Výsledky rozhodování Rady - 2021-2-8-24 Výroba experimentálního filmu
Ve výzvě na výrobu experimentálního filmu bylo podáno tentokrát 14 žádostí - je to velký nárůst oproti loňsku, kdy se přihlásilo 8 projektů. Mezi přihlášenými, navzdory nevelké alokaci výzvy, se objevily hned 4 plánované celovečerní experimentální filmy, 7 dalších projektů mělo pak délku 25 - 40 minut. Předložený soubor žádostí tvořily převážně filmy realizované výtvarníky s účastí dalších profesionálů z filmové oblasti. Výjimkou byly pouze 3 návrhy, které bylo možné vnímat jako čistě kinematografické. V tomto smyslu lze uvažovat o tendenci chápat žánr experimentálního filmu jako formu výtvarné intervence do filmového světa. Z uvedeného trendu vyplývá, že témata odvozená od unikátních prostředků filmu pozvolna ustoupila intermediálním přístupům, u kterých není dané médium a okolnosti podstatné. Při hodnocení projektů Rada proto brala primárně ohled na jejich potenciál v univerzu kinematografie, což vedlo k nižšímu bodovému hodnocení projektů výrazně zaměřených na oblasti videoartu, motion-designu, hudebních videoklipů apod. Předložené návrhy byly ve většině případů zpracovány na vysoce profesionální úrovni. Je potěšující, že se v oblasti výtvarného a experimentálního filmu etablovala skupina producentů, která se výrazně orientuje v tomto segmentu mediálního trhu a dokáže produkovat díla úspěšná současně v galerijním i filmovém kontextu. U většiny producentů je patrný pokus tyto oblasti sbližovat. Z hlediska financování byl patrný příklon k vlastním vkladům tvůrců na základě věcného plnění, nebo využití věcného plnění ze strany producentů. Zcela absentoval prodej vysílacích práv a významnější koproducentství s komerčními subjekty, crowdfunding lze vnímat pouze jakou nejistou doplňkovou činnost. Žádný z producentů nezvažoval distribuci s pomocí tradičních distribučních kanálů pro experimentální film v podobě velkého distributora (např. Lightcone). Ve finanční rozvaze také s jednou výjimkou absentuje záměr zacházet s dílem jako s komoditou, kterou lze prodat jako výtvarný artefakt, tj. přesun role distributora do pozice kolektora. Prodej licencí přitom tvoří v mezinárodním galerijním světě významný zdroj financování a týká se i umělců pracujících exkluzivně s filmem. Malá skupina producentů pak přistupuje k navrhovaným projektům spíše z perspektivy vývoje hraného filmu a nedisponuje výraznou orientací ve specifickém segmentu výtvarného videa a experimentálního filmu. V těchto případech zaznívala někdy nerealistická očekávání uvedení na významných mezinárodních festivalech. Pokud jde o navrhované formy vizuálního díla, nelze spatřovat jednoznačné tendence. Žádosti se pohybují mezi filmem 8 a 16mm, videem, alternativními metodami natáčení (např. GoPro), 3D animací a game enginy, v jednom případě virtuální realitou. Toto spektrum médií se zdá stejnou měrou funkční v kontextu filmové i alternativní distribuce. Rada mohla vzhledem k omezené alokaci výzvy podpořit pouze 4 projekty, přestože 5 dalších, které považovala také za velmi kvalitní, překonalo bodovanou hranici 70 bodů umožňující udělení podpory. Byla vyčerpána celá finanční alokace 2 miliony.