Informace k poplatku z vysílání reklamy
Státní fond kinematografie na základě ustanovení § 10, odst. 1, písm. a) zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o audiovizi“) vykonává správu audiovizuálních poplatků.
Poplatek z vysílání reklamy je dle § 28a zákona o audiovizi jedním z audiovizuálních poplatků. Jedná se tedy o poplatek ze zákona ve veřejném zájmu a z tohoto důvodu se na tyto poplatky hledí jako na druh daně a na jejich správu a výběr se vztahují ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Na poplatníka je pak v souvislosti s poplatky nahlíženo jako na daňový subjekt a vztahují se na něj ustanovení daňového řádu (viz § 2 odst. 3 písm. a): Daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek).
Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je podle ustanovení § 28a, odst.1 zákona o audiovizi provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.
Reklamou je dle § 2, odst. 1., písm. n) zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků.
Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.
Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy; u poplatníka, který není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy. Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím osob, které jsou spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů s poplatníkem a které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, kterého by poplatník dosáhl přímým prodejem tohoto vysílacího času.
Do základu audiovizuálního poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
Základ audiovizuálního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Audiovizuální poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy
Činí-li celkový výnos poplatku z vysílání reklamy méně než 150 000 000 Kč, poplatek se zvýší o dorovnání poplatku z vysílání reklamy, které se vypočte jako součin
a) rozdílu mezi částkou 150 000 000 Kč a součtem poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků a
b) koeficientu.
Koeficient se vypočte jako podíl poplatku z vysílání reklamy poplatníka a součtu poplatků z vysílání reklamy všech poplatníků.
Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je příslušenstvím poplatku.
Správce poplatku vyměří dorovnání poplatku z vysílání reklamy v platebním výměru, kterým se vyměřuje poplatek. Dorovnání poplatku z vysílání reklamy je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %. Poplatek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Plátce nebo poplatník audiovizuálního poplatku je povinen podat poplatkové přiznání ve lhůtě stanovené daňovým řádem. Lhůtu pro podání poplatkového přiznání nelze prodloužit.
Poplatek je splatný nejpozději ve lhůtě pro podání poplatkového přiznání, v případě dorovnání poplatku ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
V případě, že poplatník bude o žádat o posečkání poplatku, resp. jeho rozložení na splátky, tuto problematiku řeší ust. § 156 a § 157 daňového řádu. Poplatník uvede důvod žádosti (viz § 156 daňového řádu) a tento doloží. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. (§ 157 odst. 2 daňového řádu) Přijetí žádosti o povolení posečkání daně nebo o povolení jejího zaplacení ve splátkách podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč dle položky 1, bodu 1 písm. d) sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
Informace k možnosti požádat o posečkání úhrady daně, popř. rozložení její úhrady na splátky (podle § 156 a § 157 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) jsou dostupné na internetových stránkách finanční správy: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/informace-stanoviska-a-sdeleni/2016/informace-k-moznosti-pozadat-o-poseckani-7542
Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, a to
a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu,
b) jméno osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,
d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za poplatkové období,
e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.
Údaje, na které se vztahuje evidenční povinnost, je plátce nebo poplatník povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku, k němuž se vztahují.