Výsledky rozhodování Rady- 2024-2-6-16 Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu
Do výzvy Minoritní koprodukce hraného, animovaného nebo dokumentárního filmu se celkem přihlásilo 32 minoritních projektů: čtyři animované, devět dokumentárních a 19 hraných. Zatímco počet posuzovaných projektů byl obdobný jako v předešlé výzvě, celková částka požadované podpory tentokrát přesahovala 82 milionů korun, což představuje navýšení o více než 10 milionů korun oproti poslední výzvě na podzim 2023. Ve výzvě ale bylo k dispozici stabilních 20 milionů korun, a Rada musí konstatovat, že trvalé podhodnocení výše alokace ve výzvě na Minoritní koprodukce bohužel nepomáhá rozvoji mezinárodní spolupráce a většího zapojení a konkurenceschopnosti našich producentů a tvůrců/kreativních profesí v rámci mezinárodního trhu. V kategorii hraných filmů byla už tradičně žánrově nejvíce zastoupená dramata s tématy znepokojujícími současného moderního člověka. Mezi žádostmi se objevovala např. historická a sociální dramata, dystopie, sci-fi, nechybělo ani mysteriózní drama o dospívání s prvky fantasy nebo hraný film pro děti s animovanými prvky. Škála režisérů se pohybovala od mezinárodně oceňovaných tvůrců až po debutanty představující nastupující autorskou mladou generaci. Z koprodukčních zemí mělo nejpočetnější zastoupení Slovensko (sedm projektů), řada žádostí ale přišla i z dalších koutů Evropy a světa: z Polska, Rumunska, Bulharska, zemí bývalé Jugoslávie, Francie, Španělska, zastoupeny byly také skandinávské země (Finsko, Norsko), z neevropských zemí pak Vietnam. Rada při hodnocení projektů přihlížela hlavně k plnění cílů výzvy. Při posuzování byla rozhodující zejména kvalita scénáře, finanční zajištění, rozpočtová proporcionalita, česká stopa a producentská strategie, zároveň však Rada přihlížela i ke společenské odpovědnosti, neboť i tu má dle jejího mínění instituce, jakou je Státní Fond Kinematografie, naplňovat. Celkově vzato Rada došla k závěru, že se v tomto kole objevilo větší množství skutečně silných projektů, které zároveň splňovaly všechna potřebná kritéria, přičemž dokumentární projekty se v této výzvě jevily jako nejsilnější. Rada společně s expertní skupinou konstatovala potěšující nárůst kvality u mnoha projektů, které byly vybaveny jak dobrým scénářem, tak vynikajícím personálním obsazením a producentským pojetím. Přetrvávajícím handicapem projektů je nedostatek kreativních vstupů z české strany, často se omezující na zvukovou nebo obrazovou postprodukci, což Rada vnímá jako dlouhodobý problém, jehož příčinou je také nízká alokace ve výzvě. Poměrně běžným jevem je i nedomyšlená a pouze formálně popsaná distribuční strategie jak mezinárodní, tak především lokální, často chybí přemýšlení nad tím, jakou cestou se filmy dostanou k divákovi. Z celkového množství bylo podpořeno dvanáct projektů, z toho pět dokumentárních filmů, čtyři hrané a tři animované filmy. Rada přidělila těmto projektům dotaci v celkové výši 20 milionů korun a vyčerpala tak celkovou dotaci výzvy. Vynikajících projektů bylo víc, než bylo možné smysluplně podpořit z alokované částky a nad bodovou hranici možné podpory, ale bez přidělené podpory se dostalo dalších 11 projektů. Rada s potěšením konstatovala, že podpořené projekty představují pestrou směs témat i žánrů, a věří, že budou českou kinematografii dobře reprezentovat na národní, ale i mezinárodní distribuční a festivalové scéně.