2018-2-9-28 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu
Do výzvy bylo přihlášeno 25 projektů s celkovým požadavkem na podporu ve výši 65 milionů, zatímco ve výzvě byla alokována částka 24 milionů. Slovenské koprodukce, které dominovaly předchozím výzvám, byly v této výzvě v menšině a žadatelé se pravděpodobně přesunuli do majoritní české výzvy. Nejlépe hodnoceným snímkem této výzvy byl koprodukční projekt s Polskem Nezanechat stopy. Polsko-česká spolupráce je také třetí nejlépe hodnocený projekt DEAR ONES. Druhý bodově nejlepší projekt Všichni lidé budou bratři je přirozenou koprodukcí se Slovenskem.
Mezi projekty byly tři žádosti o podporu animovaného filmu a čtyři dokumentárního filmu, zbylé projekty žádaly na výrobu hraných filmů.
Z výzvy je patrné, že čeští producenti navazují i nadále na spolupráci se zahraničními producenty např. z pobaltských republik, Polska, Německa či Francie a zároveň̌ budují nové koprodukční vztahy. Výrazné, dobře připravené koprodukční projekty pak následně mají možnost uspět u mezinárodního fondu Eurimages, což přináší prostředky i pro české producenty. I z tohoto hlediska je zásadní podpora národního fondu.
Nad bodovou hranici 70 bodů nutnou pro podporu se tentokrát dostalo 13 projektů, na tři z nich s nejnižším bodovým ohodnocením již z alokace nezbyly žádné finance. Projekty, které se umístily pod 70 body měly problémy převážně na straně autorské, tedy předložené scénáře nenaplnily hlavně první prioritu výzvy, tedy rozvoj kvalitní, umělecky a společensky progresivní, žánrově diverzifikované české kinematografie, nebo nebyly ve fázi producentské přípravy dostačující pro výrobu, a to zejména na straně financování majoritní části.
Rada připomíná, že pro podporu ve výzvě na minoritní koprodukce je zásadní finanční zajištění majoritního financování hlavního koproducenta.
V rámci hodnocení byly upřednostněny projekty, které mají potenciál oslovit české i mezinárodní publikum, a to jak v klasické distribuci, tak na festivalové scéně. Dále Rada pozitivně hodnotila větší kreativní podíl české strany na výrobě filmu a připadnou reciprocitu.
V posledních letech Rada dále sleduje posun od spíše servisního charakteru spolupráce k propracovanějším koprodukčním schématům, což je jeden z klíčových dlouhodobých cílů, které si stanovila. Zahraniční produkce hledají u svých českých partnerů především zajištění postprodukčních prací a vytipované členy štábu (zvukaře, kostýmní výtvarníky, hudební́ skladatele a další). U slovenských projektů je kreativní spolupráce ještě intenzivnější.