního díla veřejnosti bez ohledu na formu a technologii takového zpřístupnění, včetně technologických prací, propagace a public relations v České republice i zahraničí, včetně inovativní práce s publikem v proměňujícím se prostředí audiovize a včetně celkové distribuční strategie týkající se audiovizuálních děl,

   4. projekt v oblasti technického rozvoje a inovace audiovize, čímž se rozumí zejména činnosti směřující k vývoji, pořízení, instalaci, zprovoznění a provozování technologie či zařízení nebo činnosti směřující k vývoji a aplikaci postupů vedoucích k zajištění technologických standardů, včetně jejich aplikací v proměňujícím se prostředí audiovize,

   5. propagace audiovize, čímž se rozumí zejména činnosti směřující k propagaci českého audiovizuálního díla či děl zahrnující jejich zpřístupnění, včetně inovativních způsobů zpřístupnění, propagaci a zvyšování povědomí české a zahraniční veřejnosti o české audiovizi, včetně inovativního využití nových technologií,

   6. publikační činnost v oblasti audiovize a činnost v oblasti filmové vědy, čímž se rozumí zejména činnosti směřující k přípravě, vydávání a distribuci periodických či neperiodických publikací a činnosti směřující k realizaci vědeckého výzkumu v oblasti audiovize a prezentaci jeho výsledků,

   7. zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví, čímž se rozumí zejména činnosti směřující k digitálnímu přepisu, restaurování, dlouhodobému uchování a zpřístupňování národního filmového dědictví včetně jeho propagace, s výjimkou audiovizuálních děl a jiného filmového dědictví v majetku státu se správou Národního filmového archivu nebo Fondu,

   8. vzdělávání a výchova v oblasti audiovize, čímž se rozumí zejména činnosti směřující k vytváření vzdělávacích a výchovných koncepčních, metodologických a propagačních materiálů a činnosti směřující k realizaci vzdělávacích a výchovných projektů v oblasti audiovize,

   9. festival, konference a přehlídka v oblasti audiovize, čímž se rozumí činnosti směřující k uspořádání festivalu, konference nebo přehlídky včetně jejich dramaturgické přípravy, získání licenčních oprávnění, technického a organizačního zajištění a propagace; a

   10. ochrana práv k audiovizuálním dílům a jejich záznamům, čímž se rozumí zejména výzkum, vývoj, realizace a propagace projektů v oblasti ochrany autorských práv a práv s autorským právem souvisejících, včetně sběru dat a zpracování analýz, vzdělávacích a osvětových kampaní, vymáhání práv, podpory a propagace projektů vedoucích ke snížení negativních jevů spojených s pirátstvím,

   přičemž výzvy pro podávání žádostí o podporu pro dotační okruhy podle písm. a) a b) jsou vyhlašovány odděleně pro kategorie dle odstavce 18.1 písm. a), b) a c) a výzvy pro podávání žádostí o podporu dotační okruhy podle písm. c) až j) jsou vyhlašovány v kategorii dle odstavce 18.1 písm. d).

3. Prostředky Fondu na podporu audiovize se poskytují dle podmínek obsažených v příslušné výzvě k podávání žádostí o podporu a v rozhodnutí rady o poskytnutí podpory jako dotace nebo jako dotace s podílem na zisku. Podpora vývoje a výroby videoher je poskytována vždy jako dotace s podílem na zisku.

Výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize

1. Fond na základě Koncepce a Krátkodobých koncepcí vyhlašuje výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize.

2. Formulaci výzev zajišťuje kancelář Fondu v souladu s Koncepcí a Krátkodobými koncepcemi. Rada, do jejíž působnosti příslušná kategorie podpory audiovize a dotační okruh náleží, poskytuje kanceláři Fondu pro účely zpracování výzev v mezích příslušné Krátkodobé koncepce podmínky, za nichž má být podpora audiovize na základě dané výzvy poskytnuta a podrobnější podmínky příslušné výzvy. Každá výzva se zpravidla vztahuje k jednomu dotačnímu okruhu a vždy k jedné kategorii podpory audiovize. Fond zveřejňuje výzvy prostřednictvím webových stránek Fondu nebo agendového informačního systému.

3. Rada je oprávněna použít prostředky určené k podpoře audiovize přiřazené k výzvě, které při rozhodování o žádostech o podporu audiovize podaných na základě takové výzvy nevyužila, tak, že o ně nebo o jejich část navýší:

   1. objem finančních prostředků přidělených k jiné dosud nevyhlášené výzvě nebo jiným dosud nevyhlášeným výzvám na základě příslušné Krátkodobé koncepce, které patří do rozhodovací pravomoci příslušné rady, nebo

   2. objem finančních prostředků přidělených k jiné již vyhlášené průběžné výzvě nebo průběžným výzvám na základě příslušné Krátkodobou koncepci, které patří do pravomoci příslušné rady.

4. Každá výzva obsahuje alespoň:

   1. počátek a konec lhůty k podávání žádostí o podporu audiovize, přičemž lhůta nesmí být kratší než 30 dnů,

   2. specifikaci dotačního okruhu (nebo více dotačních okruhů) a kategorii podpory audiovize, na které se výzva vztahuje,

   3. časový rámec posuzování žádostí podaných na základě výzvy,

   4. tvůrčí a realizační test, který je podkladem pro hodnocení projektu hodnotiteli a radou, včetně v něm obsažených kritérií a jejich bodování, a to buď v podobě přílohy výzvy, nebo jako součást agendového informačního systému, jehož prostřednictvím má být žádost o podporu audiovize podána;

   5. vymezení objemu finančních prostředků přidělených k výzvě, a

   6. vymezení povinných příloh žádosti o podporu audiovize.

5. Výzva může dále například:

   1. definovat kritéria projektů, pro které je možno žádat o podporu audiovize, např. vymezením uměleckých, technologických, finančních, výrobních, časových a jiných parametrů projektů;

   2. stanovit formu podpory, která bude žadatelům v rámci výzvy poskytována podle § 32 zákona,

   3. omezit okruh osob oprávněných podávat žádosti o podporu audiovize podle jejich vztahu k projektu, který má být podpořen,

   4. vymezit podmínky, za nichž bude podpora audiovize v návaznosti na výzvu poskytnuta jednotně všem žadatelům, o jejichž žádosti o poskytnutí podpory bude rozhodnuto kladně, včetně podmínek, při jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a zákona, nebo

   5. stanovit, zda při projednávání žádostí radou bude umožněna ústní prezentace projektu ze strany žadatelů a vymezit rozsah a formu takové prezentace.

6. Výzva k podávání žádostí o podporu audiovize může být vyhlášena jako tzv. průběžná výzva, je-li lhůta k podávání žádostí o podporu audiovize alespoň 90 dnů. O žádostech o podporu audiovize podaných na základě průběžné výzvy rozhoduje Fond průběžně, i v průběhu lhůty k podávání žádostí o podporu audiovize.

Žádosti o podporu audiovize

1. Žádost o podporu audiovize se podává prostřednictvím formulářů zveřejněných na webových stránkách Fondu, resp. prostřednictvím agendového informačního systému, od jeho zprovoznění, kde žadatel vyplní všechny pro danou žádost požadované relevantní údaje, včetně údajů podle zákona a správního řádu. Součástí žádosti jsou její povinné přílohy dle zákona, statutu a příslušné výzvy.

2. Součástí žádosti jsou tyto přílohy, jimiž žadatel osvědčuje splnění formálních náležitostí:

   1. potvrzení o zaplacení správního poplatku,

   2. dokumenty, resp. čestná prohlášení žadatele, jimiž žadatel osvědčí splnění předpokladů podle § 39 zákona, přičemž ve vztahu k předpokladům, které se podle § 34 odst. 4 zákona osvědčuje čestným prohlášením, bude příslušné čestné prohlášení přímo součástí žádosti na předepsaném formuláři, resp. v agendovém informačním systému a

   3. dokumenty, resp. čestná prohlášení žadatele, jimiž žadatel osvědčí splnění dalších předpokladů zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie ve vztahu k podpoře audiovize, tak, jak jsou součástí žádosti na předepsaném formuláři, resp. v agendovém informačním systému, nebo tak, jak jsou specifikovány v příslušné výzvě.

3. Součástí žádosti jsou tyto informace a přílohy rozhodné pro posouzení projektu, jimiž žadatel přibližuje umělecký, kreativní, obsahový a podnikatelský záměr projektu:

   1. označení projektu a jeho definice konkrétními položkami dle formuláře žádosti,

   2. tvůrčí a realizační test, jehož prostřednictvím žadatel obhajuje relevanci svého projektu vůči stanoveným kritériím,

   3. materiály tvořící tzv. kreativní balíček, jak jsou specifikovány níže a v příslušné výzvě,

   4. položkový rozpočet nákladů projektu zpracovaný s využitím formuláře Fondu, resp. formuláře v agendovém informačním systému,

   5. harmonogram realizace projektu zpracovaný s využitím formuláře Fondu, resp. formuláře v agendovém informačním systému,

   6. finanční plán projektu obsahující vymezení plánovaných zdrojů krytí rozpočtu nákladů, zpracovaný s využitím formuláře Fondu, resp. formuláře v agendovém informačním systému,

   7. profesní životopisy hlavních členů realizačního týmu projektu, nejsou-li již součástí tvůrčího a realizačního testu,

   8. dokumenty prokazující zajištění potřebných oprávnění k užití autorských děl podle odst. 20.7, nestanoví-li příslušná výzva jinak, a

   9. další přílohy tak, jak jsou specifikovány v příslušné výzvě.

4. Tvůrčí a realizační test je součástí každé výzvy k podávání žádostí o podporu audiovize. Obsahuje hodnotící kritéria a k nim přiřazené otázky vztahující se k žadateli a projektu. Prostřednictvím odpovědí žadatele na zadané otázky hodnotitelé a následně rada hodnotí žádost o poskytnutí podpory audiovize.

5. Tvůrčí a realizační test je obsahově rozdělen na kritéria tvůrčí a kritéria realizační, a to pro jednotlivé okruhy projektů podle § 31 odst. 1 zákona takto:

   1. vývoj a výroba českého audiovizuálního díla:

      • tvůrčí kritéria: relevance projektu ve vztahu k výzvě (umělecká / obsahová hodnota, inovativnost), potenciál pro publikum (cílová skupina, distribuční a marketingová strategie),

      • realizační kritéria: relevance projektu ve vztahu k předchozí činnosti žadatele, složení kreativního týmu, realizační strategie a ekonomika projektu, udržitelnost,

   2. okruhy v oblasti infrastruktury audiovize:

      • tvůrčí kritéria: relevance projektu ve vztahu k výzvě a obsahová kvalita projektu (podle povahy okruhu: přínos k diverzitě nabídky audiovizuálních děl, posílení mezinárodních spoluprací a viditelnosti českých audiovizuálních děl v zahraničí, přínos k analýze trendů a k osobnímu růstu aktérů v audiovizuálních odvětvích), potenciál pro publikum (cílová skupina, distribuční a marketingová strategie),

      • realizační kritéria: relevance projektu ve vztahu k předchozí činnosti žadatele, složení kreativního týmu, realizační strategie a ekonomika projektu, udržitelnost.

6. Kreativní balíček tvoří materiály, jimiž se obhajuje umělecká kvalita projektu, a to (není-li v příslušné výzvě uvedeno jinak):

   1. synopse, treatment a/nebo scénář audiovizuálního díla, jde-li o dotační okruh vývoj audiovizuálního díla nebo výroba audiovizuálního díla, podle podrobnější specifikace uvedené ve výzvě;

   2. scenáristická a/nebo režisérská explikace, jde-li o dotační okruh vývoj audiovizuálního díla nebo výroba audiovizuálního díla, podle podrobnější specifikace uvedené ve výzvě;

   3. výtvarné návrhy, jde-li o dotační okruh vývoj audiovizuálního díla nebo výroba audiovizuálního díla a o animované audiovizuální dílo nebo videohru, podle podrobnější specifikace uvedené ve výzvě.

7. Při podání žádosti o podporu audiovize v dotačním okruhu vývoj audiovizuálního díla a výroba audiovizuálního díla žadatel osvědčí předložením smluvní dokumentace, že

   1. alespoň pro období realizace projektu disponuje oprávněními k užití literárních děl (včetně jejich případných předloh jakožto autorských děl) a výtvarných děl, jež předložil Fondu v rámci kreativního balíčku, nebo

   2. s příslušnými nositeli práv smluvně sjednal jejich povinnost poskytnout taková oprávnění žadateli na jeho výzvu, nebo

   3. s příslušnými nositeli práv sjednal jinou formu závazné a právně vymahatelné rezervace takových oprávnění pro žadatele po dobu, která nesmí být kratší, než lhůta realizace projektu vývoje (tzv. opce),

   ledaže výzva stanoví odlišné nebo přesnější požadavky na osvědčení uvedených skutečností. Namísto smluvní dokumentace osvědčí žadatel splnění tohoto předpokladu čestným prohlášením tam, kde je sám nositelem příslušných práv.

8. Žadatel může podat žádost o podporu audiovize na základě jedné výzvy (včetně průběžných výzev) ve vztahu k témuž projektu jen jednou.

Hodnocení žádostí o podporu audiovize skupinou hodnotitelů

1. Kancelář Fondu doručí členům skupiny hodnotitelů sestavené příslušnou radou prostřednictvím agendového informačního systému nebo jiného nástroje elektronické komunikace žádosti o podporu audiovize řádně podané v návaznosti na výzvu, pro kterou byla skupina hodnotitelů sestavena, a to včetně příloh, s výjimkou příloh podle čl. 20. odst. 20.2. Nejde-li o průběžnou výzvu, budou takto skupině hodnotitelů předány všechny žádosti o podporu audiovize řádně podané na základě výzvy. Podklady podle předchozí věty se poskytují ve lhůtě dle harmonogramu uvedeného v příslušné výzvě; to však nevylučuje poskytnutí jiných podkladů i v pozdější době, pokud nebyly dříve k dispozici.

2. Hodnotitel je povinen doručené podklady s předstihem prostudovat, aby na jednání skupiny hodnotitelů byl připraven příslušné žádosti o podporu audiovize hodnotit. Hodnotitel je povinen připravit si hodnocení všech doručených žádostí o podporu v rozsahu vyplnění tvůrčího a realizačního testu jako podklad pro jednání skupiny hodnotitelů.

3. Každý hodnotitel jmenovaný do skupiny hodnotitelů hodnotí žádosti o podporu audiovize podané v rámci jedné výzvy prostřednictvím tvůrčího a realizačního testu, v němž samostatně boduje splnění dílčích kritérií, která jsou předmětem hodnocení, a navrhuje písemné hodnocení splnění každého takového kritéria. Bodová hodnota příslušného kritéria se následně určí jako průměr bodových hodnot přidělených jednotlivými hodnotiteli. Nedojde-li skupina hodnotitelů ke společnému textovému hodnocení jednotlivých kritérií, uvede se zvlášť textové hodnocení jednotlivých hodnotitelů.

4. Výstupem z jednání hodnotitelů je vyplněný tvůrčí a realizační test ve vztahu ke každému projektu, sloužící k následnému vyjádření žadatele a hodnocení projektu radou. Skupina hodnotitelů předá bez odkladu po jednání vyplněný tvůrčí a realizační test ve vztahu ke každému projektu. Tvůrčí a realizační test se neuveřejňuje. Kancelář Fondu poskytne takto připravené hodnocení členům příslušné rady.

5. Každý tvůrčí a realizační test obsahující hodnocení skupiny hodnotitelů poskytne Fond bez zbytečného odkladu žadateli o podporu audiovize a umožní mu se k hodnocení vyjádřit v poskytnuté lhůtě. Včas doručené vyjádření žadatele doručí kancelář Fondu příslušné radě jako podklad pro rozhodování o podpoře audiovize.

Hodnocení žádostí o podporu audiovize radou a vydání rozhodnutí o podpoře audiovize

1. Fond zpřístupní prostřednictvím agendového informačního systému nebo jiného nástroje elektronické komunikace radě žádosti o podporu audiovize řádně podané v návaznosti na každou výzvu, a to včetně příloh, s výjimkou příloh podle čl. 20. odst. 20.2., a to alespoň 14 dnů před plánovaným jednáním rady, na kterém se mají žádosti hodnotit. Nejde-li o průběžnou výzvu, budou takto radě předány všechny žádosti o podporu audiovize řádně podané na základě výzvy.

2. Má-li být umožněna žadatelům ústní prezentace projektu při jednání rady, bude každý žadatel vyzván k takové prezentaci projektu v radou určeném termínu a místě pozvánkou zaslanou alespoň 7 dnů předem. Žadatel může být u ústní prezentace zastoupen zmocněncem. Žadatel není povinen se k ústní prezentaci projektu dostavit. Ústní prezentace může proběhnout i prostřednictvím dálkového připojení žadatele k jednání rady formou videokonference nebo telekonference. O ústní prezentaci projektu se pořizuje protokol.

3. Před zahájením projednávání žádostí o podporu audiovize v rámci každé výzvy rada rozhodne, zda jsou někteří její členové vyloučeni z projednávání některých žádostí podle zákona nebo jiného právního předpisu.

4. Rada rozhoduje o žádostech o podporu audiovize při jednání, je-li usnášeníschopná, přičemž hodnocení žádostí provádí pouze ti členové rady, kteří jsou na jednání rady přítomni, s výjimkou těch, kteří jsou z rozhodování o příslušné žádosti vyloučeni.

5. Rada přihlíží k hodnocení tvůrčího a realizačního testu provedenému skupinou hodnotitelů a k vyjádření žadatele k takovému hodnocení, pokud jej včas poskytl.

6. Pokud se až po vypracování hodnocení tvůrčího a realizačního testu ukáže, že se jej účastnil hodnotitel, který měl být z hodnocení vyloučen podle § 23 odst. 2 zákona, rada k bodovému hodnocení žádostí provedenému takovým hodnotitelem nepřihlédne.

7. Každý člen rady při kolektivním hodnocení žádosti o podporu audiovize samostatně boduje jednotlivá kritéria tvůrčího a realizačního testu, přičemž při takovém hodnocení vyjadřuje soulad nebo nesoulad s hodnocením skupiny hodnotitelů a případný rozpor odůvodní. Po přidělení bodového ohodnocení se součet bodových hodnot přidělených každé žádosti o podporu vydělí počtem bodujících členů rady, a určí se tak průměrné bodové hodnocení žádosti o podporu audiovize. Žádosti o podporu audiovize, které obdrží méně než 70 bodů, rada bez dalšího zamítne. O žádostech o podporu audiovize, které obdrží 70 bodů a více, rada rozhoduje podle odstavce 22.8 až 22.10.

8. Rada s přihlédnutím k výsledkům bodování, k pořadí žádostí o podporu audiovize po hodnocení podle odst. 22.7, k žadatelem požadované výši podpory a k prostředkům, které má pro poskytnutí podpory v příslušném dotačním okruhu v návaznosti na příslušnou výzvu k podávání žádostí o podporu k dispozici, rozhodne o poskytnutí nebo neposkytnutí podpory na základě podaných žádostí o podporu audiovize. Podporu lze udělit nejvýše ve výši plynoucí ze žádosti o podporu audiovize, ze zákona, z výzvy k podávání žádostí o podporu a ze statutu. Při rozhodování podle tohoto odstavce rada porovnává jednotlivé projekty a žádosti o podporu audiovize. Při rozhodování o žádostech o podporu audiovize podaných v návaznosti na jednu výzvu k podávání žádostí o podporu nemusí rada vyčerpat objem prostředků uvedený v příslušné výzvě k podávání žádostí o podporu audiovize.

9. Žádosti o podporu audiovize, jimž rada dle svého rozhodnutí podle odst. 22.8 neposkytla podporu, rada zamítne. Ve vztahu k žádostem o podporu audiovize, jimž rada dle svého rozhodnutí podle tohoto odstavce poskytla podporu, rada vydá rozhodnutí o podpoře audiovize podle odst. 22.10.

10. Rozhodnutí o podpoře audiovize obsahuje:

    1. vymezení projektu,

    2. formu podpory audiovize,

    3. výši poskytnuté podpory audiovize,

    4. podmínky pro vyplácení podpory audiovize, a to najednou nebo ve splátkách, včetně čísla bankovního účtu příjemce podpory, na který je podpora audiovize splatná,

    5. účel, na který je podpora audiovize poskytnuta,

    6. stanovení podmínek pro určení výše podílu Fondu na případném zisku projektu, jeli podpora poskytnuta ve formě dotace s podílem na zisku podle § 32 odst. 2 zákona, a dobu pro podávání hlášení podle § 40 odst. 4 zákona,

    7. rozhodnutí o tom, zda je audiovizuální dílo náročným audiovizuálním dílem, jehož vývoj, výroba, propagace nebo distribuce je předmětem podpořeného projektu, a související rozhodnutí o výši intenzity veřejné podpory projektu,

    8. lhůtu pro dokončení projektu,

    9. lhůtu, v níž je příjemce podpory audiovize povinen předložit Fondu ke kontrole závěrečné vyúčtování projektu a další doklady podle § 40 zákona, jakož i závěrečnou zprávu o realizaci projektu,

    10. další podmínky, za nichž je podpora audiovize poskytnuta, přičemž může jít zejména o podmínky týkající se harmonogramu realizace projektu, jeho personálního zajištění, uznatelnosti nebo neuznatelnosti výdajů hrazených z podpory audiovize, nejvyššího možného podílu podpory audiovize na celkových nákladech projektu,

    11. vymezení podmínek, při jejichž nesplnění bude rozhodnuto o odnětí podpory audiovize podle § 40a zákona,

    12. odůvodnění rozhodnutí, a

    13. další náležitosti plynoucí z Koncepce a Krátkodobé koncepce pro příslušnou výzvu.

11. Rada zahrne do podmínek poskytnutí podpory audiovize v rozhodnutí podle odst.

12. vedle podmínek vyplývajících z příslušné výzvy, Koncepce a Krátkodobé koncepce též následující podmínky, vyplývající z obecně platných předpisů k veřejné podpoře:

    1. je-li podpora audiovize poskytnuta v dotačním okruhu vývoj nebo výroba českého audiovizuálního díla, bude příjemci podpory uloženo zajistit splnění podmínky územní vázanosti tak, že alespoň 50 % poskytnuté podpory bude vynaloženo na pořízení služeb nebo zboží souvisejících s realizací projektu osobám, které mají místo podnikání, místo trvalého pobytu nebo sídlo na území České republiky a které jsou v České republice zaregistrovány k dani z příjmu, přičemž tento limit může být snížen, je-li realizován vývoj nebo výroba audiovizuálního díla, jehož umělecké nebo technické řešení vyžaduje nakoupení služeb v zahraničí a žadatel to uvede a zdůvodní v žádosti o podporu audiovize. V případě, kdy je žadatel fyzickou osobou a podporu nebo její část si ponechá jako svůj vlastní honorář v souladu s rozpočtem, který byl přílohou žádosti o podporu audiovize, považuje se vlastní honorář pro posouzení splnění podmínky uvedené v první větě za vynaložení prostředků na pořízení služby.

    2. odpadne-li realizace podpořeného projektu nebo uskuteční-li se projekt jen zčásti, bude příjemci podpory uloženo vrátit Fondu čerpanou podporu nebo její část.

    3. příjemci podpory bude uloženo v souvislosti s realizací projektu, na který byla podpora audiovize poskytnuta, uvést identifikaci Fondu jakožto poskytovatele podpory, a to takovou formou a v takové podobě, jak bude určeno v rozhodnutí o poskytnutí podpory.

13. Závěrečné zprávy a vyúčtování doručované Fondu podle § 40 zákona nebo na základě rozhodnutí o podpoře audiovize, se zpracovávají do formulářů Fondu zpřístupněných na webových stránkách Fondu, nebo prostřednictvím agendového informačního systému, od jeho zprovoznění.

14. Fond v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/794 ze dne 14. dubna 2025, kterou se mění směrnice (EU) 2022/2464 a (EU) 2024/1760, pokud jde o data, od nichž mají členské státy uplatňovat některé požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a náležitou péči podniků v oblasti udržitelnosti, implementuje principy agendy rovnosti příležitostí a environmentální a sociální udržitelnosti do formulací podmínek při vydávání rozhodnutí o podpoře audiovize, a to tak, aby byla součástí rozhodnutí vydávaných nejpozději od 1. 1. 2028.

Žádost o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize

1. Příjemce podpory může podat žádost o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize z důvodu změn okolností podle § 36 zákona. Příjemce podpory může podat žádost o změnu rozhodnutí opakovaně.

2. Změna rozhodnutí o podpoře na žádost příjemce může spočívat:

   1. ve změně výše podpory,

   2. ve změně lhůty pro dokončení projektu

   3. ve změně lhůty pro předložení dokladů podle § 40 zákona,

   4. ve změně podmínek týkajících se intenzity veřejné podpory,

   5. ve změně složení realizačního týmu v rozsahu profesí uvedených v rozhodnutí o podpoře audiovize, nebo

   6. ve změně jiných podmínek, za nichž byla podpora audiovize příjemci poskytnuta.

3. Žádost o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize musí obsahovat označení a podrobný popis změn okolností, v jejichž důsledku žadatel o změnu žádá, a odůvodnění požadované změny, a to v souladu s § 36 zákona, jinak ji rada zamítne.

4. Žádost o změnu rozhodnutí o podpoře audiovize se podává písemně prostřednictvím formulářů zveřejněných Fondem na webových stránkách Fondu, resp. prostřednictvím agendového informačního systému, od jeho zprovoznění.

5. Žádost o změnu rozhodnutí obsahuje v příloze potvrzení o zaplacení správního poplatku a další přílohy, pokud se ke dni podání žádosti liší, zejména vlivem okolností realizace projektu, od příloh žádosti o podporu audiovize.

Závěrečné vyúčtování projektu a pravidla uznatelnosti výdajů

1. Závěrečné vyúčtování projektu podle § 40 odst. 2 zákona (dále jen „vyúčtování“) předkládá příjemce podpory audiovize na formuláři zpřístupněném prostřednictvím webových stránek Fondu nebo prostřednictvím agendového informačního systému Fondu, od jeho zprovoznění.

2. Vyúčtování se podává v české měně a musí obsahovat:

   1. položkový přehled celkových nákladů projektu,

   2. seznam účetních dokladů k výdajům projektu hrazeným z podpory audiovize, přičemž

      1. v případě výdajů na úhradu zboží nebo služeb třetím osobám musí účetní doklad obsahovat specifikaci dodavatele a odběratele služby nebo zboží (jméno a příjmení resp. obchodní firma nebo název, adresa sídla, místa podnikání nebo trvalého pobytu, identifikační číslo a daňové identifikační číslo, v případě fyzické osoby, které nebylo přiděleno identifikační číslo, namísto toho datum narození a/nebo daňové identifikační číslo), předmět, resp. účel platby vymezením poskytnutých služeb nebo zboží, den uskutečnění zdanitelného plnění, resp. datum uskutečnění plnění v případě osoby, která není plátcem DPH, datum úhrady účetního dokladu a číslo, pod nímž je evidován v daňové evidenci nebo účetnictví příjemce podpory audiovize,

      2. v případě mzdových výdajů musí být uveden jmenný soupis zaměstnanců, popis jejich činnosti, kterou vykonávali při realizaci projektu, výše vyplacené mzdy a doklady o úhradě mzdy a povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění,

      3. není-li z podpory audiovize hrazena celková částka dle účetního dokladu, musí být uvedena částka hrazená z podpory audiovize, a

      4. uvedené náležitosti musí být splněny i v případě výdajů hrazených generálním dodavatelem, pokud výdaje hrazené z podpory audiovize či jejich část hradil poskytovatelům zboží a služeb generální dodavatel. Generálním dodavatelem se pro tento účel rozumí osoba odlišná od příjemce podpory audiovize, která poskytuje příjemci podpory audiovize pro účely projektu služby, jimiž zajišťuje pro projekt souhrnně vlastní plnění i plnění jiných osob, a není tak konečným poskytovatelem všech služeb nebo zboží, za něž vynaložené náklady přeúčtovává příjemci podpory audiovize, ať již jde o osobu, která je ve vztahu k příjemci podpory audiovize ve vztahu dodavatele, koproducenta audiovizuálního díla nebo spolupořadatele projektu.

   3. konečný přehled všech zdrojů financování projektu, zejména za účelem posouzení intenzity veřejné podpory projektu podle § 57a zákona, a

   4. smlouva uzavřená mezi příjemcem podpory a generálním dodavatelem, pokud výdaje hrazené z podpory audiovize či jejich část hradil generální dodavatel.

3. V případech dle § 40 odst. 3 zákona je přílohou vyúčtování zpráva auditora o ověření celkových nákladů projektu vypracovaná s využitím formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu, v souladu se závaznou metodikou Fondu zveřejněnou prostřednictvím webových stránek Fondu. Zpráva auditora musí dále obsahovat náležitosti Mezinárodního standardu pro související služby ISRS 4400 (revidované znění) Dohodnuté postupy a tyto přílohy:

   1. vyúčtování celkových nákladů projektu a výdajů hrazených z podpory audiovize;

   2. vybraný vzorek nákladů projektu; a

   3. zprávu o důvodech vzniku významných odchylek konečných nákladů od jejich původního rozpočtu.

4. Splnění podmínky podle § 40 odst. 6 písm. a) zákona doloží příjemce podpory audiovize tak, že prokáže prostřednictvím dokumentů uvedených v odst. 24.6, že je jediným vlastníkem práva výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla, nebo že je (spolu s ostatními koproducenty) spoluvlastníkem těchto práv se spoluvlastnickým podílem odpovídajícím alespoň poměru poskytnuté podpory audiovize k celkovým nákladům na výrobu audiovizuálního díla.

5. Splnění podmínky podle § 40 odst. 6 písm. b) zákona doloží příjemce podpory audiovize tak, že prokáže prostřednictvím dokumentů uvedených v odst. 24.6, že je jediným příjemcem výnosů z užití audiovizuálního díla, nebo mu na všech výnosech z užití audiovizuálního díla náleží podíl odpovídající alespoň poměru poskytnuté podpory audiovize k celkovým nákladům na výrobu audiovizuálního díla. Pokud však

   1. na výnosech z užití audiovizuálního díla na území jiných států než České republiky nenáleží příjemci podpory audiovize žádný podíl vzhledem k tomu, že tyto výnosy náleží v plné výši koproducentům se sídlem na území takových států, musí být toto rozdělení výnosů kompenzováno tak, že ve vztahu k území České republiky náleží příjemci podpory audiovize podíl na výnosech o to vyšší, zpravidla tak, že ve vztahu k území České republiky nenáleží podíl na výnosech z užití audiovizuálního díla příslušným zahraničním koproducentům a podíl, který by jim vzhledem k jejich podílu na financování výroby audiovizuálního díla jinak připadl, připadne příjemci podpory audiovize (nebo poměrně příjemci podpory audiovize a spolu s ním v poměrné výši ostatním koproducentům audiovizuálního díla se sídlem na území České republiky);

   2. na výnosech z užití audiovizuálního díla některými způsoby nenáleží příjemci podpory audiovize žádný podíl vzhledem k tomu, že tyto způsoby užití vykonávají pro sebe jiní koproducenti audiovizuálního díla, musí být toto rozdělení výnosů kompenzováno tak, že ve vztahu k ostatním způsobům užití audiovizuálního díla náleží příjemci podpory audiovize podíl na výnosech o to vyšší, zpravidla tak, že o vyčíslenou obvyklou hodnotu práv k užití audiovizuálního díla, která vykonávají pro sebe jiní koproducenti audiovizuálního díla, se sníží vklad takových koproducentů pro účely výpočtu jejich podílu na výnosech z užití audiovizuálního díla ostatními způsoby a výnosy z užití audiovizuálního díla takovými ostatními způsoby se rozdělí poměrným způsobem mezi příjemce podpory audiovize a ostatní koproducenty audiovizuálního díla, kteří nevykonávají pro sebe práva k užití audiovizuálního díla daným způsobem.

6. Splnění kritérií podle odst. 24.4 a 24.5 doloží příjemce podpory audiovize předložením všech smluv (včetně všech dodatků) uzavřených ve vztahu k výrobě audiovizuálního díla mezi osobami, jimž ve vztahu k audiovizuálnímu dílu náleží práva výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla, oprávnění k užití audiovizuálního díla a v něm obsažených předmětů práv duševního vlastnictví audiovizuálně užitých, nebo podíl na těchto právech, resp. oprávněních, a jimž náleží výnosy z užití audiovizuálního díla nebo podíl na těchto výnosech (s výjimkou takových osob, jimž náleží podíl na výnosech výlučně z titulu podílové odměny za poskytnutí licence k užití předmětu práva duševního vlastnictví), nebo namísto toho čestným prohlášením o tom, že je jediným nositelem práva výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla a jediným příjemcem všech výnosů z užití audiovizuálního díla.

7. Pro účely výpočtů podle odstavců 24.4 a 24.5 se jako vklad příjemce podpory audiovize do koprodukce použije částka ve výši poskytnuté podpory audiovize. Podmínky podle § 40 odst. 6 zákona jsou splněny, náleží-li příjemci podpory audiovize podíl na právech výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla a na výnosech z užití audiovizuálního díla shodný nebo vyšší, než jak plyne z ustanovení § 40 odst. 6 zákona a odstavců 24.4 a 24.5 výše.

8. Na újmu splnění podmínky podle § 40 odst. 6 písm. b) zákona není, pokud příjemce podpory audiovize ze svého podílu na výnosech z užití audiovizuálního díla platí podíly jiným třetím osobám než koproducentům audiovizuálního díla, například autorům nebo výkonným umělcům nebo jiným nositelům práva duševního vlastnictví.

9. Podmínky podle § 40 odst. 6 zákona musí příjemce podpory audiovize podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona splňovat podle Fondu předložené dokumentace nejméně do uplynutí deseti let ode dne zveřejnění příslušného audiovizuálního díla.

10. Celkové náklady projektu jsou pro účely vyúčtování pouze takové náklady, které splňují následující podmínky:

    1. jsou nezbytné pro realizaci projektu v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, a v obvyklé výši za poskytnuté plnění, se zřetelem k vnějším okolnostem,

    2. mají přímou vazbu na realizaci projektu, tj. jde o náklady na činnosti, které vedou k naplnění účelu, cílů a obsahové stránky projektu,

    3. je-li příjemcem podpory audiovize fyzická osoba, která se sama účastní realizace projektu, lze mezi celkové náklady projektu započíst i její odměnu v obvyklé výši za činnosti, které přímo vykonávala v rámci realizace projektu,

    4. jde-li o režijní náklady příjemce podpory audiovize, tak nesmí přesáhnout 7 % z celkových nákladů projektu, nestanoví-li rozhodnutí o podpoře audiovize jinak,

    5. jde-li o náklad vynaložený na pořízení dlouhodobého majetku, může být do celkových nákladů projektu zahrnut pouze pokud byl pořízen a určen pouze pro realizaci daného projektu,

    6. v případě mezinárodních koprodukcí se při přepočtu výše nákladů vynaložených koproducenty se sídlem nebo místem podnikání na území jiných států v jiné, než české měně na českou měnu použije:

       1. předem dohodnutý směnný kurz, který je uveden v koprodukční smlouvě, a není-li dohodnut, tak

       2. směnný kurz dle pokynů v interním předpisu příjemce podpory audiovize, a není-li stanoven, tak

       3. směnný kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný ke dni vypracování konečného vyúčtování takových nákladů zahraničním koproducentem.

11. Do celkových nákladů projektu pro účely vyúčtování nelze zahrnout:

    1. rezervy,

    2. náklady na nákup pohledávek,

    3. daň z přidané hodnoty, ledaže příjemce podpory audiovize nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty nebo není plátcem daně z přidané hodnoty,

    4. smluvní pokuty, úroky z prodlení, odstupné, náhrady majetkové i nemajetkové újmy,

    5. daň z příjmů, silniční daň, daň z nemovitých věcí, spotřební daň a clo,

    6. náklady na soudní a rozhodčí spory, včetně soudních a jiných poplatků a nákladů na právní zastoupení,

    7. náklady na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci apod.),

    8. náklady na výplatu bolestného, odškodnění za pracovní úraz nebo náhradu ušlého výdělku,

    9. stipendia, dary nebo náklady podobného charakteru,

    10. náklady na reklamu příjemce podpory audiovize, která nemá přímou vazbu na projekt, tj. například na firemní prezentační předměty, na propagaci značky, firemní internetové stránky apod.,

    11. poplatky za členství příjemce podpory audiovize v zapsaných spolcích nebo v jiných právnických osobách, a

    12. odměny statutárnímu orgánu nebo členům statutárního nebo dozorčího orgánu právnické osoby, která je příjemcem podpory audiovize, za výkon funkce.

12. Uznatelné výdaje projektu hrazené z podpory audiovize jsou pouze takové výdaje příjemce podpory audiovize, které splňují podmínky pro celkové náklady projektu dle předchozích odstavců a současně některou z následujících podmínek:

    1. byly vynaloženy příjemcem podpory audiovize v souladu s účelem obsaženým v rozhodnutí o podpoře audiovize, tedy na realizaci projektu, a zároveň byly vynaloženy na pořízení zboží nebo služeb od třetích osob mezi dnem podání žádosti o podporu audiovize a dnem předložení vyúčtování (nejpozději však před koncem lhůty pro předložení vyúčtování) Fondu, přičemž v případě projektů v rámci dotačních okruhů vývoj audiovizuálního díla a výroba audiovizuálního díla lze mezi uznatelné výdaje projektu zahrnout i výdaje vynaložené příjemcem audiovize nejdříve 6 měsíců před podáním žádosti o podporu audiovize, výlučně však pokud jde o výdaje vynaložené v přímé souvislosti s přípravou a podáním žádosti o podporu audiovize nebo výdaje na pořízení oprávnění k užití autorských děl, jež se dokládají podle čl. 20. odst. 20.7 při podání žádosti o podporu audiovize, a pokud jejich souhrnná výše nepřesáhne 10 % celkových nákladů projektu,

    2. jde o odměnu příjemce podpory audiovize podle odst. 24.10 písm. c),

    3. jde o mzdové výdaje vynaložené příjemcem podpory audiovize mezi dnem podání žádosti o podporu audiovize a dnem předložení vyúčtování (nejpozději však před koncem lhůty pro předložení vyúčtování) Fondu, pokud souvisí s realizací projektu, nebo

    4. jde o režijní náklady příjemce podpory audiovize související s realizací projektu, které však lze hradit z podpory audiovize nejvýše v rozsahu 7 % z částky podpory audiovize, nestanoví-li rozhodnutí o podpoře audiovize jinak.

13. Výdaje hrazené příjemcem podpory audiovize generálnímu dodavateli jsou pro účely podpory audiovize uznatelnými výdaji pouze za předpokladu, že žadatel splní podmínky týkající se vyúčtování, ověření a kontroly výdajů hrazených generálním dodavatelem podle statutu a rozhodnutí o podpoře audiovize.

14. Uznatelnými výdaji hrazenými z podpory audiovize nejsou vedle výdajů uvedených v odst. 24.11:

    1. věcná plnění poskytnutá pro realizaci projektu třetí osobou, která je koproducentem nebo spolupořadatelem projektu, a to bez úhrady ceny za taková plnění ze strany příjemce podpory audiovize,

    2. věcná plnění poskytnutá pro realizaci projektu příjemcem podpory audiovize, zejména poskytnutí vlastních výrobních kapacit příjemce podpory,

    3. úroky z úvěrů a půjček,

    4. bankovní poplatky,

    5. výdaje na služby auditora, není-li příjemce podpory audiovize povinen předložit Fondu zprávu auditora podle zákona nebo rozhodnutí o podpoře audiovize,

    6. splátky leasingu,

    7. výdaje na ceny, medaile, odměny, diplomy a upomínkové předměty pro vítěze, resp. účastníky soutěží,

    8. výdaje na alkoholické nápoje, tabákové výrobky a jiné návykové látky, a

    9. správní poplatky.

15. Rada může v rozhodnutí o podpoře audiovize stanovit další podmínky pro uznatelnost výdajů projektu, a to zejména tak, že

    1. určí druh(y) výdajů, které jako jediné lze hradit z podpory audiovize,

    2. určí maximální podíl z výše poskytnuté podpory, kterého mohou některé konkrétní druhy uznatelných výdajů dosáhnout,

    3. určí minimální podíl z výše poskytnuté podpory, kterého musí některé konkrétní druhy uznatelných výdajů dosáhnout, nebo

    4. nad rámec odst. 24.14 určí další druhy výdajů, které nelze hradit z podpory audiovize.

16. Příjemce podpory audiovize prokáže Fondu na jeho výzvu vynaložení výdajů hrazených dle vyúčtování z podpory audiovize, celkové náklady projektu a intenzitu veřejné podpory projektu, předložením účetní a/nebo smluvní dokumentace, konkrétní specifikací přijatého plnění, na něž výdaje vynaložil, a jeho vztah k projektu, a dalšími způsoby uvedenými v rozhodnutí o podpoře audiovize a v právních předpisech upravujících kontrolní postupy.

17. Příjemce podpory audiovize prokáže Fondu na jeho výzvu vynaložení výdajů hrazených dle vyúčtování z podpory audiovize generálním dodavatelem, a to způsobem uvedeným v rozhodnutí o podpoře audiovize. Výdaje podle předchozí věty jsou součástí ověření auditem v účetnictví nebo evidenci generálního dodavatele podle odst. 24.3.

18. Fond zveřejňuje prostřednictvím svých webových stránek nebo agendového informačního systému definice pojmů, které jsou pro příjemce podpory audiovize závazné při vykazování uznatelných výdajů a celkových nákladů projektu. Tyto definice jsou zveřejňovány v dostatečném časovém předstihu, a to minimálně jeden měsíc před jejich platností.

Základní ustanovení

1. Činnosti spadající do výroby audiovizuálního díla pro účely filmových pobídek zahrnují:

   1. přípravné práce, což zahrnuje zejména činnosti spadající do vývoje audiovizuálního díla, průzkum možností realizovat pobídkový projekt, herecké obsazení a obsazení realizačního týmu, včetně castingu, právní a organizační zajištění dalších fází výroby audiovizuálního díla, zejména plánování výroby, technologické, kamerové, herecké a jiné testy a zkoušky, vyhledávání míst pro natáčení a dodavatelů jednotlivých služeb, obstarávání práv a oprávnění k užití duševního vlastnictví, v případě animovaného audiovizuálního díla také tvorba základních výtvarných návrhů, animatik a technologické testy, navrhování, výroba, stavba, pořizování nebo pronájem scénických dekorací, kostýmů a jiných výpravných prvků;

   2. natáčení, čímž se rozumí pořizování zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla nebo realizace klasické i počítačové animace u animovaných audiovizuálních děl, včetně zajištění všech plnění k tomu potřebných, jako jsou lokace, studia, ateliéry, herci, tvůrčí, technický, organizační a jiný realizační tým, zajištění všech technologií, energií, zázemí, dopravy, ubytování apod.;

   3. dokončovací práce, zahrnující zejména střihovou úpravu natočeného materiálu, trikovou a jinou úpravu obrazové složky audiovizuálního díla, vytvoření zvukové složky audiovizuálního díla, včetně tvorby a pořízení nahrávek hudby a realizace závěrečného mixu.

2. Pro účely postupu podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. d) a 51 odst. 2 zákona zahrnuje příprava realizace pobídkového projektu činnosti podle odst. 25.1 písm. a), s výjimkou výroby, stavby, pořizování nebo pronájmu scénických dekorací, kostýmů a jiných výpravných prvků, a dále případně též rozsahem nepodstatné natáčení realizované na území České republiky a odůvodněné okolnostmi výroby, jakož i natáčení záběrů pro dokumentární audiovizuální dílo sběrné povahy, realizované na území České republiky.

3. Pro účely filmových pobídek se rozumí:

   1. hraným audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, ve kterém je cílem vyprávět dramaticky zpracovaný fiktivní příběh a hlavním prostředkem takového vyprávění je živá akce, zejména akce herců ztvárňujících filmové postavy, zaznamenávaná na zvukově obrazový záznam, a které je realizováno podle scénáře obsahujícího zejména popis děje a dialogy, nebo, v případě experimentálnějších forem nebo forem zahrnujících improvizaci, podle jinak koncipovaného druhu literární předlohy; ve scénáři zpracovaný příběh se považuje za fiktivní i v případě, že je založen na skutečných událostech;

   2. dokumentárním audiovizuálním dílem audiovizuální dílo, jehož realizačním postupem je dokumentace skutečnosti, především za účelem vzdělávání nebo zaznamenávání historických záznamů, ať již je realizováno podle předem vytvořeného scénáře, nebo nikoli;

   3. animovaným audiovizuálním dílem audiovizuální dílo podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona;

   4. dokumentárním audiovizuálním dílem sběrné povahy dokumentární audiovizuální dílo, pro které je zvukově obrazový záznam nezbytně pořizován dlouhodobě, za účelem dlouhodobé dokumentace vývoje událostí nebo osudů osob;

   5. pobídkovým projektem bez natáčení živé herecké akce podle § 43 odst. 5 zákona pobídkový projekt, v jehož rámci se uskutečňuje výroba audiovizuálního díla nebo její část, která nezahrnuje pořizování zvukově obrazového záznamu živé akce pro účely hraného nebo dokumentárního audiovizuálního díla, s výjimkou případného rozsahem nepodstatného natáčení v trikovém ateliéru výlučně pro účely trikového zpracování (motion-capture, apod.), a pro které takový zvukově obrazový záznam nebyl pořízen nebo není pořizován na území České republiky ani mimo rámec pobídkového projektu.

4. Využívá-li audiovizuální dílo kombinace postupů pro více druhů audiovizuálního díla podle odst. 25.3 písm. a) až c), považuje se pro účely filmových pobídek za animované audiovizuální dílo, pokud je v rozsahu alespoň 70 % stopáže animovaným audiovizuálním dílem podle odst. 25.3 písm. c), v ostatních případech se považuje za hrané nebo dokumentární audiovizuální dílo, podle toho, zda při jeho realizaci převažují postupy hraného nebo dokumentárního audiovizuálního díla podle kritéria porovnání délky jeho částí vytvářených těmito odlišnými postupy, přičemž:

   1. následné trikové zpracování obrazu pořízeného podle odst. 25.3 písm. a) a b) se pro tento účel nepovažuje za animaci;

   2. rotoskopie se pro tento účel považuje za animaci, třebaže je založena na předchozím natáčení postupem hraného audiovizuálního díla;

   3. pokud v rámci jednoho pobídkového projektu probíhá výroba více audiovizuálních děl podle § 42 odst. 4 zákona, posoudí se výše uvedená kritéria ve vztahu k takové variantě audiovizuálního díla nebo seriálu, která je zpřístupněna veřejnosti některým ze způsobů podle § 42 odst. 5 zákona jako první;

   4. pokud v rámci jednoho pobídkového projektu probíhá výroba více dílů téhož seriálu podle § 43 odst. 3 nebo 4 zákona, považují se všechny za animovaná audiovizuální díla, pokud jsou všechny (tj. každý z nich) v rozsahu alespoň 70 % stopáže animovaným audiovizuálním dílem podle odst. 25.3 písm. c), jinak se považují všechny za hraná nebo dokumentární audiovizuální díla, podle toho, zda při jejich realizaci převažují postupy hraného nebo dokumentárního audiovizuálního díla podle kritéria porovnání celkové délky částí všech takto vyráběných dílů, vytvářených těmito odlišnými postupy.

5. Žadatel v literárních podkladech, jež jsou přílohou žádosti o zápis pobídkového projektu, označí jednotlivé obrazy nebo jinak ohraničené úseky textu se specifikací technologie jejich zpracování a odhadem jejich stopáže za účelem určení, které postupy podle odst. 25.3 písm. a) až c) budou při jeho výrobě převažovat, přičemž podmínkou, za níž je filmová pobídka poskytnuta, je, že podle konečné stopáže audiovizuálního díla v něm budou převažovat postupy toho druhu audiovizuálního díla, pro které podal žádost o filmovou pobídku.

6. Na základě žadatelem dodaných podkladů určuje komise podle § 46 písm. b) bod 3 zákona, za audiovizuální dílo kterého druhu se považuje audiovizuální dílo kombinující postupy pro více druhů audiovizuálního díla ve smyslu odst. 25.4. Komise je oprávněna vyžádat si od žadatele poskytnutí dalších doplňujících informací.

7. Zahájením výroby se pro účely ustanovení § 52c odst. 5 zákona rozumí zahájení činností podle odst. 25.1 v rámci pobídkového projektu na území České republiky.

8. Nepokračováním v pracích na výrobě audiovizuálního díla se pro účely ustanovení § 52c odst. 5 zákona rozumí:

   1. přerušení výroby audiovizuálního díla, tj. činností podle odst. 25.1, na území České republiky na dobu delší než 6 měsíců; nebo

   2. neuskutečnění alespoň 10 natáčecích dnů (nebo všech natáčecích dnů, je-li jich v rámci pobídkového projektu realizováno celkem méně než 10) na území České republiky v době do 3 měsíců ode dne skončení lhůty pro zahájení výroby dle § 52c odst. 5 zákona, je-li natáčení audiovizuálního díla součástí pobídkového projektu a nejde-li o animované audiovizuální dílo, ledaže předpokládaná částka filmové pobídky dle rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nepřesahuje 1.500.000 Kč, přičemž případné zvýšení předpokládané částky filmové pobídky podle § 52b odst. 4 zákona je pro tento účel nerozhodné.

9. Do počtu natáčecích dnů podle odst. 25.8 písm. b) se zahrnou pouze natáčecí dny uskutečněné ode dne podání žádosti o zápis pobídkového projektu. Uskuteční-li se minimální počet natáčecích dnů uvedený v odst. 25.8 písm. b) ve lhůtě tam uvedené, neposuzuje se již pokračování v pracích na výrobě audiovizuálního díla podle kritéria uvedeného v odst. 25.8 písm. a).

10. Žadatel dokládá Fondu splnění podmínek podle odst. 25.7 a 25.8 způsobem uvedeným v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.

11. Pro účely § 51 odst. 2 zákona se audiovizuální díla, vzniklá v převažujícím rozsahu sestřihem stejného zvukově obrazového záznamu, například hrané audiovizuální dílo mající povahu celovečerního filmu a více dílů hraného seriálu nebo více střihových verzí jednoho audiovizuálního díla, považují za totéž audiovizuální dílo.

12. Žadatel poskytuje Fondu kopii audiovizuálního díla podle § 52f odst. 1 písm. f) zákona způsobem stanoveném v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nebo v rozhodnutí o filmové pobídce. Audiovizuální dílo takto zpřístupněné může být opatřeno ochrannými prvky za účelem ochrany před neoprávněným užitím, například textovými prvky v obraze.

13. Žádost o zápis pobídkového projektu, žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu a žádost o filmovou pobídku se podává výhradně prostřednictvím agendového informačního systému, do jeho zprovoznění písemně s využitím formulářů zveřejněných Fondem na webových stránkách Fondu. Součástí žádostí jsou jejich povinné přílohy dle zákona a statutu.

Uznatelné náklady pobídkového projektu a způsob jejich prokazování

1. Uznatelnými náklady pobídkového projektu jsou pouze takové náklady podle § 44 odst. 1 písm. a) a d) zákona, které:

   1. přímo souvisí s realizací pobídkového projektu;

   2. jsou žadatelem vynaloženy na příslušné plnění v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, a v obvyklé výši se zřetelem ke všem okolnostem;

   3. jsou vedeny odděleně v účetnictví nebo v daňové evidenci tak, aby bylo prokazatelné, že příslušné účetní případy jsou vykazovány na pobídkový projekt a souvisejí s jeho realizací;

   4. jsou dokumentovány písemnými účetními doklady;

   5. byly uhrazeny:

      1. bezhotovostní platbou z projektového bankovního účtu,

      2. bezhotovostní platbou z jiného bankovního účtu žadatele vedeného tuzemským poskytovatelem platebních služeb, jde-li o náklady podle § 44 odst. 1 písm. d) zákona,

      3. v hotovosti při dodržení zákonných limitů pro platby v hotovosti, nebo

      4. formou započtení pohledávek, avšak pouze za předpokladu, že také pohledávka žadatele, která je předmětem započtení, souvisí s realizací pobídkového projektu a započtení je doloženo písemným prohlášením obou stran o jednostranném započtení nebo jejich dohodou o započtení.

2. Projektovým bankovním účtem se rozumí každý bankovní účet vedený na jméno žadatele tuzemským poskytovatelem platebních služeb, který žadatel identifikoval Fondu při podání žádosti o zápis pobídkového projektu podle čl. 27. odst. 27.1 písm. h) nebo později, způsobem uvedeným v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu, a to za podmínky, že je od doby jeho identifikace Fondu až do dne podání žádosti o filmovou pobídku používán výlučně pro účely pobídkového projektu.

3. Náklady uhrazené žadatelem třetí osobě, která je generálním dodavatelem pobídkového projektu, jsou uznatelnými náklady pobídkového projektu pouze za předpokladu, že žadatel o filmovou pobídku předloží k ověření uznatelných nákladů pobídkového projektu daňové doklady za plnění poskytnuté generálním dodavatelem žadateli i daňové doklady za plnění poskytnuté generálnímu dodavateli jeho subdodavateli a současně za předpokladu, že náklady generálního dodavatele, které jsou přeúčtovány žadateli, splňují všechny podmínky zákona a statutu pro to, aby byly také považovány pro účely filmových pobídek za uznatelné a žadatel zajistí, že bude možné ověřit vynaložení těchto nákladů v účetnictví generálního dodavatele. Generálním dodavatelem se pro tento účel rozumí osoba odlišná od žadatele, která poskytuje žadateli pro účely pobídkového projektu služby, jimiž zajišťuje pro pobídkový projekt souhrnně vlastní plnění i plnění jiných osob, a není tak konečným poskytovatelem všech služeb nebo zboží, za něž vynaložené náklady přeúčtovává žadateli.

4. Uznatelnými náklady podle § 44 odst. 1 písm. a) se vedle správního poplatku a místních poplatků rozumí náklady na zboží nebo služby, k jejichž dodání žadateli dle vystavených faktur, akceptačního protokolu, dodacího listu nebo jiného podobného dokladu došlo nejdříve v den podání žádosti o zápis pobídkového projektu.

5. Uznatelnými náklady pobídkového projektu jsou pouze takové náklady podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona, které jsou takovou částí celkových odměn náležejících hercům a členům štábu, kteří mají sídlo nebo místo trvalého pobytu mimo území České republiky, jejíž podíl na celkové odměně těchto osob za jimi poskytnuté plnění při výrobě audiovizuálního díla odpovídá rozsahu plnění jimi poskytnutého v souvislosti s realizací pobídkového projektu.

6. Uznatelným nákladem pobídkového projektu je pouze takový výnos žadatele podle § 44 odst. 1 písm. c) zákona, který byl žadatelem vyúčtován osobě, pro kterou žadatel zajišťuje výrobu audiovizuálního díla nebo její část v rámci pobídkového projektu podle § 50 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona, samostatným účetním dokladem.

7. Uznatelnými náklady podle § 44 odst. 1 písm. d) se rozumí náklady na zboží nebo služby, k jejichž dodání žadateli dle vystavených faktur, akceptačního protokolu, dodacího listu nebo jiného podobného dokladu došlo v průběhu 6 měsíců před podáním žádosti o zápis pobídkového projektu.

8. Do uznatelných nákladů pobídkového projektu lze zahrnout poměrnou část režijních nákladů žadatele, u nichž lze prokázat časovou a věcnou souvislost s pobídkovým projektem, a to do výše 7 % ze součtu všech uznatelných nákladů a za podmínky, že:

   1. žadatel k vyúčtování uznatelných nákladů pobídkového projektu doloží

      1. kalkulaci, ze které bude zřejmé, jaká část z celkových režijních nákladů je uplatňována v rámci pobídkového projektu, a

      2. zdůvodnění způsobu, jakým byl uplatněn konkrétní podíl režijních nákladů související s pobídkovým projektem;

   2. žadatel k vyúčtování uznatelných nákladů pobídkového projektu doloží rozpis dílčích účetních dokladů vztahujících se k uplatňovaným režijním nákladům pobídkového projektu.

9. Bez ohledu na ostatní ustanovení zákona a statutu nejsou uznatelnými náklady tyto náklady:

   1. věcné plnění poskytnuté pro realizaci pobídkového projektu

      1. třetí osobou, která je koproducentem audiovizuálního díla, jehož výroba je předmětem pobídkového projektu, pokud toto plnění není předmětem úhrady ceny ze strany žadatele. Věcným plněním se rozumí zejména vklad vlastních výrobních kapacit koproducenta nebo vklad vlastních sil a prostředků koproducenta pro realizaci záměru, bez ohledu na formu či způsob jejich vyúčtování v rámci projektu.

      2. žadatelem. Věcným plněním se rozumí zejména využití vlastních výrobních kapacit žadatele nebo využití vlastních sil a prostředků pro realizaci záměru, bez ohledu na formu či způsob jejich vyúčtování v rámci projektu.

   2. úroky z úvěrů a půjček;

   3. náklady na koupi pohledávek;

   4. bankovní poplatky, s výjimkou poplatků souvisejících s vedením projektového bankovního účtu;

   5. daň z přidané hodnoty, ledaže žadatel není plátcem daně z přidané hodnoty nebo nemá nárok na její odpočet,

   6. smluvní pokuty, úroky z prodlení a poplatek z prodlení, odstupné, náhrada majetkové i nemajetkové újmy;

   7. kupní cena nemovitostí;

   8. náklady vynaložené na pořízení hmotného majetku, který je žadatelem odepisován ve smyslu právních předpisů upravujících daň z příjmů;

   9. náklady vynaložené na pořízení hmotných movitých věcí a jejich souborů, je-li doba jejich použitelnosti delší než jeden rok a nejsou-li zaúčtovány jako majetek ve smyslu § 9 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

   10. odpisy hmotného a nehmotného majetku a zůstatková cena tohoto majetku;

   11. náklady vynaložené na vývoj audiovizuálního díla, jehož výroba je součástí pobídkového projektu, v rozsahu nákladů vynaložených na vytvoření scénáře, a nákladů na činnosti související zajištěním financování výroby audiovizuálního díla;

   12. distribuční a prodejní náklady, náklady na reklamu, marketing a public relations;

   13. náklady na soudní a rozhodčí spory, včetně soudních a jiných poplatků a nákladů na právní zastoupení související se soudními a rozhodčími spory;

   14. náklady na cestovní náhrady štábu a herců při jejich pobytu mimo území České republiky;

   15. náklady na zaměstnance, k jejichž vynaložení není žadatel jakožto zaměstnavatel povinen dle právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci apod.);

   16. daň z příjmů, silniční daň, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, spotřební daň a clo;

   17. náklady žadatele spojené s výplatou bolestného, odškodnění z pracovního úrazu, náhrady ušlého výdělku apod.;

   18. stipendia nebo platby podobného charakteru;

   19. dary;

   20. náklady na alkoholické nápoje, tabákové výrobky a jiné návykové látky;

   21. poplatky za členství žadatele v zapsaných spolcích nebo v jiných právnických osobách;

   22. odměny statutárnímu orgánu nebo členům statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu žadatele za výkon funkce;

   23. rezervy pro překročení rozpočtu nebo rezervy vytvářené za jiným účelem;

   24. poskytnuté zálohy na dodávky zboží a služeb;

   25. kurzové ztráty;

   26. správní poplatky s výjimkou poplatku za podání žádosti o zápis pobídkového projektu nebo žádosti o mimořádné prodloužení lhůty podle § 52g odst. 2 zákona;

   27. žádné náklady související s natáčením, jedná-li se o pobídkový projekt bez natáčení živé herecké akce podle čl. 25. odst. 25.4 písm. e), ledaže jde o náklady na trikové natáčení v tomto ustanovení specifikované;

   28. v případě natáčení mimo území České republiky náklady vynaložené na plnění poskytnuté žadateli osobou, která je v České republice zaregistrována k dani z příjmů, pokud faktickým poskytovatelem takového plnění je osoba, která v České republice není zaregistrována k dani z příjmů.

10. Žadatel prokazuje uznatelné náklady pobídkového projektu, jejich souvislosti s pobídkovým projektem a jejich vynaložení:

    1. prostřednictvím povinných příloh žádosti o filmovou pobídku;

    2. průkaznými účetními záznamy podle § 33a zákona o účetnictví;

    3. na výzvu Fondu předložením

       1. výpisů z bankovních účtů,

       2. jiné účetní a smluvní dokumentace, včetně případné dokumentace související s úhradami nákladů provedených generálním dodavatelem,

       3. vysvětlení požadovaných Fondem.

11. Fond jako poskytovatel veřejné podpory je oprávněn provést ověření uznatelných nákladů pobídkového projektu a na základě tohoto ověření určit částku filmové pobídky v souladu s § 52e odst. 3 zákona. Pobídku nelze poskytnout ve vztahu k uznatelným nákladům, které nebyly žadatelem prokázány podle odst. 26.10. Postup Fondu při ověřování uznatelných nákladů pobídkového projektu na základě údajů, informací a dokumentů uvedených v odst. 26.10 není kontrolou ve smyslu kontrolního řádu.

12. Fond zveřejňuje prostřednictvím svých webových stránek nebo agendového informačního systému definice pojmů, které jsou pro žadatele závazné při vykazování uznatelných i celkových nákladů pobídkového projektu. Tyto definice jsou zveřejňovány v dostatečném časovém předstihu, a to minimálně jeden měsíc před jejich platností.

13. Žadatel prokazuje vynaložení uznatelných nákladů při podání žádosti o filmovou pobídku také zprávou auditora vypracovanou s využitím formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu, v souladu se závaznou metodikou Fondu zveřejněnou prostřednictvím webových stránek Fondu. Zpráva auditora musí dále obsahovat náležitosti Mezinárodního standardu pro související služby ISRS 4400 (revidované znění) Dohodnuté postupy a tyto přílohy:

    1. vyúčtování uznatelných nákladů pobídkového projektu;

    2. vybraný vzorek uznatelných nákladů pobídkového projektu; a

    3. zprávu o důvodech vzniku významných odchylek konečných uznatelných nákladů od jejich původního rozpočtu.

14. Žadatel prokazuje splnění podmínek pro poskytnutí filmové pobídky vyplývajících ze zákona, ze statutu, z rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu nebo z rozhodnutí o filmové pobídce předložením dokumentů, informací, záznamů a vysvětlení požadovaných Fondem, zejména pokud jde o dokumenty prokazující průběh realizace pobídkového projektu (natáčecí plán, denní dispozice, denní zprávy, štábová listina, apod.), a to tak a v takových lhůtách, jak plyne z podmínek vydaných rozhodnutí, nebo na základě písemné výzvy Fondu ve Fondem určené lhůtě.

Žádost o zápis pobídkového projektu

1. Povinnými přílohami nebo součástí žádosti o zápis pobídkového projektu jsou:

   1. scénář a synopse (o rozsahu alespoň 1 normované strany textu) hraného nebo animovaného audiovizuálního díla, které není dílem seriálu, jehož výroba je pobídkovým projektem;

   2. scénář a synopse (o rozsahu alespoň 1 normované strany textu) jednoho dílu hraného nebo animovaného seriálu a synopse (o rozsahu alespoň 1 normované strany textu) každého z ostatních dílů, je-li pobídkovým projektem výroba více dílů hraného nebo animovaného seriálu;

   3. treatment (o rozsahu alespoň 5 normovaných stran textu) nebo scénář dokumentárního díla, které není dílem seriálu, jehož výroba je pobídkovým projektem;

   4. treatment (o rozsahu alespoň 5 normovaných stran textu) nebo scénář jednoho dílu dokumentárního seriálu a synopse (o rozsahu alespoň 1 normované strany textu) každého z ostatních dílů, je-li pobídkovým projektem výroba více dílů dokumentárního seriálu;

   5. technologický popis animace v případě animovaného audiovizuálního díla;

   6. popis částí audiovizuálního díla podle čl. 25. odst. 25.4, které budou vyráběny postupy animovaného audiovizuálního díla, hraného audiovizuálního díla a/nebo dokumentárního audiovizuálního díla, včetně odhadu stopáže těchto částí a jejich vyznačení v literárních podkladech podle písm. a) až d) v souladu s čl. 25. odst. 25.5;

   7. vyplněný kulturní test, s využitím jeho formuláře, který je odděleně pro jednotlivé druhy audiovizuálních děl zveřejněn na webových stránkách Fondu nebo v agendovém informačním systému, včetně odůvodnění naplnění jednotlivých kritérií;

   8. písemná smlouva žadatele s tuzemským poskytovatelem platebních služeb o vedení každého účtu žadatele, který bude projektovým bankovním účtem, nebo písemné potvrzení tuzemského poskytovatele platební služby o vedení takového účtu žadatele, včetně identifikace měny, ve které je účet veden;

   9. časový harmonogram realizace pobídkového projektu;

   10. rozpočet uznatelných nákladů pobídkového projektu v české měně (bez DPH), s odlišením čtyř kategorií uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 zákona, zpracovaný na základě formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu;

   11. rozpočet celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla (bez DPH), jehož výroba je pobídkovým projektem; náklady uvedené v jiné měně se pro účely řízení o filmové pobídce přepočtou na českou měnu kurzem devizového trhu nebo kurzem ostatních měn vyhlášeným Českou národní bankou nejdříve třicet kalendářních dnů před dnem podání žádosti o zápis, nebo smluvně doloženým fixním kurzem projektu, popř. kurzem stanoveným interním účetním předpisem žadatele. Rozpočet může být předložen i v anglickém jazyce.

   12. finanční plán obsahující předpokládané zdroje financování celkových nákladů výroby audiovizuálního díla, jehož výroba je pobídkovým projektem, včetně označení zdrojů financování majících povahu veřejné podpory a věcného plnění, zpracovaný na základě formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu;

   13. všechny smlouvy, které žadatel, jenž je výrobcem nebo koproducentem audiovizuálního díla, jehož výroba je pobídkovým projektem, uzavřel ve vztahu k jeho výrobě s ostatními koproducenty audiovizuálního díla, včetně všech dosud uzavřených dodatků k takovým smlouvám; smlouvy podle tohoto ustanovení musí být písemné a jejich případné změny musí mít formu písemného dodatku;

   14. smlouva, na jejímž základě žadatel, který není výrobcem ani koproducentem audiovizuálního díla, jehož výroba je pobídkovým projektem, zajišťuje výrobu takového audiovizuálního díla nebo její část, včetně všech dosud uzavřených dodatků k takové smlouvě; smlouva podle tohoto ustanovení musí být písemná a její případné změny musí mít formu písemného dodatku;

   15. podrobné informace o rozsahu natáčení audiovizuálního díla realizovaného v souladu s čl. 25. odst. 25.2 před podáním žádosti o zápis pobídkového projektu;

   16. čestné prohlášení žadatele, že splňuje podmínky podle § 50 odst. 1 písm. a) a b) zákona a podle § 39 odst. 1 písm. d) až i) zákona, není-li již součástí formuláře žádosti o zápis pobídkového projektu;

   17. údaje potřebné pro ověření bezúhonnosti osob podle § 39 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona; a

   18. dokumenty podle § 39 odst. 3 nebo 4, pokud se přikládají.

Žádost o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu a žádost o prodloužení lhůty

1. Povinnými přílohami nebo součástí žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52b odst. 3 a 4 zákona jsou přílohy podle čl. 27. odst. 27.1 písm. j), k) a l) v aktuálním znění a příloha podle čl. 27. odst. 27.1 písm. i), pokud došlo k její změně oproti znění, jež bylo přílohou nebo součástí žádosti o zápis pobídkového projektu.

2. Povinnými přílohami nebo součástí žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52b odst. 5 zákona jsou přílohy podle čl. 27. odst. 27.1 písm. a) až g), m) a n) v aktuálním znění a příloha podle čl. 27. odst. 27.1 písm. i), pokud došlo k její změně oproti znění, jež bylo přílohou nebo součástí žádosti o zápis pobídkového projektu.

3. Postup podle § 52b odst. 5 se uplatní i tam, kde dojde ke změně určení, která varianta audiovizuálního díla nebo seriálu podle § 42 odst. 4 zákona bude zpřístupněna veřejnosti některým ze způsobů podle § 42 odst. 5 zákona jako první.

4. Postup podle § 52b odst. 5 se uplatní i tam, kde dojde ke změně pobídkového projektu v tom smyslu, zda jde či nejde o pobídkový projekt podle § 43 odst. 5 zákona. Povinnými přílohami nebo součástí žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu jsou v takovém případě přílohy podle čl. 27. odst. 27.1 písm. a) až g) a i) až l) v aktuálním znění.

5. Žádost o změnu pobídkového projektu podle odst. 28.4 lze podat nejpozději:

   1. před zahájením natáčení audiovizuálního díla na území České republiky, jde-li o změnu z pobídkového projektu podle § 43 odst. 5 zákona [viz čl. 25. odst. 25.3 písm. e)] na projekt, jehož součástí je pořizování zvukově obrazového záznamu pro účely hraného nebo dokumentárního audiovizuálního díla;

   2. před uplynutím lhůty pro zahájení výroby na území České republiky podle čl. 25. odst. 25.7, jde-li o změnu z pobídkového projektu, jehož součástí je pořizování zvukově obrazového záznamu pro účely hraného nebo dokumentárního audiovizuálního díla, na pobídkový projekt podle § 43 odst. 5 zákona [viz čl. 25. odst. 25.3 písm. e].

6. Žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu podle § 52b odst. 3 nebo 4 zákona a podle § 52b odst. 5 zákona se podávají samostatně, tj. v případě potřeby změny předpokládané výše filmové pobídky a současně změny povahy audiovizuálního díla podává žadatel dvě žádosti o změnu rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu.

7. Postupem podle § 52g odst. 2 zákona může žadatel požádat také o prodloužení lhůt uvedených v čl. 25. odst. 25.8. V žádosti o prodloužení lhůty podle § 52g odst. 2 zákona uvede žadatel podrobně všechny okolnosti realizace pobídkového projektu, které brání splnění podmínek v původně uložených lhůtách, podrobně specifikuje zvlášť závažné a mimořádné důvody, pro něž o prodloužení lhůty žádá, a přiloží přílohy, jimiž takové zvlášť závažné a mimořádné důvody osvědčuje. Fond je oprávněn vyžádat si za účelem rozhodnutí o takové žádosti další informace a dokumenty.

Žádost o filmovou pobídku

1. Povinnými přílohami nebo součástí žádosti o filmovou pobídku jsou:

   1. vyúčtování uznatelných nákladů pobídkového projektu s odlišením čtyř kategorií uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 zákona, zpracované na základě formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu;

   2. přehled již vynaložených a rozpočet dosud nevynaložených celkových nákladů na výrobu audiovizuálního díla (bez DPH), jehož výroba je pobídkovým projektem; náklady uvedené v jiné měně se přepočtou na českou měnu kurzem devizového trhu nebo kurzem ostatních měn vyhlášeným Českou národní bankou nejdříve třicet kalendářních dnů před datem určeným žadatelem pro ověření uznatelných nákladů auditorem, nebo smluvně doloženým fixním kurzem projektu, popř. kurzem stanoveným interním účetním předpisem žadatele. Přehled může být předložen i v anglickém jazyce.

   3. aktuální finanční plán obsahující zdroje financování celkových nákladů výroby audiovizuálního díla, jehož výroba je pobídkovým projektem, včetně označení zdrojů financování majících povahu veřejné podpory a věcného plnění, zpracovaný na základě formuláře, který je součástí agendového informačního systému nebo je zveřejněn prostřednictvím webových stránek Fondu;

   4. zpráva auditora o ověření uznatelných nákladů podle čl. 26. odst. 26.13;

   5. potvrzení o sražení daně z příjmu vybírané srážkou nebo oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí v případě uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona a doklad o zaplacení této daně;

   6. samostatný účetní doklad o odměně žadatele v případě uznatelných nákladů podle § 44 odst. 1 písm. c) zákona;

   7. dokumenty podle čl. 27. odst. 27.1 písm. m) a n), nebo čestné prohlášení, že odpovídají znění již dříve předloženému Fondu při podání žádosti o zápis pobídkového projektu nebo později, na základě plnění podmínek uvedených v rozhodnutí o zápisu pobídkového projektu;

   8. písemná smlouva žadatele s poskytovatelem platebních služeb o vedení účtu žadatele, na který má být Fondem poukázána filmová pobídka, nebo písemné potvrzení poskytovatele platební služby o vedení takového účtu žadatele, ledaže jde o projektový bankovní účet, prokázaný Fondu již dříve v souvislosti s podáním žádosti o zápis pobídkového projektu;

   9. čestné prohlášení žadatele, že splňuje podmínky podle § 50 odst. 1 písm. a) a b) zákona a podle § 39 odst. 1 písm. d) až i) zákona, není-li již součástí formuláře žádosti o filmovou pobídku.

Koprodukční status

1. Koprodukční status bude Fondem udělen audiovizuálnímu dílu, které:

   1. splňuje podmínky Úmluvy nebo Revidované úmluvy, nebo

   2. splňuje podmínky jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci.

2. Potvrzení o splnění podmínek koprodukce bude Fondem uděleno kinematografickému dílu, které splňuje kritéria evropského filmového díla podle Úmluvy nebo oficiálně koprodukovaného filmového díla podle Revidované úmluvy.

3. Žádosti o udělení koprodukčního statusu nebo o vydání potvrzení podle předchozích odstavců se podávají na formuláři Fondu zpřístupněném prostřednictvím webové stránky Fondu, nebo prostřednictvím agendového informačního systému, od jeho zprovoznění.

4. Fond stanovuje a zveřejňuje metodické pokyny pro upravující postup a podmínky pro získání koprodukčního statusu a potvrzení o splnění podmínek koprodukce.

Intenzita veřejné podpory

1. Intenzitou veřejné podpory se rozumí míra poměru zdrojů financování majících charakter veřejné podpory, včetně podpory audiovize a filmových pobídek poskytovaných Fondem, na celkovém financování projektu. Nejvyšší přípustná míra intenzity veřejné podpory plyne z předpisů Evropské Unie nebo rozhodnutí orgánu Evropské Unie, v jejich rámci zákonem č. 215/2004 Sb. o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zákonem a jinými obecně platnými právními předpisy, v jejich rámci statutem, v jeho rámci výzvou k podávání žádostí o podporu audiovize (v případě podpory audiovize) a následně rozhodnutím o podpoře audiovize nebo rozhodnutími vydávanými v řízení o filmových pobídkách.

2. Nesplnění podmínek, za nichž je veřejná podpora poskytnuta, má za následek sankci podle zákona nebo jiných právních předpisů, případně též odnětí podpory audiovize nebo zrušení rozhodnutí o filmové pobídce a vrácení filmové pobídky, včetně povinnosti příjemce veřejné podpory zaplatit v souladu s právními předpisy úroky.

3. Náročným audiovizuálním dílem, jehož vývoj, výroba, distribuce nebo propagace je realizován(a) v rámci projektu, se rozumí dílo, jehož šance na ekonomický úspěch jsou omezené, přičemž vytvoření takového díla a pořízení jeho záznamu nebo realizace projektu je žádoucí pro jeho kulturní hodnotu, přestože je složité zajistit jeho financování z jiných zdrojů právě pro jeho kulturní náročnost.

4. Za náročné audiovizuální dílo je bez dalšího považováno:

   1. audiovizuální dílo experimentální povahy,

   2. audiovizuální dílo, jehož stopáž nepřesahuje 60 minut („krátkometrážní dílo“),

   3. audiovizuální dílo debutujícího režiséra, tj. dílo, jehož režisér dosud nerealizoval žádné jiné audiovizuální dílo, s výjimkou krátkometrážních děl, studentských nebo amatérských audiovizuálních děl,

   4. dokumentární audiovizuální dílo, a

   5. animované audiovizuální dílo.

5. Za náročné audiovizuální dílo je dále považováno, při splnění kritérií podle odst. 31.3, audiovizuální dílo vysoké umělecké hodnoty nebo náročného technického zpracování, které za náročné svým rozhodnutím označí rada podle čl. 22. odst. 22.10 písm. g), nebo komise podle čl. 12. odst. 12.10 písm. b) nebo odst. 12.11 písm. c).

6. Při posuzování intenzity veřejné podpory vychází Fond ze skutečností uvedených žadatelem o podporu audiovize nebo o filmovou pobídku v příslušných žádostech a jiných dokladech doručovaných Fondu v souvislosti s poskytováním podpor a filmových pobídek podle zákona, statutu a Fondem vydaných rozhodnutí, zejména z vyúčtování projektu.

7. Pokud celková veřejná podpora projektu, společně s podporou poskytnutou Fondem, přesáhne dle vyúčtování projektu nejvyšší přípustnou míru intenzity veřejné podpory určenou podle odst. 31.1, podpora audiovize nebo filmová pobídka bude příjemci vyplacena v takové snížené výši, aby společně s ostatními zdroji veřejné podpory poskytnutými na realizaci projektu nepřesáhla nejvyšší přípustnou míru intenzity veřejné podpory. Pokud již žadatel podporu audiovize nebo filmovou pobídku čerpal ve výši tuto nejvyšší přípustnou míru přesahující, je povinen vrátit poměrnou část čerpaných prostředků přesahující nejvyšší přípustnou míru intenzity veřejné podpory ve lhůtě stanovené v rozhodnutí. Pokud je jedním ze zdrojů financování projektu v dotačním okruhu výroba českého audiovizuálního díla vedle podpory audiovize též filmová pobídka, o jejímž poskytnutí ještě Fond nevydal rozhodnutí o poskytnutí filmové pobídky, nebude při postupu podle prvních dvou vět tohoto odstavce brána v úvahu jako veřejná podpora a intenzita veřejné podpory se posoudí následně při výpočtu filmové pobídky v rozhodnutí o filmové pobídce.

8. Poskytne-li Fond podporu audiovize na realizaci více fází téhož audiovizuálního díla (vývoj i výroba) nebo na jeho distribuci či propagaci, jde pro účely podpory audiovize o samostatné projekty, jejichž náklady ani příjmy se nesčítají, avšak:

   1. je-li poskytnuta podpora audiovize projektu výroby audiovizuálního díla, zahrnou se pro účely posouzení intenzity veřejné podpory do rozpočtu a vyúčtování projektu také náklady vynaložené na vývoj audiovizuálního díla i veřejná podpora poskytnutá Fondem nebo jiným poskytovatelem ve vztahu k takovému vývoji, včetně případné podpory audiovize poskytnuté podle zákona v dotačním okruhu vývoj audiovizuálního díla,

   2. je-li poskytnuta podpora audiovize nebo jiná forma veřejné podpory, ať již Fondem, nebo jiným poskytovatelem, projektu výroby audiovizuálního díla, použije se nejvyšší přípustná míra intenzity veřejné podpory ve vztahu k takovému projektu též pro projekty distribuce a propagace téhož audiovizuálního díla, budeli na jejich realizaci poskytnuta Fondem podpora audiovize v kategorii infrastruktury audiovize.

Další činnost Fondu

1. V souvislosti s činností podle odst. 2.3 a 2.4 Fond zejména:

   1. poskytuje oprávnění k užití audiovizuálních děl podle odst. 2.4, ať již přímo nebo prostřednictvím třetí osoby, s níž pro ten účel uzavře smlouvu, a inkasuje odměny za poskytnutí oprávnění,

   2. vede evidenci autorů a jejich děl a výkonných umělců a jejich uměleckých výkonů, k nimž vykonává majetková práva, poskytuje oprávnění k užití takových děl a výkonů, ať již přímo nebo prostřednictvím třetí osoby, s níž pro ten účel uzavře smlouvu, a inkasuje odměny za poskytnutí oprávnění,

   3. vede evidenci uzavřených smluv podle písm. a) a b),

   4. provádí evidenci autorských děl a uměleckých výkonů podle písm. b) u kolektivních správců za účelem výběru odměn z povinné kolektivní správy a inkasuje tyto odměny,

   5. plní povinnosti vůči nositelům práv autorských a souvisejících, jejichž výkon na něj přešel podle § 14 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zejména vyplácí odměny za užití předmětů práva autorského a práv souvisejících v rozsahu oprávnění poskytnutých Fondem,

   6. vede evidenci audiovizuálních děl podle odst. 2.4,

   7. pečuje o archiv audiovizuálních děl podle odst. 2.4, nevykonává-li tuto péči Národní filmový archiv, včetně zajištění jejich digitalizace a restaurování.

2. Fond zveřejňuje informace o poskytnutých podporách audiovize a o poskytnutých filmových pobídkách v rozsahu a způsobem podle § 57b zákona.

3. Každé audiovizuální dílo, na jehož vývoj, výrobu, distribuci nebo propagaci je podána žádost o podporu audiovize, nebo v souvislosti s jehož výrobou je podána žádost o filmovou pobídku, je opatřeno projektovým identifikačním číslem z důvodu sledování indikátorů.

4. Každý projekt, ve vztahu k němuž je podána žádost o podporu audiovize v okruhu podle § 31 odst. 1 písm. d), f) až j) zákona, je opatřen projektovým identifikačním číslem z důvodu sběru a analýzy dat.

5. Projektová identifikační čísla přiděluje kancelář Fondu.

Přístup do agendového informačního systému

1. Navrhovatelé kandidátů na členy představenstva, rad, výboru, komise a na hodnotitele, žadatelé o podporu audiovize nebo osoby podávající žádosti v řízení o filmových pobídkách, poplatníci, žadatelé o udělení koprodukčního statusu a další osoby, které mají podle § 30 odst. 2 zákona činit podání a jiné úkony prostřednictvím agendového informačního systému, činí od jeho zprovoznění taková podání a úkony výlučně prostřednictvím agendového informačního systému. Uvedené osoby tak činí samy, prostřednictvím zástupce oprávněného za osobu jednat v souladu s právními předpisy nebo prostřednictvím zmocněnce. Osoba, která činí podání či jiné úkony prostřednictvím agendového informačního systému, je dále nazývána jako „uživatel“.

2. Uživatel se přihlašuje do agendového informačního systému s využitím prostředku elektronické identity (NIA ID jako prostředek umožňující přihlášení k agendovému informačnímu systému jako portálu národního bodu). Pokud je uživatel osobou, která nedisponuje elektronickým prostředkem přístupu do datové schránky ani jiným prostředkem elektronické identifikace, přihlašuje se prostřednictvím přístupových údajů přidělených Fondem na základě žádosti uživatele a jiné než elektronické identifikace. Žádost o přidělení přístupových údajů se podává a jiná než elektronická identifikace se za tímto účelem provádí následujícími postupy:

   1. uživatel požádá o přidělení přístupových údajů osobně, přičemž dojde k ověření jeho totožnosti průkazem totožnosti (občanskému průkazu nebo jinému průkazu totožnosti vydanému orgánem veřejné moci, který obsahuje fotografii jeho držitele),

   2. uživatel požádá o přidělení přístupových údajů písemnou žádostí s úředně ověřeným podpisem,

   3. uživatel požádá o přidělení přístupových údajů elektronickou žádostí s uznávaným elektronickým podpisem, a to prostřednictvím elektronické pošty nebo agendového informačního systému.

3. Na základě žádosti o přístupové údaje učiněné v souladu s odst. 33.2 a po identifikaci žadatele Fond žadateli zpřístupní přístupové údaje, a to jedním ze způsobů, který si žadatel zvolí v žádosti: doručením prostřednictvím elektronické pošty, doporučeně poštou nebo osobním převzetím v sídle Fondu.

4. Podrobnosti o způsobu užívání agendového informačního systému a komunikace prováděné jeho prostřednictvím jsou stanoveny v metodice agendového informačního systému, kterou vydá ředitel Fondu a Fond ji uveřejní na svých webových stránkách ke dni zprovoznění agendového informačního systému. Ředitel Fondu je oprávněn tuto metodiku průběžně aktualizovat s ohledem na technický vývoj agendového informačního systému nebo potřeby jeho provozu.

Profil žadatele a profil kandidáta

1. Profil žadatele je soubor informací obsažený v agendovém informačním systému, vztahujících se k žadateli o poskytnutí podpory audiovize nebo žadateli o filmovou pobídku, zejména k jeho dosavadním profesním výsledkům. Součástí profilu žadatele je také historie úspěšnosti jím podaných žádostí o podporu audiovize a žádostí v řízeních o filmových pobídkách.

2. Při každém podání žádosti prostřednictvím agendového informačního systému je žadatel vyzván ke stvrzení správnosti a úplnosti informací obsažených v profilu žadatele, popřípadě k jejich aktualizaci.

3. Profil kandidáta je soubor informací obsažený v agendovém informačním systému, vztahujících se k fyzické osobě, která souhlasí se svou kandidaturou na místo člena představenstva, rady, výboru, komise nebo do funkce hodnotitele (dále jen „kandidát“). Profil kandidáta může být zřízen jen na písemnou žádost kandidáta nebo s jeho písemným souhlasem a na jeho písemnou žádost musí být zrušen. Žádost nebo souhlas kandidáta podle předchozí věty musí obsahovat všechny údaje, které má podle odstavce 34.5 a 34.6 obsahovat profil kandidáta a čestné prohlášení, že kandidát splňuje předpoklady pro výkon dané funkce. Fond zruší profil kandidáta (nebo jej omezí pro kandidaturu jen do některých funkcí) z vlastního podnětu, zjistí-li, že kandidát přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce podle zákona.

4. Osoba, která má profil kandidáta, může být prostřednictvím agendového informačního systému navržena na člena představenstva, rady, výboru, komise nebo do funkce hodnotitele postupem podle čl. 4. Má se za to, že osoba, která má profil kandidáta, souhlasí se svým jmenováním do funkce člena orgánu Fondu podle údajů uvedených v profilu kandidáta.

5. Profil kandidáta obsahuje ve veřejné části:

   1. jméno a příjmení kandidáta a datum narození,

   2. určení, zda kandidát souhlasí se svým jmenováním členem představenstva, rady (včetně určení konkrétní rady), výboru, komise nebo hodnotitelem (včetně určení konkrétní kategorie podpory audiovize a dotačního okruhu) a

   3. podrobný profesní životopis kandidáta z oblasti audiovize.

6. Profil kandidáta obsahuje v neveřejné části, pouze pro účely Fondu:

   1. adresu trvalého bydliště kandidáta, kontaktní adresu, číslo občanského průkazu (je-li kandidát občanem České republiky), adresu elektronické pošty a telefonní číslo,

   2. údaje kandidáta, který je občanem České republiky, potřebné pro ověření jeho bezúhonnosti Fondem, a

   3. doklady podle čl. 4. odst. 4.4 písm. h) nebo j).

7. Neobsahuje-li profil kandidáta doklady podle odstavce 34.6 písm. c) nebo d), poskytne je Fondu navrhovatel kandidatury jakožto nedílnou součást návrhu, jinak bude návrh kandidatury vyřazen postupem podle čl. 4. odst. 4.6.

Obecně k audiovizuálním poplatkům

1. Audiovizuální poplatek je daní podle daňového řádu. Správa audiovizuálních poplatků, tedy jejich zjištění, stanovení a výběr, se řídí zákonem a daňovým řádem.

2. Fond je při výběru audiovizuálních poplatků správcem daně, tedy obdobně jako finanční úřad vede kompletní daňové řízení (příjem a kontrola poplatkových přiznání, stanovení poplatku, výběr poplatku, provádění daňové kontroly a místního šetření, tedy kontroly na místě u poplatníka atd.).

3. Podrobnosti upravuje metodika k audiovizuálním poplatkům vydaná Fondem.

4. Poplatkovou povinnost dle § 27 zákona mají subjekty poskytující audiovizuální mediální služby na vyžádání, ať již jsou zapsány do seznamu vedeného Radou pro rozhlasové a televizní vysílání podle zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“), nebo nikoli. Při kontrole plnění poplatkové povinnosti vychází Fond především ze seznamu provozovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vedeného Radou pro rozhlasové a televizní vysílání.

5. Poplatkovou povinnost dle § 28 zákona mají subjekty provozující převzaté televizní vysílání nejpozději od účinnosti registrace podle § 26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhlasovém a televizním vysílání“).

6. Poplatkovou povinnost dle § 28a zákona mají subjekty provozující televizní vysílání nejpozději od pravomocného udělení licence podle § 12 a násl. zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

7. Poplatkovým obdobím pro všechny audiovizuální poplatky je dle § 29 odst. 4 zákona kalendářní rok.

8. Poplatník nebo plátce je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí poplatkového období, tj. kalendářního roku (§ 136 odst. 1 daňového řádu). Tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud poplatkové přiznání nebylo ve lhůtě 3 měsíců podáno a následně bylo podáno elektronicky. Na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období se lhůta prodlužuje, pokud má poplatník nebo plátce uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo poplatkové přiznání nebylo podáno ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí poplatkového období a následně je podáno daňovým poradcem.

9. Lhůtu pro podání poplatkového přiznání nelze prodloužit.

10. Formuláře poplatkových přiznání vč. platebních podmínek jsou zveřejněny na webových stránkách Fondu. Od zprovoznění agendového informačního systému se poplatkové přiznání podává výhradně jeho prostřednictvím.

11. Souběžně s podáním poplatkového přiznání má poplatník nebo plátce povinnost uhradit audiovizuální poplatek. Poplatek je splatný k poslednímu dni lhůty pro podání poplatkového přiznání. Audiovizuální poplatek se hradí formou bezhotovostní úhrady v českých korunách na účet Fondu k tomuto účelu zřízenému. Číslo účtu je zveřejněno na webových stránkách Fondu a v poplatkovém přiznání v agendovém informačním systému.

12. V případech vymezených v § 156 daňového řádu, zejména pokud by neprodlená úhrada znamenala pro poplatníka nebo plátce vážnou újmu, může Fond na žádost poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku povolit posečkání úhrady audiovizuálního poplatku nebo rozložení jeho úhrady na splátky. Fond může rozhodnutí o posečkání podmínit zajištěním audiovizuálního poplatku (např. dobrovolným ručením nebo finanční zárukou podle § 173 daňového řádu). Podání žádosti o posečkání je spojeno s úhradou správního poplatku dle zákona 634/2024 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

13. Fond rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání.

14. Neuhradí-li poplatník nebo plátce audiovizuální poplatek včas, vymáhá jej Fond podle daňového řádu.

15. Je-li tentýž výnos nebo příjem alespoň z části předmětem více druhů audiovizuálních poplatků, rozdělí se pro účely audiovizuálních poplatků po jednotlivých částech odpovídajících vymezení předmětu daných poplatků. Poplatník nebo plátce, kterému vzniká takový výnos nebo příjem, zavede a uplatňuje zásady, podle kterých takto dělí příjem nebo výnos; tyto zásady je povinen evidovat v písemné formě a s uvedením o dni jejich zavedení a o případném dni, kdy byly nahrazeny jinými zásadami. V případě podle věty prvé se podávají ve vztahu ke každému druhu audiovizuálních poplatků samostatná poplatková přiznání.

16. Úhrada audiovizuálního poplatku Fondu nezakládá zánik povinnosti poplatníka nebo plátce k placení jiných daní a poplatků vyplývajících z právních předpisů.

Využití audiovizuálních poplatků

1. Příjmy Fondu z audiovizuálních poplatků lze použít výhradně na poskytování podpory audiovize, není-li v odst. 36.3 stanoveno jinak.

2. Výše příjmů Fondu z audiovizuálních poplatků slouží jako referenční hodnota pro výpočet výše každoročně Fondu poskytované dotace na filmové pobídky a na podporu audiovize, v souladu s § 24a odst. 2, 3 a 6 zákona.

3. Příjem ve výši 25 % každoročního výnosu Fondu z poplatku z kinematografického představení, nejvýše však 10 000 000 Kč v jednom kalendářním roce, může Fond použít na úhradu provozních nákladů Fondu, a to včetně nákladů na zaměstnance Fondu.

Samovyměření a samodoměření audiovizuálních poplatků

1. Platební výměr audiovizuálního poplatku se na základě podaného poplatkového přiznání nevydává. Audiovizuální poplatek se považuje za vyměřený ve výši tvrzené v poplatkovém přiznání.

2. Nepodá-li poplatník nebo plátce včas poplatkové přiznání, platí fikce, že tvrdí audiovizuální poplatek ve výši 0 Kč a audiovizuální poplatek se považuje bez dalšího za vyměřený v této výši. Fond zašle poplatníkovi nebo plátci informaci o tomto nulovém vyměření. Pokuta za opožděné podání poplatkového přiznání se v takovém případě neuplatňuje.

3. Dodatečný platební výměr audiovizuálního poplatku se na základě podaného dodatečného poplatkového přiznání nevydává. Audiovizuální poplatek se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání ve výši odpovídající rozdílu mezi výší posledního známého audiovizuálního poplatku a výší audiovizuálního poplatku tvrzené v tomto dodatečném poplatkovém přiznání. Dodatečné poplatkové přiznání na audiovizuální poplatek ve výši nižší, než je výše posledního známého audiovizuálního poplatku, nelze podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení audiovizuálního poplatku.

4. Případný nedoplatek vzniklý v důsledku doměření audiovizuálního poplatku nastává ke dni doměření audiovizuálního poplatku.

5. Fond může jako správce audiovizuálního poplatku doměřit audiovizuální poplatek z moci úřední také na základě postupu k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu, jehož předmětem je podané poplatkové přiznání (včetně případu, kdy poplatkové podání nebylo podáno a fikcí se předpokládá audiovizuální poplatek tvrzený ve výši 0 Kč) nebo podané dodatečné poplatkové přiznání. V případě doměření audiovizuálního poplatku z moci úřední vzniká povinnost uhradit penále podle § 251 daňového řádu.

Profil poplatníka audiovizuálních poplatků

1. Profil poplatníka audiovizuálních poplatků je soubor informací obsažený v agendovém informačním systému, vztahujících se k poplatníkovi nebo plátci audiovizuálních poplatků.

2. Profil poplatníka audiovizuálních poplatků obsahuje zejména:

   1. typ osoby (právnická / fyzická, podnikající / nepodnikající apod.),

   2. název/jméno poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   3. IČO poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   4. DIČ poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   5. adresu sídla, místa podnikání nebo místa trvalého pobytu poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   6. ID datové schránky poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   7. číslo bankovního účtu poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku vedeného v české měně,

   8. informace o tom, kdo je oprávněn za poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku jednat (uvedením členů statutárního orgánu),

   9. kontaktní osobu poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   10. telefonní číslo kontaktní osoby poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   11. elektronickou adresu kontaktní osoby poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku,

   12. jde-li o poplatníka nebo plátce audiovizuálního poplatku z kinematografického představení, též identifikaci vlastníka kina, v němž poplatník nebo plátce audiovizuálního poplatku pořádá kinematografická představení, není-li jím on sám.

Poplatek z kinematografického představení

1. Plátcem poplatku z kinematografického představení podle § 26 zákona je pořadatel kinematografického představení, tedy fyzická nebo právnická osoba, která na své náklady a na svou odpovědnost pořádá kinematografické představení, tj. zpřístupňuje audiovizuální díla veřejnosti v kině nebo podobným způsobem [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona].

2. Základem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti, tedy peněžitá částka, kterou návštěvník kinematografického představení zaplatí za to, že se jej může zúčastnit. Základem poplatku z kinematografického představení je cena vstupného bez poplatku z kinematografického představení a bez daně z přidané hodnoty. Plátce poplatku z kinematografického představení zahrne poplatek z kinematografického představení do ceny vstupného.

3. V případě, že kinematografické představení je součástí multikulturní akce za souhrnné vstupné, poplatek se neodvádí. Multikulturní akcí je taková akce, jejíž program kromě kinematografického představení zahrnuje i jiná kulturní vystoupení, například hudební, taneční či divadelní. Multikulturní akcí pro odstranění pochybností není kinematografické představení, jehož součástí je vedle zpřístupnění audiovizuálního díla pouze doprovodné sdělování jiného audiovizuálního nebo zvukového obsahu (jako jsou například reklamy nebo upoutávky na jiná díla) návštěvníkům představení před zahájením promítání audiovizuálního díla nebo po jeho skončení.

4. Pokud se za kinematografické představení nevybírá vstupné, poplatek z kinematografického představení se nehradí.

5. Sazba poplatku z kinematografického představení činí 2 % ze základu poplatku.

6. Plátce poplatku je povinen vést pro účely poplatku evidenci, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména:

   1. název audiovizuálního díla a datum pořádání kinematografického představení, a

   2. počet diváků kinematografického představení a výši vstupného vybraného za pořádání kinematografického představení.

7. Evidenci podle odst. 39.6 je plátce poplatku povinen uchovávat po dobu lhůty pro stanovení poplatku (§ 97 odst. 5 a § 148 daňového řádu). Fond je oprávněn podle § 97 odst. 4 daňového řádu průběžně ověřovat řádné plnění evidenční povinnosti, požadovat předložení dokladů, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

1. Poplatníkem je subjekt, který poskytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání a je

   1. usazený v České republice, nebo

   2. neusazený v České republice, pokud zaměřuje audiovizuální mediální službu na vyžádání na koncového uživatele v České republice.

2. Poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání není provozovatel televizního vysílání ze zákona, tj. Česká televize.

3. Od poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je osvobozen poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání

   1. s nízkým obratem, nebo

   2. vykazující nízkou sledovanost, nebo

   3. v případě, že jím poskytovaná služba neobsahuje takový druh nebo typ audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle zákona, bez ohledu na jejich národnost nebo místo výroby, nebo

   4. v případě, že jím poskytovaná služba obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl podle písm. c), přičemž zanedbatelným počtem se rozumí nejvýše 3 % programové nabídky v daném poplatkovém období, nebo

   5. která je tematicky výjimečnou audiovizuální mediální službou na vyžádání.

4. Tematicky výjimečnou audiovizuální mediální službou na vyžádání se rozumí taková služba, jejíž nabídka obsahuje pouze audiovizuální díla zpracovávající jedno téma nebo využívající postupy jednoho žánru nebo jedné unikátní technologie výroby, a současně jde o téma, které nezpracovávají, nebo žánr či technologii výroby, jejichž postupy nevyužívají audiovizuální díla nabízená prostřednictvím audiovizuálních mediálních služeb zaměřených na širokou nabídku audiovizuálních děl.

5. Předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je výnos z:

   1. audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice a

   2. audiovizuálního obchodního sdělení ve smyslu zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, zobrazovaného koncovým uživatelům v České republice spojeného s poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v České republice.

6. Předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání však není výnos z audiovizuálního obchodního sdělení, které přímo nesouvisí se sledováním pořadu, který je obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání.

7. Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je tvořen dílčím poplatkem z úhrnu cen a dílčím poplatkem z nerealizované přímé investice.

8. Základem dílčího poplatku z úhrnu cen je součet

   1. úhrnu cen zaplacených koncovým uživatelem poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání jak za jednorázové poskytnutí služby, jejíž součástí je zpřístupnění audiovizuálního díla, tak za audiovizuální mediální služby na vyžádání poskytnuté jinak než jednorázovým zpřístupněním díla, a to bez ohledu na jejich technologickou povahu, zahrnující též všechny formy předplatného, je-li součástí služby zpřístupnění alespoň jednoho audiovizuálního díla, a

   2. úhrnu cen sjednaných poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání se zadavatelem audiovizuálního obchodního sdělení, které je zobrazováno spolu s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání.

9. Do základu dílčího poplatku z úhrnu cen se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

10. Sazba dílčího poplatku z úhrnu cen činí 2 %.

11. Dílčí poplatek z úhrnu cen lze snížit o slevu za přímou investici podle § 27 zákona, a to nejvýše o 50 % celkové výše tohoto dílčího poplatku. Slevu za přímou investici může poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání uplatnit do výše úhrnu doplňkových uplatněných přímých investic za poplatkové období (kalendářní rok). Sleva musí být uplatněna v řádném poplatkovém přiznání a nelze ji uplatnit zpětně ani změnit její uplatněnou výši. Pokud nebylo podáno řádné poplatkové tvrzení, uplatňuje se fikce, že poplatník tvrdí poplatek ve výši 0 Kč, a tedy ani neuplatňuje slevy.

12. Dílčí poplatek z úhrnu cen tedy činí kladný rozdíl součinu základu poplatku podle odstavců 40.8 a 40.9 a sazby poplatku podle odstavce 40.10 a slevy za přímou investici.

13. Dílčí poplatek z nerealizované přímé investice se vypočte jako kladný rozdíl mezi 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen podle odstavců 40.8 a 40.9 a úhrnu základních uplatněných přímých investic.

14. Poplatek z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání se vypočte jako součet výše uvedených dílčích poplatků.

15. Poplatník poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen vést evidenci, spolu s podklady nezbytnými k jejímu vedení, která obsahuje alespoň údaje uvedené v § 27b odst. 4 zákona. Je-li s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání zobrazováno audiovizuální obchodní sdělení, jehož výnos je předmětem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, je poplatník povinen vést v evidenci pro účely poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb další údaje uvedené v § 27b odst. 5 zákona.

16. Fond v souladu s ustanovením § 10 odst. 6 zákona sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazení v České republice a poskytovatelé audiovizuální mediální služby na vyžádání, kteří nejsou usazeni v České republice, ale svou audiovizuální mediální službu na vyžádání zaměřují na diváky v České republice, plní své povinnosti podle § 27 až 27b zákona. O plnění povinnosti předkládá Fond Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Fondu obdržela předchozí obdobnou zprávu.

Přímá investice

1. Přímou investicí podle § 27a zákona se rozumí výdaj uhrazený poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je poplatníkem poplatku z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a není v plném rozsahu osvobozen od tohoto poplatku, na

   1. nabývání oprávnění k užití audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce,

   2. výrobu audiovizuálního díla v původní jazykové verzi v českém jazyce, české jazykové verze zahraničního audiovizuálního díla nebo zahraniční jazykové verze českého audiovizuálního díla.

2. Nepeněžní výdaj není přímou investicí.

3. Pro účely poplatku z poskytování audiovizuálních služeb na vyžádání je třeba přímé investice uplatnit ve vztahu k poplatkovému období (kalendářnímu roku) v souladu s § 27a odst. 4 a 7 zákona. Každý výdaj, který je přímou investicí, lze uplatnit pouze ve vztahu k jedinému poplatkovému období. Přímou investici lze rozdělit na části, které poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání uplatní ve vztahu k více poplatkovým obdobím (kalendářním rokům), avšak jejich úhrn nesmí přesáhnout výši takové přímé investice.

4. Každý výdaj (bez ohledu na to, zda je uplatňován jako celek nebo po částech) vynaložený společně více osobami může jako přímou investici uplatnit pouze jedna z nich.

5. Uplatněné přímé investice se do výše 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen za příslušný kalendářní rok označují jako základní uplatněné přímé investice.

6. Uplatněné přímé investice nad rámec 1,5 % ze základu dílčího poplatku z úhrnu cen za příslušný kalendářní rok se označují jako doplňkové uplatněné přímé investice.

7. Přímá investice se uplatňuje v poplatkovém přiznání, a to buď jako očekávaný úhrn základních uplatněných přímých investic, pokud jde o náklady, které dosud nebyly uhrazeny, nebo jako úhrn skutečně vynaložených základních uplatněných přímých investic, pokud jde o náklady, které již byly uhrazeny, tzn. o výdaje. Uplatní-li poplatník slevu za přímou investici v režimu podmíněné slevy, uvede v poplatkovém přiznání, kolik činí úhrn doplňkových uplatněných přímých investic.

8. Nebyly-li splněny všechny podmínky pro uplatnění přímé investice podle § 27a odst. 7 zákona, krátí se podle § 27a odst. 10 zákona úhrn uplatněných přímých investic tak, aby byly podmínky splněny a poplatník je povinen podat dodatečné poplatkové přiznání. Neučiní-li tak, vyzve jej Fond k odstranění pochybností v rámci postupu k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu, případně jej vyzve k podání dodatečného poplatkového přiznání podle § 145 odst. 2 daňového řádu. Podá-li poplatník dodatečné poplatkové přiznání, považuje se poplatek za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku. Neodstraní-li poplatník pochybnosti, nebo nepodá-li dodatečné poplatkové přiznání, doměří mu Fond poplatek z moci úřední spolu s penále podle § 251 daňového řádu. Vznikne-li v důsledku doměření poplatku nedoplatek, je poplatník povinen jej Fondu uhradit.

9. Pokud byla v poplatkovém přiznání uvedena očekávaná výše úhrnu uplatněných přímých investic, je poplatník povinen vyúčtovat skutečně uplatněné přímé investice v dodatečném poplatkovém přiznání za poplatkové období, ke kterému byly přímé investice uplatněny. Podrobnosti vyúčtování budou upraveny v metodice vydané Fondem.

10. Poplatník je povinen vést evidenci a přehled výdajů (doložených dokladem o úhradě, například výpisem z bankovního účtu), spolu s přehledem jednotlivých nákladů vynaložených dodavateli, kteří pro poplatníka projekt, na nějž je vynakládána přímá investice, realizují. Tuto evidenci je poplatník povinen uchovávat po dobu lhůty pro stanovení poplatku (§ 97 odst. 5 a § 148 daňového řádu), přičemž Fond může podle § 97 odst. 4 daňového řádu průběžně ověřovat řádné plnění evidenční povinnosti, požadovat předložení dokladů, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

Poplatek z převzatého televizního vysílání

1. Plátcem poplatku z převzatého televizního vysílání je provozovatel převzatého televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace udělené podle § 26 a násl. zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

2. Předmětem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Základem poplatku z převzatého televizního vysílání je cena bez poplatku z převzatého televizního vysílání, která je placena plátci poplatku za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Plátce poplatku tento poplatek zahrne do ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání.

3. Sazba poplatku z převzatého televizního vysílání činí 2 %.

4. Plátce poplatku z převzatého televizního vysílání je povinen vést pro účely poplatku evidenci, jež obsahuje veškeré údaje vztahující se k poplatkové povinnosti, zejména údaje o počtu osob, kterým je poskytnuto převzaté televizní vysílání, a výši jimi zaplacené ceny za poskytnutí převzatého televizního vysílání. Tuto evidenci je plátce poplatku z převzatého televizního vysílání povinen uchovávat po dobu lhůty pro stanovení poplatku (§ 97 odst. 5 a § 148 daňového řádu), přičemž Fond může podle § 97 odst. 4 daňového řádu průběžně ověřovat řádné plnění evidenční povinnosti, požadovat předložení dokladů, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

Poplatek z vysílání reklamy

1. Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů nebo k vysílání šířenému prostřednictvím zvláštního přenosového systému, udělené podle § 12 a násl. zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.

2. Od poplatku z vysílání reklamy je osvobozen provozovatel televizního vysílání, jde-li o šíření programu, který obsahuje zanedbatelný počet audiovizuálních děl, která mohou být předmětem podpory audiovize nebo filmových pobídek podle zákona, nebo taková audiovizuální díla neobsahuje.

3. Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.

4. Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy, a u poplatníka, který není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.

5. Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času.

6. Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 % z příjmu, resp. výnosu z vysílání reklamy.

7. Poplatník je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti v souladu s § 28a odst. 7 zákona. Tuto evidenci je poplatník povinen uchovávat po dobu lhůty pro stanovení poplatku (§ 97 odst. 5 a § 148 daňového řádu), přičemž Fond může podle § 97 odst. 4 daňového řádu průběžně ověřovat řádné plnění evidenční povinnosti, požadovat předložení dokladů, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

8. Dorovnání poplatku z vysílání reklamy vyměřené Fondem jako správcem poplatku podle § 28b a § 28c zákona je příslušenstvím poplatku z vysílání reklamy.