Výsledky rozhodování Rady – 2024-2-9-26 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu
V této výzvě pro Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu se ucházelo o podporu
38 projektů. Čtyři projekty byly animované, deset dokumentárních, jeden anidok a 23 hraných. Z hlediska cílové
skupiny mezi nimi byly tři filmy dětské (rodinné) a z hlediska stopáže pět krátkých filmů do 20 minut.
Přestože počet posuzovaných projektů byl o šest vyšší než ve výzvě na jaře 2024, celková částka požadované
podpory byla velmi podobná, činila 81 milionů korun (na jaře něco přes 82 mil.). K rozdělení bylo stabilních 20
milionů korun. Rada opět vnímala alokaci jako nízkou vzhledem ke kvalitě minoritních projektů, které mají za
sebou důkladný vývoj a jsou prověřeny podporou z jiných zemí. Do budoucna by byl příhodnější větší objem
prostředků, má-li podpora dostatečně přispívat rozvoji mezinárodní spolupráce a většího zapojení a
konkurenceschopnosti našich producentů a kreativních profesí na mezinárodním trhu.
Tematicky byly přihlášené projekty velmi pestré. Z pohledu témat dneška snad stojí za zmínku to, že se čtyři filmy
odehrávaly v komunitě LGBT a dva se přímo zabývaly válkou na Ukrajině. Poměrně časté byly filmy s hlavní
hrdinkou (všechny filmy z bývalé Jugoslávie například), stejně jako bylo časté zastoupení žen režisérek a
producentek.
Podle zemí majoritního producenta se do výzvy přihlásily projekty ze 17 zemí: deset ze Slovenska, sedm projektů
ze zemí bývalé Jugoslávie (čtyři ze Srbska, dva z Černé hory, tři z Chorvatska, dva z Makedonie, jeden ze
Slovinska, často koprodukované společně), pět z Rumunska, čtyři z Polska, dvě z Ukrajiny, dvě z Maďarska a po
jednom z Gruzie, Itálie, Kanady, Litvy, Lotyšska, Německa, Norska a Portugalska. Celkově (včetně dalších
minoritních koproducentů) projekty svádí dohromady 26 zemí.
Mnohé filmy se o podporu ucházely opakovaně. Ze žádostí bylo většinou jasné, že v projektech došlo k posunu a
že jejich producenti a tvůrci zvažovali předchozí podněty a připomínky Rady a expertů Fondu.
Rada při hodnocení projektů přihlížela především k plnění cílů výzvy. Při posuzování byla rozhodující zejména
kvalita a společenská důležitost látky a kvalita jejího scenáristického zpracování a originalita zamýšleného
režijního přístupu, personální obsazení, mezinárodní potenciál a strategie distribuce, dále česká tvůrčí stopa,
producentská strategie včetně finančního zajištění a rozpočtové proporcionality.
Rada ve shodě s odbornou skupinou došla k závěru, že se v tomto kole objevilo množství skutečně silných
projektů, které zároveň splňovaly všechna potřebná kritéria. Přetrvávajícím handicapem projektů je nedostatek
kreativních vstupů z české strany, mnohdy se omezující na zvukovou nebo obrazovou postprodukci, což Rada
vnímá jako dlouhodobý problém, jehož příčinou může být právě i nízká alokace ve výzvě. Přetrvává jev, kdy je v
projektech nedomyšlená a pouze obecně či formálně popsaná distribuční strategie jak mezinárodní, tak především
lokální, čili absentuje představa, jakou cestou se filmy dostanou k divákovi.
Z celkového množství bylo podpořeno 14 projektů, z toho čtyři dokumentární, jeden anidok, šest celovečerních,
jeden krátký hraný film, jeden celovečerní animovaný film a jeden krátký animovaný film. Rada přidělila těmto
projektům dotaci v celkové výši 20 milionů korun, a vyčerpala tak celkovou alokaci výzvy. Vynikajících projektů
bylo víc, než bylo možné smysluplně podpořit z alokované částky – nad bodovou hranici možné podpory se
dostalo dalších deset projektů.
Rada je toho názoru, že podpořené projekty představují pestrou směs druhů, témat, žánrů i spolupracujících zemí.