Výsledky rozhodování Rady - 2020-1-6-21 Mimořádná výzva Kompletní vývoj celovečerního hraného filmu, dokumentárního filmu nebo hraného seriálu
Výzva Kompletní vývoj celovečerního hraného filmu, dokumentárního filmu nebo hraného seriálu byla vyhlášena mimořádně, v reakci na dopady pandemie COVID-19 na oblast výroby filmových audiovizuálních děl. Jejím cílem bylo podpořit vývoj nových projektů v období, kdy karanténní opatření dočasně komplikují nebo omezují filmovou výrobu. S ohledem na to, jak pandemie COVID-19 akceleruje změny, probíhající v posledních letech v diváckých praktikách a návazně i v audiovizuálním průmyslu jako celku, byly do této výzvy poprvé v historii zahrnuty i hrané televizní seriály. Cílem tohoto kroku bylo podpořit české producenty, pro něž se tato oblast audiovizuální tvorby nevyhnutelně stává významných oborem činnosti, a ověřit při té příležitosti prakticky perspektivní možnosti její dlouhodobé koncepční podpory.
Ve výzvě se sešlo celých devadesát sedm žádostí, z nichž téměř polovina, čtyřicet, patřila právě k seriálové tvorbě. Velký počet žádostí, omezené finanční prostředky v alokaci a novost problematiky seriálové tvorby spolu s krátkým časem na vyhodnocení mimořádné výzvy představovaly pro Radu Státního fondu kinematografie významnou pracovní zátěž nad rámec běžného provozu. Vyhodnocování žádostí dále komplikoval fakt, že řada žadatelů nedodržela maximální rozsah povinných příloh, především v oblasti synopse, outline jednotlivých dílů a treatmentu. To, co se z pohledu žadatele jeví jako relativně malá odchylka od zadání v počtu pouhých několika stran navrch při takto velkém počtu žádostí znamená v důsledku stovky stran čteného textu a hodiny práce Rady navíc. Rada se proto rozhodla při hodnocení žádostí více než dříve přihlížet k dodržení formální stránky příloh a přesažení stanoveného rozsahu považovat za důvod ke sníženému bodování.
Výsledky výzvy, především počet a kvalita přihlášených projektů v kategorii seriálů, potvrzují původní předpoklad, že koncepční podpora této části audiovizuální tvorby je tématem, jímž by se Státní fond kinematografie měl zabývat v přípravě své budoucí dlouhodobé koncepce. Ukazuje se, že má smysl podporu zaměřit především na podporu skutečně serializovaných dramatických děl – zejména projekty prezentované jako minisérie byly velmi často spíše pokusem o rozředění dramatického tvaru celovečerního filmu do delší stopáže. Rada se proto při hodnocení projektů vždy snažila přihlédnout k vhodnosti použití dramatické formy seriálového díla pro námět, téma a narativní stavbu každého projektu.
Druhým výrazným fenoménem ve výzvě byly projekty, jež staví na využití generických tematických vzorců přebíraných ze soudobé světové seriálové tvorby a jsou více nebo méně kultivovaně adaptovány na lokální český kontext, ať už historický nebo současný. Jakkoliv Rada považuje takový typ seriálové tvorby za možný, nepovažuje jej za primární cíl své podpory.
Při rozhodování v segmentu seriálů se tedy Rada snažila především zvážit relevanci dramatického tvaru seriálu pro zvolený námět, originalitu takového námětu, přítomnost tématu, ideové roviny či inovace formy přesahující v duchu teze o koncepční televizi (jinak též populárně nazývané „quality tv“) prostou rovinu zábavného spotřebního produktu. Doplňujícím kritériem je kritérium potenciálu projektu pro mezinárodní koprodukci a distribuci a pro jeho rozvíjení do více sezón, protože obojí zvyšuje zejména u finančně náročnějších projektů šanci na jejich skutečnou realizaci.
Vzhledem k omezenému objemu prostředků ve výzvě se Rada při přidělování podpory v případě seriálových projektů musela v několika případech uchýlit k snížení podpory v různé míře pod úroveň požadované částky. Učinila tak především v případech, kdy obsahově kvalitní projekty vykazovaly dosud nedostatečné zpracování dějové koncepce, nižší kvalitu producentské přípravy, nebo svým zaměřením směřovaly výrazněji do oblasti žánrové televizní zábavy
V oblasti hraných filmů a dokumentů se Rada orientovala podle kritérií obvykle užívaných při hodnocení žádostí o podporu vývoje, v nichž vedle kvality obsahu předkládaných projektů významnou roli hraje především propracovanost producentského zajištění projektu a kvalita producentské strategie. S přihlédnutím k tomu, že šlo o mimořádnou výzvu s cílem podpory českého producentského prostředí, Rada těmto aspektům žádosti věnovala zvýšenou pozornost.
Byla vyčerpána celá alokace této mimořádné výzvy, tj. 20 mil. Kč. Sedm projektů získalo bodové hodnocení opravňující k podpoře, tedy vyšší než 70 bodů, aniž by jim byla ale udělena nakonec finanční podpora. Alokace výzvy byla vyčerpána na 30 nejvýše bodovaných projektů. Bylo podpořeno 11 projektů seriálů (z 40 žádostí), 11 projektů hraného filmu (z 38 žádostí) a 8 projektů dokumentárního filmu (z 19 žádostí).