Do výzvy bylo přihlášeno 25 projektů, mezi nimiž se jako zásadní jeví koprodukce se slovenskými producenty, ve kterých je silná účast české strany jak po stránce tvůrčí, tak finanční. Přesto tentokrát slovenská produkce nedominovala tak výrazně jako v minulých výzvách, neboť se některé projekty po změně podmínek ve výzvě Výroba celovečerního hraného filmu přesunuly do ní. I tak se ale nejlépe umístil právě slovensko-český projekt Martina Šulíka Spisovatel. Mezi projekty byla jen jedna žádost o podporu animovaného filmu a pět dokumentárních filmů, zbylé projekty žádaly na výrobu hraných filmů.

Z výzvy je patrné, že čeští producenti navazují i nadále na spolupráci se zahraničními producenty např. z pobaltských republik, Polska či Francie a zároveň budují nové koprodukční vztahy. Výrazné, dobře připravené koprodukční projekty pak následně mají možnost uspět u mezinárodního fondu Eurimages, což přináší prostředky i pro české producenty. I z tohoto hlediska je zásadní podpora národního fondu.

 

Tato výzva přinesla jako obvykle velký počet kvalitních projektů. O podporu se ucházely filmy s velkými evropskými jmény jako Damjan Kozole, Peter Bebjak, Stephan Komandarev či se svým druhým filmem islandský režisér Hlynur Pálmason. Většina těchto projektů se umístila nad 70 bodovou hranicí potřebnou k dosažení podpory, ale vzhledem k finanční alokaci nemohly být podpořeny. Jednalo o projekty, které mají český vstup plánován až ve fázi postprodukce.

V rámci hodnocení byly upřednostněny projekty, které mají potenciál oslovit české i mezinárodní publikum, a to jak v klasické distribuci, tak na festivalové scéně. Dále Rada pozitivně hodnotila větší kreativní podíl české strany na výrobě filmu a případnou reciprocitu. Vzhledem ke kvalitě projektů bylo toto rozhodovaní opět velmi náročné a Rada obodovala nad 70 bodovou hranici nutnou k dosažení podpory hned 14 projektů. Podpořit jich však mohla pouze 8.

V posledních letech Rada může sledovat posun od spíše servisního charakteru spolupráce k propracovanějším koprodukčním schématům, což je jeden z klíčových dlouhodobých cílů, které si stanovila. Zahraniční produkce hledají u svých českých partnerů především zajištění postprodukčních prací a vytipované členy štábů (zvukaře, kostýmní výtvarníky, hudební skladatele a další). U slovenských projektů je kreativní spolupráce ještě intenzivnější.